- Co je たら?
- たら pro „když“ a „potom“
- たら pro „jestliže“
- たら pro odkaz a návrh
Co je たら?
〜たら je konjugační vzor, který vyjadřuje příčinný vztah. Děj nebo stav vyjádřený větou, která předchází 〜たら, je podmínkou události nebo situace vyjádřené zbytkem věty.
V závislosti na kontextu se interpretuje různě – jako časové posloupnosti typu „když“ a „po“ nebo podmínky typu „jestliže“.“
Například v následujícím kontextu je vhodnější interpretace časové posloupnosti.
- A: 勉強しなさい。
B: ご飯食べたらする。 - A: Udělej si domácí úkol.
B: Udělám je až po jídle.
Další věta je však interpretována jako podmínková.
- A: 勉強しなさい。
B: おこづかいくれたらする。 - A: Udělej si domácí úkoly.
B: Udělám je, když mi dáš kapesné.
V obou případech je však první věta podmínkou situace nebo události popsané v následující větě. O tomto bodu si řekneme více později.
Chcete-li vytvořit 〜たら konjugační vzory, musíte nejprve z přítomného času udělat čas minulý. Pro slovesa, podstatná jména a な-přídavná jména můžete použít buď tvar だ, nebo です/ます. Na konec pak napište ら. Je důležité vědět, že tyto konjugované vzory neukazují, zda je věta v minulém čase.
だ Tvar:
| Sloveso | 食べる → 食べた + ら = 食べたら |
| Podstatné jméno | 夏だ → 夏だった + ら = 夏だったら |
| な-přídavné jméno | Byl jsem úzkostný → Byl jsem úzkostný + et al. = Kdybych byl úzkostný |
| I-přídavné jméno | Bylo to těžké → Bylo to těžké + et al. = Kdyby to bylo těžké |
Je / je Tvar:
| Sloveso | Jím → Jedl jsem + La = Kdybych jedl |
| Podstatné jméno | Je léto → Bylo léto + La = Kdyby bylo léto |
| Podstatné jménopřídavné jméno | Jsem úzkostný → byl jsem úzkostný + et al = byl jsem úzkostný |
| I-přídavné jméno | N/A |
Negativní tvar:Stejným způsobem můžete vytvořit i negativní verze těchto vzorů. Nejprve změníte záporný tvar na záporné minulé tvary. Pak je umístíte na konec.
U záporných vět se obvykle nepoužívají tvary jsou/jsou.
❌ Když nebudeš jíst…
❌ Když nebudeš úzkostný…
Tara pro „Když“ a „Po“
Jak bylo zmíněno na začátku, Jak již bylo zmíněno na začátku, 〜Tara se používá k zajištění podmínky, která musí být splněna, aby mohly nastat další události nebo situace. Což znamená, že věta před 〜たら musí být na prvním místě. Z tohoto důvodu je jako překlad následující věty vhodnější „po“ než „když“.
- 走ったらストレッチをします。
- ❌ Při běhu se protáhnu.
⭕️ Protahuji se po běhu.
Jsou však i situace, kdy je „když“ jako překlad vhodnější než „po“ – když se nějaká událost děje, zatímco jiná událost postupně probíhá, nikoliv je zcela hotová. V takovém případě je třeba změnit 走ったら na 走っていたら.
- 走っていたら友達に会った。
- Při běhu jsem narazil na svého přítele.
Stále platí, že základní myšlenka je stejná – událost vyjádřená větou, která předchází 〜たら, musí začít před jinou událostí, která je popsána v následující větě.
Další důležitá věc, kterou je třeba vědět: nemůžete použít 〜たら k popisu něčeho, co máte pod kontrolou.
- 勉強をしたら、疲れた。
- Po učení jsem se unavil.
- ❌ 勉強をしたら、遊んだ。
- Hrála jsem si po studiu.
První věta naznačuje, že vás studium unavilo, což znamená, že jste situaci nemohli ovlivnit. Ve druhé větě však říká, že jste po studiu byli schopni kontrolovat své jednání. Jinými slovy, první činnost, studium, ve skutečnosti není podmínkou druhé činnosti, hraní, takže 〜たら není na místě.
To však neplatí pro věty budoucího času.
- 卒業したら、留学する。
- Budu studovat v zahraničí, až dostuduji.
Tato věta je vhodná, i když studium v zahraničí je vaše volba. Je to proto, že nemáte kontrolu nad činy nebo událostmi v budoucnosti.
たら pro „jestliže“
Přestože 〜たら vždy uvádí podmínku, někdy není jasné, jak interpretovat řeč mluvčího. Například tato věta může znamenat dvě věci.
このプリン食べたら、帰ります。
Může znamenat buď „Po snědení tohoto pudinku se vrátím domů“, nebo „Vrátím se domů, když sníš tento pudink“. Aby se předešlo nedorozumění, používá se často もし(も), aby se naznačilo, že věta je míněna jako podmínková.
- もし(も)このプリン食べたら帰ります。
- ❌ Vrátím se domů, až dojedu tenhle pudink.
⭕️ Vrátím se domů, až sníš tenhle pudink.
〜たら lze také použít k popisu kontrafaktuální situace.
- お金があったら留学するのに。
- Kdybych měl peníze, studoval bych v zahraničí.
- 雨じゃなかったら出かけたのに。
- Kdyby venku nepršelo, šel bych ven.
V tomto případě se のに často používá na konci věty pro zdůraznění pocitu lítosti nad popisovanou událostí nebo situací.
Můžete také použít 〜たら pro prosté označení někoho nebo něčeho. V tomto případě uvádíte podmínku pro další výpověď, která vytváří nuanci, že odkazujete na něco nebo někoho mezi mnoha jinými.
- コウイチだったら、外にいますよ。
- (Pokud je to Koichi, koho hledáte), je venku.
Tyto spojovací vzory můžete použít i samostatně, jako v následujícím příkladu. Při použití 〜たら tímto způsobem je vaše řeč interpretována jako návrh.
- Koichi: お腹空いた。
Kanae: このプリン食べたら？ - Koichi: Mám hlad.
Kanae:
V tomto rozhovoru dává Kanae Koichimu podmínku, která by mohla vyřešit jeho problém. Nezapomeňte na konci věty přidat stoupavou intonaci hlasu, abyste naznačili otázku. V opačném případě si lidé budou myslet, že máte v plánu ve větě pokračovat.