Abaddon nebo Abaddon (hebrejsky: אֲבַדּוֹן, ‚Ǎḇaddōn), stejně jako Apollyon (řecky: Ἀπολλύων, Apollyon), jsou hebrejská a řecká jména andělské bytosti zmiňované v Bibli. Ve Starém zákoně abaddon označuje nezměrnou propast, obvykle spojovanou se světem mrtvých, Šeolem (שאול = šeol).V novozákonní knize Zjevení je Abaddon jméno anděla, který je popisován jako král armády kobylek. V textu (Zjevení 9; 11) je jeho jméno přepsáno přímo z hebrejštiny řeckými znaky: „… jehož jméno je hebrejsky Abaddon“ (Ἀβαδδδὼν), a poté přeloženo: „který se řecky jmenuje Apollyon“ (Ἀπολλλύων). Vulgáta k textu přidává poznámku (v řečtině zbytečnou): „… latinsky; Ničitel“ (Exterminans).
Apolion (nahoře) bojuje s Kristiánem v knize Johna Bunyana Pokrok poutníka.
Podle některých autorů by Abaddon byl jedním z nejdůležitějších generálů říše temnot. Nebo naopak zástupce Boha, který drží klíč od propasti a vede pohromu kobylek, jež bude na konci časů vypuštěna na Boží nepřátele:
Vzhled těch kobylek byl jako koně připravení k boji; na hlavách měly jakoby zlaté koruny, jejich tváře byly jako lidské tváře, vlasy měly jako ženy a jejich zuby byly jako zuby lvů; Měli pancíře jako železné pancíře a hluk jejich křídel byl jako hluk mnoha koňských vozů běžících do boje; měli ocasy jako štíři a také žihadla a ve svých ocasech měli moc zraňovat lidi po pět měsíců. A mají nad sebou za krále anděla propasti, jehož jméno je hebrejsky Abaddon a řecky Apollyon.Rev 9,7-11
V Tóře se objevuje jako místo zkázy, שאול, šeol, jehož význam je doslova „místo zkázy“ nebo říše mrtvých. V Knize Jóbově se objevuje jako personifikovaná smrt.