Úvod: – Tradičně penetrující poranění břicha ospravedlňují rutinní laparotomii. Tuto zásadu však lze přizpůsobit mechanismu poranění (bodné nebo střelné) a přesnosti zobrazovacích postupů, pokud vyloučí viscerální poranění a umožní tak pečlivé sledování.
Pacienti a metody: Retrospektivní studie 79 pacientů (květen 1995-květen 2002) s penetrujícím poraněním břicha: (47 (59 %) bodných a 32 (41 %) střelných poranění). Byla studována korelace mezi zobrazovacími a chirurgickými nálezy, léčbou a pooperačním průběhem.
Výsledky: Šedesát osm pacientů bylo operováno od počátku a 11 pacientů bylo podrobeno pečlivému sledování. Z 11 pacientů, kteří byli sledováni, (9 po bodném a 2 po střelném poranění), museli být dva operováni (1 v každé skupině). Korelace mezi zobrazovacími a chirurgickými nálezy byla dobrá u 34 (72 %) pacientů po bodném poranění a u 21 (80 %) po poranění střelnou zbraní; průměrný počet viscerálních poranění byl 1, resp. 3. Šest pacientů (8 %) zemřelo (mortalita: 2 %, resp. 16 %), 12 (15 %) mělo pooperační komplikace.
Závěr: Penetrující bodná poranění břicha lze léčit pečlivým sledováním, pokud zobrazovací vyšetření vyloučí viscerální poranění. Střelná poranění stále ospravedlňují rutinní laparotomii jak pro mnohočetnost viscerálních poranění, tak pro špatnou prognózu.