Raný životEdit
Abigail Hillová byla dcerou londýnského obchodníka Francise Hilla a Elizabeth Hillové (rozené Jenningsové). Elizabeth Hillová byla tetou Sarah Jenningsové, pozdější vévodkyně z Marlborough. Rodina se kvůli otcovým spekulacím dostala do chudých poměrů a Abigail byla nucena pracovat jako služebná u sira Johna Riverse z Kentu.
Abigail se spřátelila se svou první sestřenicí Sarah Jenningsovou neboli lady Churchillovou (jak se vévodkyni tehdy říkalo), která byla komornou princezny Anny. Sarahino přátelství k Abigail mohlo pramenit spíše z rozpaků nad tím, že se její sestřenice dostala do tak těžkých časů, než že by bylo založeno na skutečné náklonnosti.
Tvrzení Sarah Churchillové, že se o existenci Abigail dozvěděla teprve nedávno a zcela náhodou, je oprávněné, protože jejich společný dědeček sir John Jennings měl 22 dětí a Sarah dost možná nevěděla o všech svých početných prvních sestřenicích. Sarah Churchillová přijala Abigail do své domácnosti v St. Albans. Po nástupu princezny Anny na trůn v roce 1702 získala Abigail kolem roku 1704 místo v královnině domácnosti.
Královnina oblíbenkyněEdit
Královna byla v roce 1704 již unavena jak častými absencemi Sarah, vévodkyně z Marlborough (jak se Sarah nyní stala), u dvora, tak jejími politickými přednáškami. Byl mezi nimi značný rozdíl, protože Sarah, vévodkyně, byla whig a Anna byla tory. Sarah chtěla, aby královna Anna jmenovala více whigovských ministrů, z nichž většina podporovala tažení 1. vévody z Marlborough ve válce o španělské dědictví. Královna, která nebyla ochotna opustit „církevní stranu“ (jak byli toryové všeobecně známi a náboženství bylo Anniným hlavním zájmem) ani kvůli své favoritce, se svěřila svému lordu pokladníkovi, 1. hraběti z Godolphinu, že nemá pocit, že by se Sarah mohly být ještě někdy opravdovými přítelkyněmi.
Nedlouho poté začala Abigail Hillová vytlačovat svou mocnou a panovačnou příbuznou ve prospěch královny Anny. Není jisté, zda se Abigail dopustila úmyslné nevděčnosti, kterou jí Sarah, vévodkyně z Marlborough, vyčítala. Je pravděpodobné, že Abigailin vliv na královnu nebyl způsoben ani tak rafinovanými intrikami z její strany, jako spíše kontrastem mezi její jemnou a geniální povahou a silnějším temperamentem vévodkyně: Sářin vliv se po mnoha letech nesporného vlivu snad nakonec stal pro královnu neúnosným.
První informaci o rostoucí přízni své chráněnkyně u královny dostala Sarah Churchillová v létě roku 1707. Dozvěděla se, že Abigail Hillová byla soukromě provdána za Samuela Mashama, gentlemana z královniny domácnosti: královna byla svatbě přítomna. Sarah pak zjistila, že Abigail se již nějakou dobu těšila značné důvěrnosti se svou královskou paní, o čemž se vévodkyně předtím nedozvěděla ani náznakem. Abigail byla také z otcovy strany sestřenicí Roberta Harleye (jeho matka Abigail Stephensová byla neteří její babičky, která se rovněž jmenovala Abigail Stephensová) a po Harleyově odvolání z funkce v únoru 1708 mu pomáhala udržovat důvěrné vztahy s královnou. Harley byl později, v květnu 1711, jmenován 1. hrabětem z Oxfordu a hrabětem Mortimerem.
Dokončení Abigailina vzestupu se projevilo v roce 1710, kdy královna donutila Marlborougha, značně proti jeho vůli, předat důležité velení plukovníku Johnu Hillovi, Abigailinu bratrovi. Sunderland, Godolphin a další whigovští ministři byli brzy odvoláni z úřadu, a to především díky Abigailinu vlivu, aby uvolnili místo Harleymu a Bolingbrokovi.
V následujícím roce byla Sarah, ačkoli byla vévodkyní z Marlborough, odvolána od dvora. Abigail, nyní známá jako lady Mashamová, nastoupila na její místo jako strážkyně tajného měšce. V roce 1711 ministři, kteří měli v úmyslu přivést Marlborougha do nemilosti a sjednat Utrechtský mír, považovali za nutné zajistit si své postavení ve Sněmovně lordů vytvořením dvanácti nových peerů známých jako Harleyův tucet. Jedním z nich byl Samuel Masham, Abigailin manžel, který byl jmenován baronem Mashamem, ačkoli královna projevila jistou neochotu povýšit svou komornou do pozice, v níž by se mohla ukázat méně ochotná poskytnout královně své osobní služby. Od roku 1713 zůstala lady Mashamová ženou v ložnici.
Abigail se brzy pohádala s Harleym, který byl nyní známý jako lord Oxford a Mortimer, a rozhodla se všemi prostředky, které byly v její moci, podpořit královninu rostoucí osobní nechuť k jejímu ministrovi. Harleyho váhání mezi jakobíny a stoupenci hannoverského nástupnictví na korunu pravděpodobně posílilo odpor Abigail, která nyní vřele upřednostňovala jakobínskou stranu vedenou Bolingbrokem a Francisem Atterburym.
V královnině přítomnosti došlo k hádkám mezi Abigail a ministrem. Nakonec 27. července 1714 Anna odvolala lorda Oxforda a Mortimera (jak se nyní Harley jmenoval) z funkce lorda nejvyššího pokladníka a o tři dny později předala tento úřad 1. vévodovi ze Shrewsbury. Anna zemřela 1. srpna 1714 ve věku 49 let. Abigail se poté stáhla do soukromí a až do své smrti v roce 1734 žila v klidu ve svém venkovském sídle Otes. Je pohřbena na hřbitově Všech svatých ve vesnici High Laver v Essexu.