Zvýšený nitrobřišní tlak (IAP) působí nejen na nitrobřišní orgány, ale i na orgány vzdálené od břišního kompartmentu. Břišně-hrudní interakce při intraabdominální hypertenzi (IAH) nebo abdominálním kompartment syndromu (ACS) narušuje plicní, kardiovaskulární a mozkové funkce. V souladu s nejnovějšími pokyny je IAH definována jako IAP vyšší než 12 mmHg a ACS jako IAP vyšší než 20 mmHg s jedním nebo více novými orgánovými selháními. V tomto přehledu se nejprve budeme zabývat vlivem zvýšeného IAP na plicní dynamiku a významem pro interpretaci tlaků v dýchacích cestách a úpravu nastavení ventilátoru. Poté se budeme zabývat interakcí mezi přenosem břišního a hrudního tlaku a globální hemodynamikou, jejíž znalost je nezbytná pro správné posouzení srdečního preloadu a pro optimalizaci tekutinové terapie při IAH/ACS. Následovat bude diskuse o vztahu mezi zvýšeným IAP, zvýšeným intrakraniálním tlakem (ICP) a sníženým mozkovým perfuzním tlakem (CPP). Nakonec se budeme zabývat výkyvy hrudního tlaku vyvolanými ventilátorem a jejich přenosem do břišního kompartmentu.