Absurdismus v literatuře

Úvod

Absurdismus znamená vnitřní rozpor mezi tendencí člověka nalézt přirozenou hodnotu a smysl života a jeho neschopností nějakou najít.

Jinými slovy absurdismus odkazuje na snahu člověka nalézt oblast svého života a jeho neschopnost ji nalézt v důsledku lidsky omezených omezení.

Absurdismus tedy odkazuje na něco, co je lidsky nemožné, nikoli logicky nemožné. V tomto smyslu člověk, který se snaží nalézt vnitřní hodnoty a smysl života, nakonec selže kvůli nemožnému určitému.

Vysvětlení

Absurdismus vzrostl v období světových válek. Tyto světové války otřásly celým světem. Masové zabíjení milionů lidí přimělo tehdejší spisovatele k přesvědčení, že svět nemá smysl.

Každý má svůj vlastní způsob hledání významů. Použijeme-li pojem Absurdistán z hlediska války, lze to interpretovat tak, že národy se oddávaly válkám, aby válečnými prostředky dosáhly něčeho pro sebe, ačkoli brutalita je proti lidskosti.

Dva významní spisovatelé Kierkegaard a Camus se pokusili ve svých dílech Nemoc k smrti, respektive Mýtus o Sisyfovi podat řešení. Podle Camuse existují 3 řešení absurdity

1. Přijetí nebo vytvoření smysluplného rámce jako náboženství považují existenci za filosofickou sebevraždu, protože podřízením se ideji nebo bytí, které je považováno za přesahující pozorované hranice, jednou svoboda.
2. Sebevražda: je to řešení, při kterém člověk považuje život za nesmyslný nudný nebo bolestný a který ukončí svůj život podle Camuse smrt není pozorována, ale jednou pokus o sebevraždu ano.
3. Přijetí absurdity: je to řešení, při němž člověk přijímá absurditu života, kterou potřebuje, podřizuje se jakýmkoli náboženským nebo morálním konstantám, které zná jako svůj život, a žije v největší míře své svobody.

Absurdismus se liší od existencialismu a nihilismu, jak je vysvětleno níže:

„Nihilismus tvrdí, že neexistuje smysl života a vytváření smyslu je zbytečné. Existencialismus tvrdí, že do svět je pozorován, člověk si k němu může vytvořit vlastní smysl. Absurdismus naproti tomu věří, že svět nemá smysl a člověk by ho měl přijmout stejně jako se proti němu bouřit.“

Charakteristika

1. Absurdní dramata jsou lyrická, podobně jako hudba: popisují atmosféru a prožitek archetypálních lidských situací.
2. Život je v podstatě nesmyslný, a proto truchlivý.
3. Není naděje kvůli nevyhnutelné marnosti lidského snažení.
4. Realita se nedá snést, pokud ji neuleví iluze a sny.
5. Absurdní hra obsahuje konvenční řeč, slogany, technický žargon a klišé, aby si lidé uvědomili možnost překročit běžné řečové konvence a komunikovat autentičtěji.
6. Předměty mají významnější postavení než jazyk.
7. Člověk je fascinován smrtí, která trvale nahrazuje sny a iluze.
8. Není zde žádná akce ani děj. To, co se děje, je velmi málo, protože se nemůže stát nic smysluplného.
9. Závěrečná situace je absurdní nebo komická.
10. Absurdní drama není účelné a konkrétní, protože neřeší žádný problém. Je jako abstraktní obraz, který nevyjadřuje konkrétní význam.
11. Neguje racionalismus, protože se domnívá, že racionální myšlení, stejně jako jazyk, se zabývá pouze povrchními aspekty věcí.
12. Považuje jazyk za neschopný vyjádřit podstatu lidské zkušenosti, protože není schopen proniknout za její povrch.
13. V absurdních hrách neexistuje žádný dramatický konflikt.

Prezentace

Absurdismus od 200jackiepink

.