V roce 1989 desetiletá Aaliyah Haughton, která doufá, že se bude věnovat herecké i pěvecké kariéře, poprvé vystoupí v televizním pořadu Star Search a předvede interpretaci písně „My Funny Valentine“. Aaliyahina matka Diane Haughtonová kdysi usilovala o vlastní pěveckou kariéru, ale nyní je ochotna udělat cokoli, aby své dceři pomohla ke startu. Strýc Aaliyah Barry Hankerson je hudební producent a zakladatel a majitel nahrávací společnosti Blackground Records. Po prohrané soutěži Star Search žádá Hankersonova bývalá manželka Gladys Knight, aby s Aaliyah vystoupila během pěti večerů v Las Vegas. V roce 1991 je Aaliyah informována svým strýcem, že jí byla nabídnuta nahrávací smlouva s Blackground Records a podpis smlouvy s Jive Records. Aaliyah si zvolí své umělecké jméno jednoduše „Aaliyah“ – podobně jako „Cher“ nebo „Madonna“ – místo svého plného jména.
Po úspěšném vystoupení s písní „My Prerogative“ od Bobbyho Browna na detroitské střední škole múzických umění se Aaliyah obrací na svého strýce Barryho z Blackground s touhou posunout svou kariéru na další úroveň a začít nahrávat album. Hankerson následně osloví R. Kellyho, jednoho ze svých největších klientů, aby pro jeho neteř napsal a produkoval. Ačkoli se zdá, že Kelly nemá zájem produkovat „jen pro nějaké dítě“, Hankerson ho přesvědčí, aby přijel do studia a setkal se s Aaliyah a poslechl si její zpěv. Po seznámení se čtrnáctiletou dívkou Kelly, který právě dokončil remix skladby „Any Time, Any Place“ pro Janet Jacksonovou, neprojevuje přílišnou angažovanost a zájem, je spíše zaujatý a zaneprázdněný jinými projekty. Po vystoupení s písní „Save the Best for Last“ však Aaliyah získá Kellyho souhlas k napsání a produkci jejího alba Age Ain’t Nothing But a Number. Během společné práce se Aaliyah a Kelly začnou sbližovat a vytvářet blízké přátelství, přičemž se do sebe zapomínají zamilovat. Aaliyahin starší bratr Rashad Haughton začne mít podezření, že se jeho sestra zamilovala do Kellyho, což ona srdnatě popírá.
Po vydání debutového singlu „Back & Forth“ v květnu 1994 se Aaliyah stává úspěšnou teenagerkou, skladba „Age Ain’t Nothing But A Number“ se dostává na první místo a vydává se na evropské turné s Keithem Sweatem a Blackstreetem. Začínají se šířit zvěsti o tom, že Aaliyah a Kelly spolu chodí, a přestože Aaliyah nadále popírá, že by s Kellym měla jiný než přátelský vztah, je do něj tajně zamilovaná a při další návštěvě svého mentora mu vyznává lásku. Kelly následně potvrdí, že k ní chová stejné city jako ona k němu. Později vyjde najevo, že se oba nelegálně vzali, přičemž Aaliyah lhala, že jí je 18, a ne 15 let. Rozzlobení rodiče Aaliyah přísahají, že manželství zruší a ukončí vztah obou, a vyhrožují, že v opačném případě Kellyho obviní a zatknou za znásilnění.
Aaliyah zůstává zlomená a v depresi, izoluje se od rodiny a odmítá jíst, ale usmíří se s otcem Michaelem, který Kellyho z jejího života vystrnadil kvůli její vlastní ochraně. Později si Aaliyahin strýc Barry domluví schůzku se svou neteří a informuje ji, že nový distributor Blackground Atlantic Records uspořádal schůzku, aby s ní probral plány na její další album. Aaliyah, která je stále v depresi a se zlomeným srdcem a obává se, že její druhé album bez Kellyho, který ji produkoval, nebude tak úspěšné, pokračuje ve své kariéře bez ohledu na to, že zůstává stejně úspěšná a veřejností zbožňovaná jako předtím. Po setkání s vydavatelstvím Atlantic Records Aaliyah žádá o spolupráci s Timbalandem a Missy Elliottovou a touží vytvořit „úplně nový zvuk“, jaký „teď v rádiu není“. Mezitím je Aaliyah znovu zdrceno srdce poté, co prostřednictvím zpráv zjistí, že její bývalý milenec Kelly je nyní ženatý se svou doprovodnou tanečnicí Andreou Lee.
Později v Los Angeles se Aaliyah a její matka setkávají s agentem v naději, že její kariéra postoupí na další úroveň a bude usilovat o nějaké mainstreamové herecké role (potenciálně hlavní). Agent uvádí, že pro černošské herečky je obtížné získat hlavní role ve velkých studiových filmech. Whitney Houston sice uspěla s filmem Osobní strážce, ale je z trochu jiné hudební scény než Aaliyah a hrála po boku Kevina Costnera, jedné z největších hollywoodských hvězd. Přesto agent souhlasí s tím, že Aaliyah pomůže v její herecké kariéře, a souhlasí s tím, že bude postupovat krok za krokem. Vychází Aaliyahino druhé album One in a Million, které obsahuje singl Got to Give It Up. Album se velmi úspěšně umisťuje na předních příčkách (v USA získává dvojnásobnou platinu) a Aaliyah se díky němu stává jedním z největších hudebních jmen, což jí zajišťuje titul Princezna R&B. Později je Aaliyah oslovena svým agentem a požádána, aby nahrála „Journey to the Past“, ústřední píseň k filmu Anastasia, se kterou následně vystoupí na předávání Oscarů. Později je jí nabídnuta role Trish O’Day ve filmu Romeo musí zemřít, kde hraje společně s Jetem Li. Mezitím se Aaliyahina matka začne zajímat o osobní život své dcery a snaží se ji přesvědčit, aby začala randit, ale Aaliyah je stále rozčarovaná z rozchodu s Kellym. Aaliyah se účastní hollywoodské premiéry filmu Romeo musí zemřít, kde prohlašuje, že její další vytoužená role spočívá v připravovaném filmu Královna prokletých, adaptaci jedné z jejích oblíbených knih.
Po filmovém úspěchu se Aaliyah přestěhuje do New Yorku, kde se seznámí s Damonem Dashem, oba se do sebe zamilují a stanou se milencem. O rok později se Aaliyah vydává letadlem na Bahamy, aby zde natočila videoklip k písni „Rock the Boat“, třetímu a poslednímu singlu ze svého třetího (a později posledního) alba Aaliyah. Damon doprovodí Aaliyah k její limuzíně, oba se naposledy políbí na rozloučenou a slíbí si, že po jejím návratu začnou brát svůj vztah vážněji a upřednostní jeden druhého před kariérou. Když limuzína odjíždí na letiště, Aaliyah zamává na rozloučenou a dá pusu Damonovi, který pronese „Miluju tě“, na což ona odpoví „Já tebe taky“. Film končí slovy: „25. srpna 2001, po natáčení videoklipu ‚Rock the Boat‘ na Bahamách, Aaliyah a osm dalších lidí zahynulo, když jejich letadlo krátce po startu havarovalo. Bylo jí dvaadvacet let, když zemřela. Její hudba a odkaz zůstanou navždy v našich srdcích.“
.