Priyanka Debta*
Department of Oral Pathology and Microbiology, IDS Siksha O Anusandhan University, Odisha, India
*Corresponding Author: Oddělení ústní patologie a mikrobiologie
IDS Siksha ‚O‘ Anusandhan University
Odisha, Indie
Tel: +916742350635
Fax: +916742350642
E-mail:
Datum přijetí: 20. dubna 2016; Datum přijetí: 21. června 2016; Datum zveřejnění: 28. června 2016
Citace: (2016) Abnormal Cells Proliferation. Adv Cancer Prev. 1:109. doi: 10.4172/2472-0429.1000109
Copyright: © 2016 Debta P. This is an open-access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution License, which permits unrestricted use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original author and source are credited.
Další související články naleznete na Advances in Cancer Prevention
Klíčová slova
Normální buňky; Stromální buňky
Normální růst buněk
Novotvar je abnormální hmota tkáně, jejíž růst převyšuje růst normálních tkání a není s ním koordinován a přetrvává stejně nadměrně i po ukončení podnětů, které tuto změnu vyvolaly. Víme, že přetrvávání nádorů i po odeznění vyvolávajícího podnětu je důsledkem dědičných genetických změn, které se přenášejí na potomstvo nádorových buněk. Tyto genetické změny umožňují nadměrnou a neregulovanou proliferaci, která se stává autonomní (nezávislou na fyziologických růstových podnětech), ačkoli nádory obecně zůstávají závislé na hostiteli z hlediska výživy a krevního zásobení. Celá populace buněk v nádoru vzniká z jediné buňky, která prodělala genetické změny, a proto se o nádorech říká, že jsou klonální. Histologicky abnormální růst buněk můžeme pozorovat jak v epiteliálních, tak ve stromálních buňkách. U karcinomu (abnormální proliferace epitelových buněk) vidíme mnoho změn na architektonické i buněčné úrovni. Pokud jde o buněčnou úroveň, mikroskopicky vidíme buněčný pleomorfismus (anizocytózu), změnu poměru jádro:cytoplazma, jaderný hyperchromatismus, nápadná jadérka, zvýšenou mitózu spolu s abnormální mitózou a dyskeratózou. U sarkomů, například u fibrosarkomu, vidíme zvláštní uspořádání atypických fibroblastických buněk ve formě fasciklů, které klasicky tvoří vzor rybí kosti. Osteosarkom vykazuje atypickou proliferaci buněk osteoblastů. Liposarkom histologicky vykazuje tři hlavní typy, prvním je atypický lipomatózní nádor, druhým myxoidní liposarkom a třetím pleomorfní liposarkom. Angiosarkom je vzácná malignita cévního endotelu charakterizovaná proliferací hyperchromatických a atypických endoteliálních buněk. Kaposiho sarkom je neobvyklý cévní novotvar, vykazuje tři stadia, a to první je makulární stadium, ve kterém dochází k proliferaci miniaturních cév druhé je plakové stadium vykazuje další proliferaci těchto cévních kanálků spolu s rozvojem významné vřetenobuněčné komponenty. V nodulárním stadiu se vřetenité buňky zvětšují a vytvářejí uzlovitou masu podobnou nádoru. Leiomyosarkom je zhoubný novotvar hladkého svalstva charakterizovaný fascikly vřetenovitých buněk. Imunohistochemická analýza obvykle odhalí přítomnost desminu, svalově specifického aktinu (HHF 35), hladkosvalového myozinu (SMMS) a hladkosvalového aktinu. Rabdomyosarkom je zhoubný novotvar, který se vyznačuje kosterně-svalovou diferenciací. Lymfom je jedním z maligních nádorů, který vykazuje proliferaci atypických lymfocytárních buněk. Hodgkinův lymfom vykazuje přítomnost Reed-sternbergových buněk. Výše jsme tedy ve zkratce probrali abnormální proliferaci buněk zahrnující epitelové a různé typy stromálních buněk, které mohou pomoci při diagnostice konkrétní patologie. V současné době dochází k dramatickému zlepšení léčebných odpovědí a pětiletého přežití u mnoha forem malignit, zejména u lymfomů. Větší část nádorových onemocnění se dnes daří vyléčit nebo zastavit než kdykoli předtím. Cílení na nádorové buňky pomocí cílové terapie je jednou z nových nadějí v léčbě rakoviny.