Abdoulaye Wade, (narozen 29. května 1926, Kébémer, Senegal), právník a profesor, který byl v letech 2000-2012 prezidentem Senegalu.
Wade získal vzdělání v Senegalu i ve Francii a v roce 1970 získal doktorát z práva a ekonomie na Sorbonně (nyní součást univerzit Paris I-XIII). Několik let vykonával právnickou praxi ve Francii a poté se vrátil do Senegalu, kde se stal profesorem a později děkanem práv a ekonomie na univerzitě v Dakaru.
V roce 1974 Wade založil Senegalskou demokratickou stranu (Parti Démocratique Sénégalais; PDS) jako opoziční stranu vůči Senegalské pokrokové unii (Union Progressiste Sénégalaise; UPS) prezidenta Léopolda Senghora, která byla po roce 1976 známá jako Socialistická strana (Parti Socialiste; PS). PDS se stala centrem rodícího se opozičního hnutí v zemi a Wade jejím prostřednictvím získal v roce 1978 křeslo v Národním shromáždění. Téhož roku kandidoval v prezidentských volbách proti Senghorovi, což byla první z jeho čtyř neúspěšných kandidatur na prezidentský úřad. Podruhé se o prezidentský úřad ucházel v roce 1983 proti Senghorovu nástupci Abdou Dioufovi, který staršího státníka nahradil, když v roce 1981 odstoupil z prezidentského úřadu. Třetí Wadeho pokus, rovněž proti Dioufovi, se uskutečnil v bouřlivých volbách v roce 1988. Několik opozičních stran, včetně Wadeho PDS, vzneslo obvinění z rozsáhlých podvodů týkajících se způsobu provedení voleb. Následovaly značné občanské nepokoje; v reakci na ně vláda vyhlásila výjimečný stav. Wade byl po volbách uvězněn, ale následně byl omilostněn a Diouf mu jako smířlivé gesto nabídl místo ve vládě. Wade nabídku přijal a rok a půl působil jako vysoký státní ministr, než kvůli neshodám s Dioufovou politikou rezignoval. Počtvrté neuspěl v prezidentských volbách v roce 1993. Později téhož roku byl Wade zatčen a obviněn ze spoluúčasti na vraždě Babacara Sèye, prvního místopředsedy Ústavního soudu. Následujícího roku byl zatčen a obviněn z podněcování nepokojů, k nimž došlo během protivládní demonstrace; obě obvinění byla zrušena.
Po vyjednávání s vládou se Wade v roce 1995 opět stal členem Dioufova kabinetu, ale v roce 1998 rezignoval, aby mohl připravit pátou prezidentskou kandidaturu. V prezidentských volbách v roce 2000 skončil Wade druhý za Dioufem, ale protože ani jeden z kandidátů nezískal většinu hlasů, následovalo druhé kolo voleb. Wade získal ve druhém kole voleb nadpoloviční většinu hlasů a Diouf se s grácií vzdal. Následovalo pokojné a demokratické předání moci a Wade se stal prvním prezidentem, který není členem PS, od získání nezávislosti Senegalu v roce 1960.
Wadeovo prezidentské vítězství v roce 2000 se odehrálo v době, kdy Senegalci byli stále více nespokojeni s vládou vedenou PS. Wade využil těchto nálad a získal podporu koalice opozičních stran pod heslem „Sopi“ (wolofsky „změna“). V parlamentních volbách v roce 2001 dosáhla Wadeho koalice drtivého vítězství, což bylo poprvé od získání nezávislosti, kdy PS neměla v Národním shromáždění většinu křesel. Před volbami prosazoval novou ústavu, kterou voliči v lednu 2001 drtivou většinou schválili. Podle nové ústavy bylo s účinností od roku 2007 zkráceno funkční období prezidenta ze sedmi na pět let.
Wadeho podpora v PS byla v roce 2005 ohrožena rostoucí roztržkou mezi ním a jeho bývalým premiérem Idrissou Seckem, který byl mnohými považován za Wadeho pravděpodobného nástupce. Wade odvolal Secka v roce 2004 s odvoláním na jeho neschopnost sestavit koaliční vládu, ale Seck a jeho příznivci tvrdili, že to bylo proto, že představoval výzvu pro Wadeho vedení. Navzdory tomuto problému byl Wade v roce 2007 znovu zvolen prezidentem, když snadno porazil Secka a několik dalších kandidátů. Následujícího roku bylo v kontroverzním kroku prezidentské období prodlouženo a opět stanoveno na sedm let s platností od roku 2012.
Ve druhém funkčním období Wadeho popularita v zemi klesala, protože mnozí byli rozčarováni nedostatečným pokrokem při řešení problémů s infrastrukturou, jako je nedostatek energie, a rostoucími životními náklady. Wade také čelil kritice za své rozhodnutí objednat obrovskou sochu, která byla odhalena během oslav 50. výročí nezávislosti Senegalu v dubnu 2010. Bronzová socha měřící 164 stop (50 metrů) vyvolala mnoho kontroverzí, přičemž mezi nejčastější výtky patřily polonahé postavy, cena sochy ve výši 27 milionů dolarů a Wadeho tvrzení, že by měl mít možnost vzít si pro sebe přibližně třetinu příjmů od návštěvníků sochy, protože její vytvoření byl jeho nápad.
V červnu 2011 sklidil Wade další kritiku za návrhy ústavních změn, které se přímo týkaly úřadu prezidenta. Pro prezidentské volby Wade navrhl, aby se procento potřebné k tomu, aby se zabránilo druhému kolu voleb, změnilo z 50 na 25 procent. Tento návrh vyvolal takový protest, že jej Wade 23. června stáhl. Další návrh – vytvořit volenou funkci viceprezidenta a umožnit kandidátům na prezidenta a viceprezidenta kandidovat na jedné kandidátce – byl rovněž stažen. Někteří se domnívali, že cílem posledního návrhu bylo zajistit, aby se Wadeho nástupcem stal jeho syn Karim. Snad největším zdrojem sporů byla skutečnost, že Wade hodlal kandidovat i ve volbách v roce 2012, neboť ústava z roku 2001 omezovala prezidenty na dvě funkční období. Wade tvrdil, že omezení na dvě funkční období by se nemělo vztahovat zpětně na jeho první funkční období, které začalo v roce 2000. Ústavní rada země mu dala za pravdu a koncem ledna 2012 rozhodla, že jeho kandidatura na třetí funkční období je platná. Zpráva o rozhodnutí rady vyvolala velkou kritiku doma i v zahraničí a podnítila rozsáhlé demonstrace.
Nepřekvapený Wade kandidoval v prezidentských volbách 26. února 2012. V konkurenci více než desítky kandidátů získal nejvíce hlasů – téměř 35 procent. V závěsu za ním skončil bývalý premiér Macky Sall, který získal téměř 27 procent. Protože Wade nedosáhl 50procentní hranice, aby se vyhnul druhému kolu hlasování, konalo se 25. března druhé kolo voleb mezi Wadem a Sallem. První výsledky ukázaly drtivé vítězství Salla a Wade později večer uznal porážku. Výsledky zveřejněné v následujících dnech ukázaly, že Wade získal pouze asi 34 % hlasů, zatímco Sall přibližně 66 %. Wade odstoupil 2. dubna 2012.