Děsí vás představa, že budete zvládat novorozence s dalšími dvěma dětmi? Strávila jsem asi devět měsíců přemýšlením, jak to zvládnu, ale teď, když je tu #3, se s vámi podělím o tři důvody, proč si myslím, že byste se neměli (příliš) děsit, pokud se chystáte rozšířit svou čtyřčlennou rodinu o třetí dítě.
1. Děsí vás to? V době, kdy máte tři děti, už skutečně věříte, že „i to pomine“.
Lidé rádi říkají „i to přejde“ o všem, co se týká rodičovství. Tohle klišé mi během mých mateřských let řekli nesčetněkrát, obvykle zamyšlené starší ženy, které ho rychle následovaly slovy: „Užij si to! Rychle to uteče.“ Když jsem byla v zákopu s novorozencem č. 1, prostě jsem nevěřila, že to fyzické a psychické vyčerpání někdy skončí. A nevěřila jsem tomu ani s novorozencem č. 2, protože jsem si říkala, že to, že jsem přežila první kolo, musela být náhoda a že na tom ani nezáleží, protože zvládat novorozence s batoletem je úplně jiná hra. Ale teď jsem to já, kdo si neustále říká, že „tohle“ nebude trvat věčně, ať už „tohle“ v tu chvíli znamená cokoli: probouzení se každou noc v prostěradle nasáklém hormonálním potem, pohled na věčně zaneřáděný dům, pocit, že už si s manželem nikdy pořádně nepopovídáme, natož abychom šli na skutečné rande, a i kdybychom šli, vůbec bych se necítila sexy, protože všechno moje oblečení je potřísněné mlékem, příliš těsné nebo příliš pytlovité.
Ale v době, kdy budeš mít číslo 3, už jsi všechny tyhle věci přežila – dvakrát! Zvládla jsi to dvakrát a zvládneš to znovu. Jednou se vyspíš dobře, jednou ráno bude tvoje pyžamo ještě suché a jednou budeš stíhat prát. Dobře, možná ne to poslední, ale většina věcí pomine, aniž byste si to uvědomili, a je mnohem snazší zhluboka se nadechnout a vypořádat se s výzvami spojenými s novorozencem, když na základě vlastních zkušeností opravdu věříte, že jednou to opravdu bude jinak. A pak si můžete lépe vážit všech těch vzácných okamžiků, protože víte, že i ty jsou pomíjivé. Uvnitř se z vás stane zamyšlená stará dáma, která chce říct slova povzbuzení každé ustarané mamince v obchodě s potravinami, která se zoufale snaží utišit křičící dítě. Ale nebojte se: navenek starou dámou nebudete. Jednoho dne půjdete na rande se svým manželem v sexy oblečku – slibuji!“
2. Když něčeho dosáhnete, budete se cítit jako matka roku. A tím myslím NĚCO.
Obě děti mají vyčištěné zuby a dítě je nakrmené? Matka roku. Dokončený dětský řemeslný projekt (a slovem „řemeslný“ myslím něco jako provlékání čističe dýmek skrz roztleskávačku)? Matka roku. Když jsem odcházela ze své první samostatné cesty do lékárny se všemi dětmi, představovala jsem si, co si vezmu na sebe na banket Matky roku. Nehledě na to, že jsem v jedné ruce nesla batole, které jsem vyrvala z regálu plného léků proti nachlazení, a druhou ruku jsem měla zaháknutou za držadlo kbelíku s dětskou autosedačkou a švihala jsem hlavou doleva a doprava a volala: „Jdeš se mnou?! Jdeš se mnou?!“ na nejstaršího, který šel za námi a nesl naše drahocenné balení dětského Zantacu. Na ničem z toho nezáleží. Vzala jsem tři malé děti do lékárny a odešli jsme bez pomoci prodavačů. Jestli tohle mě nekvalifikuje na matku roku, tak už nevím, co ano.
3. je jednodušší než .
OK, tohle mi taky zní šíleně, ale je to pravda. Všimněte si, že neříkám, že je snadné mít tři děti, zvlášť když máte batole, protože si myslím, že mít batole a novorozence je jedna ze super-nejtěžších věcí na světě. ALE pro mě bylo mnohem snazší se s tím vypořádat, protože teď mám doma starší dítě. Když byl jen on a č. 2, byla jsem jediná v domě, kdo ho dokázal opravdu zabavit, a to bylo TĚŽKÉ, protože mě oba tolik potřebovali. Ale teď se starší dva baví navzájem a nejstarší je vlastně užitečný. A nemyslím tím pomáhat ve smyslu „Miláčku, můžeš mi prosím přinést utěrku – počkej, nemyslím tím vytáhnout každou utěrku z obalu!“. Je nápomocný ve smyslu „prosím tě, pro lásku boží, mohl bys najít způsob, jak sundat bráchu ze stolku, zatímco já dokrmím tvého druhého bráchu“. A je fajn mít doma dalšího člověka, který důsledně mluví v celých větách, vykaká se, aniž bych o tom věděla, a dokáže najít humor v hloupostech, které dělají ti menší. Jo, hádají se, ale to je fuk. „I to přejde,“ že? Vím, že všichni porostou a dospějí a já budu mít to štěstí sledovat, jak se jejich malé vztahy vyvíjejí, stejně jako jsem sledovala, jak z prvních dvou vyrostli nejlepší kamarádi.
Takže, vezmi rozum do hrsti, budoucí matko tří dětí. Někteří lidé říkají, že to zní děsivě, ale já bych to nechtěla jinak.
Related post: Důvody, proč je úžasné mít tři děti