Melan-A je dříve definovaný melanocytární diferenciační antigen a naše skupina nedávno vyvinula myší monoklonální protilátku anti-Melan-A, A103. V této studii jsme hodnotili imunoreaktivitu A103 na tkáních fixovaných formalínem a zalitých do parafínu a zkoumali jsme potenciál A103 v diagnostice metastatického melanomu. Testováno bylo 75 metastatických melanomů, 10 primárních melanomů a 10 benigních melanocytárních névů. Reaktivita A103 byla porovnána s HMB-4, protilátkou proti gp100. Výsledky ukázaly, že všechny névy byly A103 pozitivní a většina primárních melanomů byla A103 a HMB45 pozitivní. Ze 75 metastatických melanomů bylo 61 (81 %) A103 pozitivních a 56 (75 %) bylo HMB45 pozitivních. Z 19 HMB45 negativních lézí bylo 8 A103 pozitivních; ze 14 A103 negativních lézí byly 3 HMB45 pozitivní. Jedenáct metastatických lézí a 2 z 10 primárních melanomů byly duálně negativní. Tyto negativní případy tvořily především vřetenobuněčné a desmoplastické varianty. Z pozitivních případů vykazoval A103 homogenní barvení ve významně vyšším podílu případů než HMB45 (72 % oproti 52 %). Kromě toho bylo fokální barvení s méně než 5 % reaktivních nádorových buněk pozorováno častěji u HMB45 (12 z 56) než u A103 (5 z 61). Tyto výsledky naznačily, že A103 lze použít jako protilátku první volby při diagnostice metastazujícího melanomu. Naše výsledky také ukázaly, že A103 reagovala s angiomyolipomem, o kterém je známo, že je HMB45 pozitivní. Z normálních tkání byla neočekávaná reaktivita A103 pozorována v kůře nadledvin, granulózových a theca buňkách vaječníků a Leydigových buňkách varlat. Tato imunoreaktivita A103 v benigních a neoplastických tkáních nemelanocytárního původu, jejíž základ je nejasný, by mohla mít také potenciální diagnostickou hodnotu.