Stravovací zákony Starého zákona pečlivě předepisovaly, jaké tvory smí izraelský národ jíst. Ve 3. knize Mojžíšově 11,13-19 je uveden seznam různých ptáků a končí netopýry. Netopýři nejsou v moderním vymezení klasifikováni jako „ptactvo“, ale pro Hebrejce byli. (Mimochodem, výraz „ptactvo“ nebo „pták“ v 3. Mojžíšově 11,13 a 1. Mojžíšově 1,20-30 je hebrejské slovo ‚ôp, které doslova znamená „létající stvoření“. Je odvozeno od ‚ûp, které označuje „létat, obletovat, odlétat“). Ve 20. verši pak máme zvláštní příkaz: „Všechno ptactvo, které se plazí a chodí po čtyřech, bude pro tebe ohavností“. Co je to nečisté ptactvo, které chodí po čtyřech? Nebudou to netopýři, o kterých byla právě řeč v předchozím verši. Někteří komentátoři opět poukazují na to, že hebrejské slovo zde znamená prostě „létající věci“, a naznačují, že tento verš odkazuje na hmyz. Možná je to správně, ale o šestinohém hmyzu pojednává samostatný oddíl ve verších 21-23. Mohlo by být ptactvo na všech čtyřech tučňáky? Tučňáci používají křídla k létání ve vodě a k výstupu na souš, ale pak obvykle chodí jen po dvou nohách. Navíc je nepravděpodobné, že by se s nimi Izraelité setkali!“
Joe Taylor navrhuje jinou skupinu zvířat, která by tomu pěkně odpovídala: pterosaury (Taylor, Joe, Giants Against Evolution, 2012, s. 113.). Dnešní vědci řadí pterosaury spíše mezi plazy než mezi ptáky. Starověcí Hebrejci by však pterodaktyloidní pterosaury s jejich hlavohrudí a krátkým ocasem pravděpodobně zařadili mezi ptáky. (Zdá se, že druh dlouhoocasého rhamphorhynchoidního pterosaura byl Hebrejcům znám jako ohnivý létající had). Z fosilních stop víme, že mnozí z těchto pterodaktyloidních pterosaurů se pohybovali po čtyřech. Je možné, že v době Exodu se v oblasti Blízkého východu stále ještě vyskytovali živí pterodaktyloidní pterosauři. Stejně jako netopýři a různí nečistí ptáci se nesměli jíst.