Vrány jsou mimořádně inteligentní tvorové. Předchozí studie ukázaly, že obzvláště vnímavý druh krkavcovitých, vrána novokaledonská, může být dokonce chytřejší než žák první třídy – alespoň co se týče rozumových schopností. Nová zpráva publikovaná v časopise Scientific Reports však naznačuje, že jsme teprve začali odhalovat skutečný potenciál těchto chytrých ptáků.
Jak uvádí Victoria Gillová pro BBC News, vědci z Oxfordské univerzity a německého Institutu Maxe Plancka pro ornitologii natočili videozáznam, na kterém vrány novokaledonské sestavují složené nástroje, což se dříve podařilo jen dvěma dalším druhům: lidem a šimpanzům.
Pro testování dovedností ptáků při výrobě nástrojů vědci navrhli „skládačku“, do které umístili potravu těsně mimo dosah. Zpočátku, píše Brooks Hays pro UPI, mělo osm vran účastnících se studie k dispozici dlouhé tyče schopné dosáhnout na pamlsek a vystrčit ho z otvoru v boku krabice.
Všechny se ukázaly být v tomto úkolu zdatné, takže tým přešel k obtížnějšímu scénáři a nahradil dlouhé tyče sortimentem krátkých válcovitých tyčí, z nichž žádná nebyla dost dlouhá na to, aby pamlsek sama uchopila. Clive Cookson z Financial Times dále poznamenává, že klacíky, některé duté a některé pevné, měly mírně odlišné průměry, což vránám umožnilo poskládat je dohromady.
Je neuvěřitelné, že čtyři z osmi ptáků objevili klíč k vyřešení hádanky během pouhých pěti minut. Spojením dvou kratších klacíků dokázaly vrány dosáhnout na potravu a vytlačit ji z otvoru na druhém konci krabice. Vrána jménem Mango skutečně vytvořila nástroje obsahující tři nebo čtyři části, což podle studie nabízí „první důkaz o konstrukci složených nástrojů s více než dvěma prvky u jakéhokoli nelidského zvířete.“
Alex Kacelnik, behaviorální ekolog z Oxfordu a jeden z hlavních výzkumníků studie, říká Gillovi z BBC News, že tato zjištění vyvracejí představu, že zvířata „zkoušejí vše náhodně a zlepšují se posilováním“. Místo toho tvrdí, že vrány, které během experimentu nedostaly žádnou ukázku ani pomůcku, dokázaly předvídat vlastnosti dosud neexistujícího nástroje.
„Dokážou tedy předvídat, co by udělalo něco, co ještě neexistuje, kdyby to vyrobily,“ vysvětluje Kacelnik. „Pak to mohou vyrobit a mohou to použít.“
Podle Michelle Starr ze Science Alert se třem ze čtyř úspěšných vran – Tumulte, Tabou a Jungle – podařilo zopakovat jejich mazanou výrobu složených nástrojů ve třech následujících pokusech. Mango, novokaledonská vrána, která sestrojila tří- a čtyřdílné nástroje, údajně vykazovala „kolísavou motivaci“, odmítla se zúčastnit dvou následných pokusů, ale v pozdějších testech uspěla.
Vědci píší, že Mangovo počínání zřejmě představuje spíše záměrný proces výroby nástrojů než náhodný objev.
Konstrukce vícesložkových nástrojů vyžaduje „zručnost a vytrvalost“, vysvětluje tým a jako důkaz komplexních kognitivních schopností vran uvádí Mangovu vytrvalost – Starr poukazuje na to, že se ptákovi nástroje několikrát rozpadly, ale on je vždy znovu konfiguroval, dokud nefungovaly.
Prozatím zůstává nejasné, jak přesně zvířata řeší problémy s takovou zručností a rychlostí.
„Je možné, že používají nějakou formu virtuální simulace problému, jako by se jim v mozku přehrávaly různé potenciální akce, dokud nepřijdou na schůdné řešení, a pak ho provedou,“ uvedl Kacelnik v prohlášení. „Podobné procesy se modelují na umělých inteligencích a implementují se do fyzických robotů jako způsob, jak lépe porozumět zvířatům a objevit způsoby, jak vytvořit stroje schopné dosáhnout autonomních kreativních řešení nových problémů.“