Lennon produkoval album Harryho Nilssona Pussy Cats, když se 28. března 1974 Paul a Linda McCartneyovi zastavili v Burbank Studios po první noci natáčení, známé jako „hodina fanklubu Jima Keltnera“. Na improvizované jam session se k nim připojili Stevie Wonder, Harry Nilsson, Jesse Ed Davis, May Pang, Bobby Keys a producent Ed Freeman.
Lennon prožil svůj „ztracený víkend“, rozešel se s Yoko Ono a žil v Los Angeles s Pangem. Přestože se s McCartneym tři roky neviděli a v tisku se na sebe vrhli, podle Panga obnovili své přátelství, jako by se nic nestalo. Jam session se ukázala jako hudebně nepříliš produktivní. Lennon zní, jako by byl na kokainu, a je slyšet, jak v první skladbě nabízí Wonderovi šňupnutí a v páté skladbě někoho žádá, aby mu dal šňupnout. Odtud také pochází název alba, kde John Lennon jasně žádá: „Chceš si šňupnout, Steve? A toot? It’s goin‘ round“. Navíc se zdá, že Lennon má problémy s mikrofonem a sluchátky.
Lennon zpívá hlavní vokál a kytaru a McCartney zpívá harmonii a hraje na bicí Ringo Starra. (Starr, který v té době nahrával s Nilssonem, ale nebyl na nahrávání přítomen, si druhý den na nahrávání stěžoval, že “ mi vždycky zkazí bicí!“). Stevie Wonder zpívá a hraje na elektrické piano, Linda McCartney hraje na varhany, Pang hraje na tamburínu, Nilsson obstarává vokály, Davis hraje na kytaru, Freeman (který produkoval Dona McLeana ve vedlejším studiu) doplňuje na baskytaru a Keys hraje na saxofon. Keys byl na toto sezení několikrát dotazován, ale na nic z toho si nedokázal vzpomenout.
Události tohoto večera jsou pro fanoušky Beatles zajímavé, protože se jedná o jediný známý případ společného hraní bývalého autorského týmu po jejich formálním rozchodu v roce 1970. Kromě neformálních, zvláštních příležitostí, jako jsou svatby, byla spolupráce více než dvou bývalých Beatles po hořkém rozchodu skupiny v letech 1969-70 vzácná, zejména mezi Lennonem a McCartneym, jejichž konflikt byl nejvýraznější a nejdelší.
.