A Vindication of the Rights of Woman Úvod
Pokud bychom řekli: „Rychle, Shmoopere: kdy začal feminismus?“, mohl bys říct: „Hm: počátkem 20. století se sufražetkami!“ nebo „Hmm: v 60. letech 20. století s heslem ‚Osobní je politické!“ nebo „Hm, s Lean In?“
Body za snahu, ale feminismus vznikl mnohem dříve. A Vindication of the Rights of Woman, v podstatě první feministické filozofické dílo, vyšlo v roce 1792. Jo. To je méně než dvacet let po založení starých dobrých Spojených států amerických. To bylo ještě v době, kdy obrovské kudrnaté paruky byly super stylové.
O čem přesně je A Vindication of the Rights of Woman? No, je to v podstatě obhajoba slovníkové definice feminismu: přesvědčení, že muži a ženy by měli mít stejná práva a příležitosti.
Někteří lidé – dokonce i dnes – mají představu, že feminismus je nějaká sekta, která požaduje, aby ženy měly veškerou moc a muži byli podřízení. A Mary Wollstonecraftová, autorka, která napsala knihu A Vindication of the Rights of Woman (Obhajoba práv ženy), by byla takovou domněnkou zděšena. Šlo jí o rovnost. Tato úžasná dáma mimochodem napsala také Obhajobu práv mužů.
Obhajoba si klade zdánlivě superjednoduchý úkol: vysvětlit, jak jsou si muži a ženy naprosto rovnými bytostmi. Ano, mělo by to být jednoduché, ale Wollstonecraftová se stavěla proti superuzavřeným myslitelům, kteří měli dojem, že ženy a muži jsou téměř dvě různá zvířata. Muži byli volnomyšlenkáři, kteří mohli vládnout a měnit svět (nebo alespoň, víte, mít práci), a ženy byly… hezké objekty, které mohly (bonus!) rodit děti.
Huh. Zajímalo by nás, proč byla Wollstonecraftová naštvaná.
A Vindication of the Rights of Woman (Obhajoba práv ženy) je i dnes naprosto aktuální, a to nejen proto, že byla „první svého druhu“. Wollstonecraftová volala po reformě školství, která by dívkám a chlapcům poskytla bezplatné (a rovné) vzdělání. Pokud vám to zní povědomě, je to proto, že tomu tak je. Wollstonecraftová v podstatě stanovila druh veřejného vzdělávacího systému, který je dnes ve velké části světa.
Hm, sakra. O čem jiném mluvila Wollstonecraftová v roce 1792? Tvrdila, že:
- ženy by měly mít možnost vstoupit do světa medicíny a politiky.
- zájem žen oblékat se a vypadat hezky je především záležitostí výchovy, nikoliv přírody.
- Jestliže se ženy stydí za sex před svatbou, pak by se možná měli stydět i muži.
- ženy by měly říkat své názory bez obav, že budou vnímány jako „mužské“ nebo jiné nežádoucí vlastnosti.
A víte co? Tyto otázky jsou dnes velmi aktuální. Stále hovoříme o problémech nastíněných v knize A Vindication of the Rights of Woman. Mnohé z problémů, na které Wollstonecraftová upozornila, byly vyřešeny – poslechněme si to pro lékařky a političky -, ale mnohé z nich bohužel ne.“
No tak, lidi. Jestliže jsme za více než dvě stě let, které uplynuly od vydání Obhajoby práv ženy, dokázali přenést přes naše tlusté lebky, že nošení jasně červených kabátů není zrovna nejchytřejší vojenská taktika, pak bychom měli být schopni vyřešit i některá úskalí, která Wollstonecraftová v Obhajobě uvádí.