Vývoj urogenitálního systému u člověka je složitý proces, a proto patří anomálie ledvin mezi nejčastější vrozené vady. Močové cesty plodu lze ultrazvukově zobrazit již od 11. týdne, což umožňuje rozpoznat megacystu v 11.-14. týdnu, což odůvodňuje komplexní posouzení rizika možné základní chromozomální aneuploidie nebo obstrukční uropatie. Skenování anomálií v polovině trimestru umožňuje odhalit většinu renálních anomálií s vyšší citlivostí. Oboustrannou agenezi ledvin lze potvrdit ultrazvukově, s prázdnými ledvinnými jamkami a chybějící náplní močového měchýře, spolu s těžkým oligohydramniem nebo anhydramniem. Dysplastické ledviny se poznají podle toho, že se jeví jako velké, hyperechogenní a s cystickými prostory nebo bez nich, které se vyskytují v ledvinné kůře. Přítomnost dilatovaných močovodů bez zjevné dilatace sběrného systému vyžaduje pečlivé vyšetření horních močových cest k vyloučení duplexního systému ledvin. Sonograficky je také možné rozlišit mezi dětským typem a dospělým typem polycystických onemocnění ledvin, což jsou obvykle jednogenové poruchy. Dilatace horních močových cest je jednou z nejčastějších abnormalit diagnostikovaných prenatálně. Obvykle je způsobena přechodnou poruchou průtoku moči na úrovni pelvi-ureterické junkce a veziko-ureterické junkce, která se ve většině případů časem zlepší. Obstrukce dolních močových cest u plodu je způsobena především zadními uretrálními chlopněmi a atrézií uretry. Silné stěny močového měchýře a dilatovaná zadní uretra (příznak klíčové dírky) svědčí pro zadní uretrální chlopně. Prenatální ultrazvukové vyšetření nelze s jistotou použít k posouzení funkce ledvin. Objem likvoru a echogenitu renálního parenchymu však lze použít jako vodítko k nepřímému posouzení základní renální rezervy. Anomálie ledvinných cest mohou být izolované, ale mohou být také spojeny s jinými vrozenými vadami. Proto je k vyloučení možných genetických poruch nutné důkladné vyšetření ostatních systémů.