Rozvod není snadný ani pro rodiče, ani pro děti. Všichni v rodině pociťují obrovskou ztrátu a úzkost. Rodina, jak ji znají, už nebude stejná.
Aby rodiče mohli být svým dětem co nejlépe nápomocni, musí pracovat s vlastními emocemi, zejména s běžným pocitem viny, který vůči svým dětem cítí. Je užitečné, aby si rodiče uvědomili, že manželství je jednou z nejtěžších věcí na světě a v důsledku toho dochází k rozvodu v 50 % všech manželství. Není to nic, za co bychom se měli stydět. V mnoha případech je pro všechny zúčastněné lepší vztah, který působí smutek, přerušit. Děti zažívají velkou úzkost, když žijí s neustálými rodičovskými neshodami. Ve skutečnosti se dětem v mnoha situacích daří lépe, když mají vztah s každým z rodičů samostatně ve zdravějším prostředí. Pokud rodiče přijmou své rozhodnutí a představí je jako přirozenou součást života, mohou svým dětem pomoci překonat obtíže. Zde je několik strategií, jak zvládnout nadcházející výzvy:
1. Vysvětlete rozvod jednoduchým přímočarým způsobem. Pokud je to možné, měli by se oba rodiče domluvit, jak situaci vysvětlit, a diskutovat s dětmi společně. Mohou například vysvětlit: „Maminka a tatínek se neustále hádají a všichni jsme z toho nešťastní. Rozhodli jsme se, že pro nás všechny bude lepší, když budeme bydlet odděleně.“
2. Ujistěte děti, že budou mít vždy lásku obou rodičů, a vysvětlete jim, jak to bude fungovat. Například: „Každý druhý víkend a čtvrteční večery budeš trávit s tatínkem. Po zbytek času budeš s maminkou.“ V takovém případě se můžete obrátit na maminku s prosbou o pomoc. Malým dětem můžete nové uspořádání přehrát s panenkami nebo plyšáky. Vyvěšení kalendáře také pomáhá dětem cítit se jistěji, že budou mít čas s oběma rodiči.
3. Promluvte si o emocích, které děti za těchto okolností přirozeně cítí. Můžete jim vysvětlit: „Je normální cítit se kvůli rozvodu smutně a naštvaně. S těmito pocity je těžké se vyrovnat o samotě. Když se cítíš naštvaný nebo smutný, řekni to mamince nebo mně. Můžeš říct: ‚Cítím se smutný‘ nebo ‚Potřebuji si promluvit‘ a ‚pomůžeme ti'“. Povzbuzujte děti, aby s vámi vedly průběžný dialog, a dejte jim najevo, že přijímáte všechny jejich pocity. Někdy děti drží své pocity v sobě, protože vás nechtějí rozrušit. Často děti kontrolujte otázkou: „Jak se cítíš po rozvodu?“
4. Ujistěte děti, že rozvod není jejich vina. Děti bývají „egocentrické“ a věří, že jejich chování nebo myšlenky jsou příčinou špatných událostí. Potřebují vědět, že dospělí učinili toto rozhodnutí na základě svého vztahu a že to s nimi nemá nic společného.
5. Vezměte si k srdci, že dospělí se rozvádějí. Vyhněte se špatným řečem o druhém rodiči nebo obviňování jednotlivce, i když se zlobíte. Děti milují a potřebují oba své rodiče. Snadno mohou zažít konflikt o loajalitu a cítit se špatně, což je odradí od otevřeného dialogu. Děti potřebují cítit, že oba jejich rodiče jsou cenní, protože každé dítě je složeninou svých dvou rodičů.
6. Dejte dětem dostatečný předstih, než se rodič odstěhuje. Velmi dobře funguje, když děti mohou navštívit druhý domov a vědí, kde budou při návštěvě spát. Je skvělé zapojit děti do pomoci při zařizování bytu a přivézt některé jejich věci.
ZÁKLADY
- Náročnost rozvodu
- Najděte si terapeuta, abyste se z rozvodu uzdravili.
7. Vyhledejte terapeuta, který vám pomůže s rozvodem. Může být velmi užitečné, pokud budete spolupracovat s odborníkem na výchovu dětí nebo s rodinným terapeutem, který má zkušenosti s rozvodem a může vám poradit, jak zvládat náročné situace, které nastanou. Děti také hodně získají, když si samy promluví s terapeutem. Často mohou svobodněji vyjádřit pocity, o kterých si myslí, že by rodiče ranily.
8. Uvědomte si, že když rodina prochází rozvodem, děti se mohou chovat, uzavírat se do sebe nebo ustupovat. Není neobvyklé, že se děti počůrávají nebo odmítají poslouchat. Budou potřebovat více času, podporu a otevřenou komunikaci. Časem se tyto příznaky rozptýlí, jak se budou přizpůsobovat změnám. Plánování některých oblíbených rodinných akcí dodá dětem pocit, že život půjde dál jako obvykle.
Není pochyb o tom, že rozvod je těžký pro všechny zúčastněné. Pokud se však děti budou nadále cítit milovány oběma rodiči a rodiče budou pracovat na vytvoření stabilního klidného prostředí pro své děti, mohou děti z této situace vyjít v dobré kondici. Časem budou klidnější, protože uvidí, že se vše stává známou rutinou.