Bodhinatha čte z třicet sedm let staré přednášky o povaze čtvrtého rozměru. Vysvětluje, že se jedná o „svědectví“ a že je velmi snadné se do ní dostat. Dotýká se také toho, jak je schopna vidět první tři dimenze i vyšší pátou. Je to vnitřní perspektiva, která je schopna fungovat v širším rozsahu než nižší dimenze, přičemž zůstává oddělena od jejich magnetických funkcí. Tato přednáška byla součástí většího cyklu přednášek o sedmi dimenzích mysli.
Redigovaný přepis:
Přechod ze třetí dimenze do čtvrté nastává, když se naše podvědomí osvobodí od protichůdných sil natolik, že si uvědomí, že vědomí cestuje v mysli, a ztotožní se s vědomím namísto stavů emocí a intelektu, kterými prochází. Pak získáme určitou kontrolu nad předchozími přetíženými oblastmi třetí dimenze. Přichází další vnímání. Jsme schopni vidět třetí dimenzi jasně, udržet si delší dobu správný vztah ke druhé, třetí a čtvrté dimenzi. Dvojí identita podvědomé a vědomé mysli se harmonizuje a my zažíváme pročištění, které umožňuje proudit nadvědomé mysli. Tomu říkáme duchovní probuzení, neboť vědomí v tomto okamžiku již není spoutané, ale může volně a s nově nabytou lehkostí proudit do všech oblastí.
Čtvrtá dimenze je pak podvědomou schopností člověka. Je to krásné místo, kde můžete být neustále, když pocítíte sílu své páteře. V okamžiku, kdy ucítíte tuto zářivou energii v páteři, odpojíte se od třetí dimenze a vzlétnete do čtvrté.
Umělci jsou ve čtvrté dimenzi. Pokaždé, když jste něco navrhovali nebo vytvářeli, přiváděli jste krásu svého nitra prostřednictvím nervového systému do manifestace. Necítil se celý váš nervový systém dobře? To byla vaše podvědomá čtvrtá dimenze. Nachází výraz v tvůrčím intelektu, který chce vědět pro dobro druhého člověka, který hledá poznání. Říkáme, že člověk, který je otevřený, je ochotnější naslouchat, než vám vracet své vlastní myšlenky, je vědomý ve čtvrté dimenzi. Je to člověk nového věku. Když něco říká, je to proto, že má co říct, a obecně je jeho perspektiva pohledu na svět zcela odlišná od materiálních postojů lidí kolem něj. Je schopen vidět všechny čtyři stránky tématu najednou a pochopit, co mají lidé na mysli, i když se jejich pohled liší od jeho vlastního. Je inspirativní. Má a užívá si štěstí. Je kreativní, jedinečný a pracuje nestandardně. Je nezávislý, spoléhá sám na sebe a sílu své páteře. Rychle pomáhá druhým, ale pomalu se zaplétá s jejich silami třetí dimenze. Je vysoce motivovaný s dobře definovanými záměry a cíli. Dobře vynakládá svou energii, neplýtvá a nevyčerpává sílu, která ho pohání vpřed a dovnitř. Je nadšený, okouzlený životem, nabitý velkou touhou jít duchovní cestou.
To je čtvrtá dimenze mysli – nádherné místo k životu a k uskutečnění vnitřního rozvoje, neboť pak máte kontinuitu tvůrčího myšlení. Ze čtvrté dimenze můžete pozorovat panorama života, které se den za dnem bezchybně rozvíjí. Můžete nahlédnout hluboko do podvědomí, poznat a pochopit chemii pocitů, myšlenek a reakcí. Můžete nahlédnout do magnetických silových polí třetí dimenze a pochopit procesy, kterými se různí lidé navzájem propojují. Do čtvrté dimenze se dostanete velmi snadno, velmi snadno. Je trochu náročnější udržet si tuto odtažitou perspektivu, když se věci nevyvíjejí tak, jak bychom si přáli, ale pak je snadné se do ní vrátit, když se síly vyrovnají.
Čtvrtý rozměr nevylučuje intelektuální činnost. Znamená to však, že máte inteligentní intelekt, tvůrčí intelekt, který není uzavřen do pojmových zdí. Pokorný intelekt, který je ochoten tu a tam říci: „Nevím,“ místo aby předstíral, že ví víc, než je jeho vlastní území. Nesobecký intelekt, který raději využívá své schopnosti ve prospěch lidstva, a ne ve službách budování osobního ega.
Při tomto přechodu se v hlavě objeví první záblesk vnitřního světla. Obvykle je to bledá, měsíční záře, která je vidět na vrcholu hlavy ze čtvrté dimenze při pohledu do páté. Toto světlo osvětluje temnotu třetí dimenze. Třetí dimenze je temnou oblastí mysli a jasně v ní vidíme jen díky dvěma světlům čtvrté dimenze, slunečnímu světlu nebo elektrickému světlu, které si člověk sám vymyslel, aby třetí dimenzi osvětlil a odstranil strach z nevědomosti, který se rovná strachu z temnoty.
Čtvrtá dimenze s první příliš neinteraguje. Dívá se do třetí a druhé a dovnitř páté. Když tyto dimenze prožíváme současně ze čtvrté, je to podobné, jako když stojíme v otevřených dveřích a díváme se ven do malé místnosti a dovnitř do obrovské místnosti páté dimenze. Takto bychom měli žít každý den, mít ono „vědomí na vrcholu hory“, které se dívá na všechno, do všeho a skrze všechno a dává nám možnost plně se těšit ze světa a účastnit se ho, přičemž vždy přesně víme, kde se v mysli nacházíme.
Pochopení získané ze čtvrté dimenze obvykle dělá z člověka dobrého učitele a filozofa. Není však mocná jako pátá dimenze, ale klidná a tichá. Poskytuje zkušenost čistého stavu vědomí proudícího myslí a je prahem k širšímu vnitřnímu prostoru a duchovní realizaci.
Ze čtvrté dimenze má člověk vědomí tady a teď a je schopen vnímat rozsah devíti dnů najednou, zatímco ze třetí dimenze vidí v podstatě vzorec aktuálního dne a z druhé rozsah jen několika minut nebo hodin. Tento devítidenní časový úsek nahlíží od současnosti do minulosti a dopředu do budoucnosti, přibližně čtyři a půl dne nebo 108 hodin v obou směrech. To je důvod, proč můžeme z rozlišujícího vědomí čtvrté dimenze vynášet přesné a platné soudy, neboť vidí souhrn prolínajících se minulých činů a budoucích účinků z horské perspektivy. Udržet si nadhled čtvrté dimenze, která nahlíží do druhé a třetí dimenze a skrze ně, je snazší, pokud se cvičíme v udržování vědomí v mezích devítidenního období a zbytečně nemluvíme ani nepřemýšlíme o událostech či zážitcích, které jsou více než čtyři a půl dne v minulosti nebo čtyři a půl dne v budoucnosti. Vědomí se pak může soustředit na aktuální dění a přivést aspiranta k intuitivně inspirovanému vědomí bytí tady a teď, nikoli tam a potom, nebo dokonce kde a kdy.
Z tohoto úhlu pohledu můžeme nahlížet na budování emocionální angažovanosti v rámci třetí dimenze a pozorovat fungování emocionálních a intelektuálních jednotek sebe i druhých. Z tohoto odstupu získáváme schopnost rozpouštět zmatky, konflikty a různé a rozmanité propletence, s nimiž se denně setkáváme. A pokud je pouze vidíme, je to samo o sobě nezbytné objasnění, neboť zácpy nemohou existovat, pokud jsou vnímány s jasností. Ze čtvrté dimenze si také můžeme vybrat, do jakých výtvorů třetí dimenze zapojíme své vědomí. Vidíme přesně cestu před sebou a jsme schopni se vyhnout nežádoucím oblastem a karmickým odbočkám. Tím, že odstraňujeme přetížení v okamžiku, kdy vzniká, aniž bychom je nechali usadit a v jistém smyslu „ztvrdnout“ v podvědomých paměťových buňkách, a tím, že si udržujeme přehled o optimálním postupu na základě poznání minulosti a budoucnosti, udržujeme vědomí volně plynoucí v duchovní intenzitě přítomnosti.
Když se dokážeme ve vědomí udržet natolik stabilně, abychom viděli včerejšek i zítřek přímo ve stejném okamžiku, jsme ve čtvrté dimenzi. Když se dokážeme udržet dostatečně stabilní, abychom viděli proudění sil a vibrací ve vnitřní atmosféře mezi druhými lidmi a sebou samými, jsme ve čtvrté dimenzi. Ve čtvrté dimenzi to není tak těžké, jak se nám někdy zdá. Většina lidí tráví ve čtvrté dimenzi poměrně dost času, aniž by si to uvědomovali. Ale objev čtvrté dimenze nebo jakékoli jiné dimenze spočívá v tom, že zjistíme, že už tam jsme, a poznáme, kdy tam jsme a kdy tam nejsme. Pokud to víme, automaticky víme, jak tam být, když zjistíme, že tam nejsme. Když jsme emočně zmítaní nebo rozrušení a vidíme, že jsme emočně rozrušení, jsme ve čtvrté dimenzi. Čtvrtá dimenze je pozorovatel. Kdybychom byli zcela zapleteni do třetí dimenze, byli bychom rozrušení, ale příliš bychom se s emocí ztotožnili, než abychom byli schopni současně pozorovat: „Jsem rozrušený. Cítím se zmateně a hrozně!“ Když pozorujeme myšlení, používáme schopnost čtvrtého rozměru. Pouze čtvrtá dimenze může pozorovat proces myšlení při práci. To je dobrý a jasný způsob, jak se dívat na čtvrtou dimenzi jako na pouhého pozorovatele, svědka. Existují miliony různých způsobů, jak vědomí může fungovat a funguje ve čtvrté dimenzi, ale toto je nejlepší způsob, jak ji definovat a poznat.
Je to domovská základna džňáninů. Nikdy se ve vědomí nevzdaluje dál než do čtvrté dimenze, nikdy se nepřipoutává ani neztotožňuje s myšlením, emocemi, ba ani s mnohotvárnými formami nadvědomí. Je pozorovatelem a jeho vědomí je soustředěné, vznáší se jako kolibřík, řídí tok vnějších věcí života a zároveň spočívá v klidu a osvícení vlastního bytí. Ze svého ustáleného tichého středu nahlíží na každý aspekt vzájemně propojených stavů mysli, vzájemně propojených stavů nervové soustavy, jak je vidí čtvrtá dimenze, a nahlíží do nich. Vědomí zůstává v podstatě ve čtvrté dimenzi a nemusí proudit ven do třetí nebo druhé, protože vizionářské síly a schopnost vnitřního zraku již vidí ven skrze třetí a druhou dimenzi, působí a řídí tyto dimenze i osobnost účinně ze čtvrté, aniž by ji kdy opustily.
Aktinodické tělo, o němž mluvíme, je tělem světla. Říká se mu také astrální tělo. Není to vysoce duchovní tělo. Je pouze duplikátem fyzického těla a existuje uvnitř fyzického v rovině třetí dimenze. Astrální rovina je přesnou kopií této roviny, ale když se do ní díváte ze čtvrté dimenze, vidíte, co se stane tři nebo čtyři dny předem. Ve skutečnosti vidíte události, které se dějí na astrální rovině a které se odehrají za tři nebo čtyři dny na této rovině. Výtvory na fyzické rovině se odehrávají nejprve na astrální rovině, která je vždy o dvaasedmdesát hodin napřed před touto rovinou. Když se nacházíte ve čtvrté dimenzi, jste mimo časoprostorové kontinuum, jak ho obecně známe. Všechno je tam. Ve čtvrté dimenzi necestujete. Jste tam. Věci se prostě objevují. Každé ráno kolem druhé hodiny, kdy se konají školy vnitřní roviny a studenti se shromažďují ve čtvrté dimenzi, pokud jsem vzhůru, mohu zavřít oči a ony se mi vnitřně objeví v mysli. Mnohé z nich mohu identifikovat jednu po druhé. Dokonce i oddaní, na které jsem osm nebo devět let nemyslel, se stále vnitřně účastní. Jsou tam v těle, které vypadá jako figurína z průhledného plastu. Není to tělo z masa, je to lehké tělo, které září samo od sebe. Vidím všechny jejich rysy, když se jeden objeví a pak zmizí, aby se objevil další. Tak přicházejí přímo do mysli, přicházejí se učit o nitru, o vnitřních světech.
Čtvrtá dimenze je přirozený stav člověka, stav, v němž přebývá, pokud vnější události nezahltí vědomí. V určitém myšlení je to stav duše. Zatímco třetí rozměr vytváří člověk sám v každodenním životě, čtvrtý rozměr je bytí člověka a to, jak se vztahuje sám k sobě uvnitř sebe. Žije-li zde, je klidný, živý a vyrovnaný. Vědomí nikdy nespí. Mystikové v noci opouštějí své fyzické tělo ve stavu spánku a ve vědomí přecházejí do čtvrté dimenze a pokračují ve velmi živém duševním životě, učí a jsou vyučováni v zákoutích této i hlubších dimenzí. To platí zejména tehdy, když těsně před usnutím praktikují vědomé stažení vědomí z těla a z vibračních vzorců dne.
Čtvrtá dimenze nezůstává stále stejná. Vědomí v ní mění tok proudů, které touto dimenzí protékají, stejně jako ve třetí dimenzi. Vzorce ve čtvrté dimenzi jsou však poměrně dobře nastavené, takříkajíc reglementovanější, zatímco vzorce ve třetí dimenzi kolísají a mění se. Vědomí má tedy jinou perspektivu či jiný způsob pohledu.
Čtvrtou dimenzi již všichni na cestě dobře znají, jinak by ani nevěděli, že nějaká cesta existuje. K tomu, abyste do ní pronikli a zažili ji, není třeba let náročné praxe. Je to velmi jednoduché. Není v tom žádná praxe. To se dělo, když jsme se vyvíjeli. To byla praxe. Mnoho životů evoluce – to byl nácvik. Nyní si to můžeme užívat.
Čtvrtá dimenze splývá s pátou a v tu chvíli je skutečně nemožné tyto dvě dimenze rozlišit. Čtvrtá však plyne a funguje prostřednictvím podvědomých schopností, a proto může pozorovat třetí. Pátý rozměr nikoli. To je důvod, proč čtvrtá dimenze zahrnuje podvědomí, intuitivní sféru vědomí. Pátý rozměr se s třetím nesetkává. Protíná ji přímo skrz.“
Bodhinatha pokračuje:
Takže velmi zajímavé myšlenky. Jak vidíte, není to upravené, což je jeden z důvodů, proč jsem několikrát narazil. Je to velmi zajímavý materiál. Je to nějakých šestatřicet, sedmatřicet let staré ve čtvrté dimenzi. Takže Gurudévova myšlenka je, že definuje sedm dimenzí mysli, a když je pochopíme, je to velmi užitečný koncept v naší meditaci. Máme určitou představu o tom, kde jsme, a určitou představu o tom, kam směřujeme. To je součástí celé myšlenky Šum-Tajfu – pokusit se nám dát mapu pro naši meditaci; pokusit se nám dát představu o tom, co kde je a jak se dostat z jednoho místa na druhé. Takže rozpoznat, kde se nacházíme, je její součástí, a pak pochopit, jak se dostat někam jinam, a pak se tam skutečně dostat, tak to celé funguje. Takže koncept sedmi dimenzí je v tomto ohledu užitečným nástrojem. Ale kromě toho samozřejmě musíme pochopit určité koncepty v rámci každé dimenze; jako je zde jednoduchý koncept cítění duchovní energie páteře, který se nazývá simšumbese: cítění aktinické energie páteře, je jednou ze základních praktik. Další základní praktiky jsou tomu podobné a jejich prováděním můžeme jít do svého nitra a také se určitými praktikami posunout z dimenze, která není tak hluboká, do dimenze, která je mnohem hlubší.