No, tady jsme jen asi 2 týdny od našeho termínu. Je zvláštní, že čím víc se blíží termín porodu, tím méně a méně mi připadá reálný. Stalo se to ještě někomu? Jediný skutečný rozdíl je, že se občas něco stane a já si říkám: „Počkat… to je porod?“
Jak je na tom miminko
Miminko Branciforte je zřejmě velké jako špagetová dýně. V tuhle chvíli by mohl mít až 7 kilo a být dlouhý asi 19 centimetrů (ale to je jen obecný odhad, nemám žádnou reálnou možnost zjistit jeho přesnou velikost). V podstatě už se tam většinou dopekl a opravdu jen tloustne.
Jak je na tom máma: Příznaky
Pálení žáhy: Upřímně řečeno, nepálila mě žáha tak silně, jak vím, že spoustu lidí pálí. Jsem za to TAK DĚKUJÍCÍ. Ale v posledních 3-4 týdnech jsem si rozhodně musela dávat pozor na to, co jím. Většinou mě pálí, když sním příliš velkou porci, zejména věcí s vysokým obsahem tuku. Myslím, že to není ten nejhorší příznak, protože mi brání v tom, abych se přejídala jídly s vysokým obsahem tuku. Zjistil jsem, že nejlepší způsoby, jak tomu předejít, jsou jíst malé porce, vyhýbat se jídlům s vysokým obsahem tuku a zůstat po jídle alespoň hodinu vzpřímený.
Únava: Únava se ani zdaleka neblíží únavě, kterou jsem měla v prvním trimestru (to bylo vyčerpání na ÚPLNĚ jiné úrovni). Ale rozhodně mám celkově méně energie než v druhém trimestru. Spím déle a často si zdřímnu. Taky si spánek prostě užívám a v podstatě se nechávám vyspat, kdykoli jsem unavená. Došlo mi, že brzy bude šlofíků a dobrého spánku málo, takže bych si je mohla dopřát, dokud to jde! A pokud jste sledovali celé těhotenství, víte, že jsem ve 2. trimestru trpěla příšernou nespavostí, takže si spánku vážím víc než kdy dřív.
Oteklé prsty: Zatímco nohy/kotníky mi stále otékají jen na krátkou dobu a pak se vrátí do normálu, prsty mi otekly a už se to nevrátilo. Nemohu už nosit zásnubní ani snubní prsteny, ale kromě toho mě otoky příliš netrápí.
Chutě na jídlo: Upřímně řečeno, všechny mé příznaky se v posledních zhruba 4-6 týdnech oproti předchozím týdnům zmírnily, včetně chutí na jídlo. Jediná velká touha, kterou jsem měla, byla jeden večer, kdy jsem si MUSELA dát sushi (jako že jsem si ho MUSELA dát). Protože většina sushi není bezpečná pro těhotenství, protože jde o syrové ryby, udělala jsem si domácí. Poprvé jsem ho dělala kolem 20. týdne a od té doby jsem ho dělala několikrát. Vlastně to není tak těžké a skvěle to splňuje mé chutě.
Úroveň pohodlí: Celkově s tím až tak moc nebojuju. Jsem ale dost nepohodlný, když musím sedět příliš dlouho, zejména na špatných židlích bez opory zad. Podle toho, jak přesně je miminko v břiše umístěné, mi to může být více či méně nepohodlné. Většinu času mám velký tlak na spodní část hrudního koše, ale pak někdy trochu klesne a uleví se mi tam. Když však klesne, je celá jeho váha dole a já si připadám, jako bych chodila s bowlingovou koulí mezi nohama – není to zrovna šťastná střední cesta. Raději ho mám níž, protože tlak na můj hrudní koš je asi nejnepříjemnější.
Příprava na porod
S tím, že porod může přijít kdykoli v následujících 0-4 týdnech, se rozhodně začínám připravovat čím dál víc. I když jak jsem říkala, čím víc se blížím, tím víc mi připadá neskutečné, že se porod a miminko skutečně blíží. Hodně lidí se mě ptá, jestli jsem z porodu nervózní nebo úzkostná, a já opravdu nejsem. Dokážu si představit, že až to jednou přijde, tak možná budu, ale teď z toho nervózní vůbec nejsem.
Tak či onak, dělám pár věcí, abych se připravila:
- Taška do porodnice: Tohle je sbalené! Jediné, co v ní chybí, je oblečení na cestu domů, protože v tuhle chvíli může být 40 stupňů nebo 80 stupňů, až přijde čas opustit nemocnici.
- Denní aktivity: Vím, že se mi to nelíbí: Celkově jsem v posledních týdnech méně aktivní než ve druhém trimestru. Ale velmi se snažím, abych se každý den hýbala, i kdyby to měla být jen procházka. Mám okruh dlouhý 1-1/2 míle, na který se snažím udělat si čas a chodit co nejvíce dní, jen abych si zvýšila tepovou frekvenci a rozhýbala tělo. Většina studií dokazuje, že chůze během těhotenství je velmi dobrá pro vás i pro miminko, a některé dokonce tvrdí, že MŮŽE pomoci při porodu. Nepředpokládám, že mi to usnadní porod, ale myslím, že zůstat aktivní až do příchodu miminka je důležité a usnadní mi to návrat k aktivitě po jeho příchodu.
Taky se snažím každé ráno udělat 20-50 hlubokých, nízkých dřepů. Začala jsem je dělat kolem 30. týdne, protože jsem četla, že to může pomoci přetočit miminko do polohy hlavou dolů (kde by mělo být pro porod). Kupodivu jsem zjistila, že děláním těchto hlubokých dřepů se miminko vždycky „srovná“. Pokud to ráno leželo v nějaké divné poloze, vždycky jsem měla pocit, že po provedení dřepů je v břiše v pohodlnější poloze. Dělání dřepů při porodu má i další výhody – například to, že zlepšuje svalstvo nohou a může zvýšit pánevní vývod o 10 %! Opět sice nepředpokládám, že to usnadní porod, ale říkám si, že to nemůže uškodit. - Porodní plán: Upřímně řečeno, nikdy předtím jsem to nedělala a nechci jít do porodu se spoustou předsudků nebo nadějí. Vím, že můj porod dopadne tak, jak bude chtít moje dítě a moje tělo, a něco z toho prostě neovlivním. Takže se snažím nedávat si příliš velké naděje/plány kromě zdravého miminka (a maminky) na konci. Nechávám si otevřenou mysl na to, co mi lékaři navrhnou a co mi v tu chvíli bude připadat správné.
Co se týče ranných porodních příznaků, opravdu jsem zatím nic velkého neměla. Lidé se mě ptají, jestli už jsem rozšířená nebo mám kontrakce, a odpověď je většinou „ne“. Měla jsem pár velmi slabých, super tupých kontrakcí. A při poslední kontrole (asi před 12 dny) jsem ještě nebyla roztažená. Ztratila jsem hlenovou zátku, nebo alespoň její většinu. Pokud nevíte, co je to hlenová zátka, je to v podstatě hlen, který se vytvořil, aby chránil miminko před bakteriemi během těhotenství, a je to stejně nechutné, jak to zní – nedoporučuji vám to googlit. Někteří lidé ji ztratí TĚSNĚ před porodem, někteří ji ztrácejí po částech v průběhu několika týdnů. Někteří lidé o ni přijdou brzy a ona se zregeneruje a oni o ni přijdou znovu. Ztráta hlenové zátky jen znamená, že se vaše tělo připravuje na porod a znamená, že začnete rodit za pár hodin nebo za pár týdnů.
Další novinky
Školka: S radostí hlásím, že náš dětský pokoj je hotový! Tedy, ještě je potřeba pověsit závěsy – ty nám šije moje maminka. Ale potom se určitě podělím o nějaké fotky. Nejsem zrovna „tematický“ typ člověka, co se týče bytové výzdoby, takže náš dětský pokoj je tak trochu eklektický se spoustou drobných osobních prvků.
Dokončila jsem také praní dětského oblečení – což byl zatím asi můj nejoblíbenější projekt přípravy na miminko. Skládání všech těch malých dupaček a malinkatých ponožek!“
Nastýlání: Všichni mi od prvního dne říkali o hnízdění. Určitě dělám spoustu malých projektů a organizačních věcí kolem domu, ale upřímně nedokážu říct, jestli je to opravdu „hnízdění“. Vždycky jsem byla „hnízdička“, dokonce i dávno před těhotenstvím. Ráda si dělám malé projekty, organizuji a reorganizuji prostory atd. Myslím, že s blížícím se příchodem miminka se ze mě nestala VĚTŠÍ hnízdička, ale mám díky tomu o něco větší motivaci udělat určité věci, než „počkat do zítřka“.
Těhotenské oblečení: Je pravda, že člověk narazí na bod, kdy mu i těhotenské oblečení přestane sedět… Moje těhotenské tílko Old Navy je stále jedním z mých nejlepších kousků (doslova nejlepší nákup.) Ale skoro žádné z mých těhotenských džínů mi nesedí (nebo nesedí tak, aby se daly považovat za pohodlné déle než dvě hodiny.) Naštěstí bylo dost teplo, takže pořád můžu nosit spoustu šatů, které mi přijdou super pohodlné. Nakonec jsem si také pořídila pár černých těhotenských džegín z Walmartu za 13 dolarů a byly tím nejlepším nákupem pro mé poslední týdny.