Brom
(MCA SD-49, 1968); NSC 313, 1979; FPA H61, 1977; HCS 1980, 218 RSC Lab. Hazard Data Sheet No. 24, 1984
Berthelot, J. et al., J. Chem. Educ., 1986, 63(11), 1011
Stabilní komplex bromu s tetrabutylamoniumbromidem je bezpečnější a lépe se s ním manipuluje než se samotným bromem
Aceton
MRH 0,46/16
Levene, P. A., Org. Synth., 1943, Sb. Vol. 2, 89
Při bromování acetonu na bromoaceton je třeba zabránit přítomnosti velkého přebytku bromu, aby nedošlo k náhlé a prudké reakci.
Podrobněji viz Karbonylové sloučeniny
Acetonitril, ethyl 2-methoximino-3-oxobutanoát
Osobní zkušenost
Pokus o bromování butanoátu ve formě koncentrovaného roztoku v acetonitrilu ukázal vratnou změnu barvy bromu při ochlazení. Při teplotě kolem 5 °C krystalizovaly téměř bílé jehličky, které se po filtraci a zahřátí na pokojovou teplotu exotermicky rozkládaly za intenzivního vývinu dýmu. Tlc naznačuje, že neobsahovaly butanoát ani jeho bromovací produkty.
Acetylen
MRH 8.70/100
Viz Acetylen: Halogeny
Akrylonitril
MRH 2,84/100
Viz Akrylonitril: Halogeny
Alkoholy
Muir, G. D., Chem. Brit., 1972, 8, 16
Bush, E. L., soukromé sdělení, 1968
Desty, D. H., soukromé sdělení, 1986
Reakce s methanolem může být prudce exotermická. Směs bromu (9 ml) a methanolu (15 ml) se vařila ve 2 m a při předchozím incidentu taková směs vybuchla z odměrného válce . Exoterma s průmyslovým metylovaným lihem (ethanol obsahující 5 % methanolu) je mnohem větší a přidání 10 ml bromu do 40 ml IMS rychle způsobí prudký var . Byl popsán další případ vymrštění methanolového roztoku bromu z odměrného válce .
Viz další PŘÍPADY HALOGENACE
Hliník, dichlormethan
Nolan, 1983, Case History 26
Bromchlormethan se připravoval v reaktoru o objemu 400 l přidáním kapalného bromu do dichlormethanu za přítomnosti práškového hliníku (který by vytvořil určité množství bromidu hlinitého, aby katalyzoval reakci výměny halogenů). Reakce byla spuštěna a probíhala 1,5 h, na 8 h byla zastavena a poté znovu spuštěna s přídavkem bromu dvojnásobnou rychlostí po dobu 2,5 h, ačkoli se zdálo, že reakce neprobíhá. Brzy poté došlo k tepelnému úniku, který roztříštil skleněné součásti reaktoru.
Viz další SKLENĚNÉ INCIDENTY, HALOGENACE INCIDENTY
Amonia
Mellor, 1967, Vol. 8, Suppl. 2, 417
Při interakci za normální nebo zvýšené teploty a následném ochlazení na -95 °C vzniká výbušný červený olej.
viz Tribromid dusíku hexaamoničitý
Bór
viz Bór: Halogeny
viz Fosfor: Halogeny
3-Bromopropyne
Viz 3-Bromopropyne, (reference 3)
Viz Chlor: 3-Chlorpropyne
Karbonylové sloučeniny
MCA SD-49, 1968
Organické sloučeniny obsahující atomy aktivního vodíku v sousedství karbonylové skupiny (aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny) mohou při nemoderovaném kontaktu s bromem prudce reagovat.
Viz výše Aceton
Chlorotrifluorethylen, kyslík
Haszeldine, R. N. a kol, J. Chem. Soc., 1959, 1085
Přidání bromu do směsi v plynné fázi iniciovalo výbuch, ale viz Kyslík: Polouhlovodíky (odkaz 3)
Hydrid mědi(I)
Viz hydrid mědi(I): Halogeny
Diethylether
Tucker, H., soukromé sdělení, 1972
Anon., Safety Digest Univ. Safety Assoc., 1989, 34, 14
Krátce po přidání bromu do éteru roztok prudce vybuchl (nebo jemně explodoval). Mohlo dojít k fotokatalytické bromování . Ke spontánnímu vznícení došlo po přidání éteru k nečistému bromu .
Viz Tetrahydrofuran, níže; nebo Chlor: Diethylether
Diethylzinek
Houben-Weyl, 1973, Vol. 13.2a, 757
Interakce bez ředidel může způsobit nebezpečné exploze. I s ředidly (éter) je interakce dialkylzinků s halogeny zpočátku prudká při teplotách 0 až -20 °C.
Dimethylformamid
Tayim, H. A. et al., Chem. & Ind. 1973, 347
Interakce je extrémně exotermická a při uzavření v autoklávu vnitřní teplota a tlak překročily 100 °C a 135 barů, což způsobilo selhání praskajícího disku. Produktem interakce je dimethylhydroxymethylenimmoniumbromid a výbušný rozklad mohl zahrnovat tvorbu N-bromodimethylaminu, oxidu uhelnatého a bromovodíku.
Viz N-HALOGENOVÉ SLOUČENINY
Ethanol, fosfor
Read, C. W. W., School Sci. Rev., 1940, 21(83), 967
Rázná interakce ethanolu, fosforu a bromu za vzniku bromoethanu je považována za příliš nebezpečnou pro školní pokusy.
Fluor
Viz Fluor: Halogeny
Germán
Swiniarski, M. F. a kol, Inorg. Synth. 1974, 15, 157-160
Při přípravě mono- nebo di-bromogermanu je třeba přísně kontrolovat buď rozsah operace, nebo rychlost přidávání bromu, aby nedošlo k výbušné reakci
Viz níže Nekovové hydridy
Vodík
Mellor, 1956, Vol. 2, Suppl. 1, 707
Kombinace je za vhodných teplotních a tlakových podmínek výbušná.
Isobutyrofenon
MCA Guide, 1972, 307
K roztoku ketonu v tetrachlormetanu byl po kapkách při 20-31 °C přidán brom. Dokončená reakční směs byla ochlazena v ledu, ale po 15 m explodovala.
Viz další PŘÍPADY HALOGENACE
Acetylidy a karbidy kovů
Některé acetylidy mono- a di-alkalických kovů a acetylidy mědi se vznítí při teplotě okolí nebo při mírném zahřátí, a to buď kapalinou, nebo parami. Karbidy alkalických zemin, železa, uranu a zirkonia se při zahřátí vznítí v parách
Viz acetylid vápenatý: Halogeny
Acetylid cesný: Halogeny
Acetylid mědi(I): Halogeny
Karbid železa: Halogeny
Acetylid lithia: Halogeny
Acetylid rubidný: Halogeny
Acetylid stroncia: Halogeny
Dikarbid uranu: Halogeny
Dikarbid zirkonia: Halogeny
Azidy kovů
Mellor, 1940, Vol. 8, 336
Páry bromu zředěné dusíkem při průchodu přes azid stříbrný nebo azid sodný vytvářejí azid bromitý a často způsobují výbuchy
Kovy
MRH Hliník 1,96/10
Staudinger, H., Z. Elektrochem. 1925, 31, 549
Mellor, 1941, Vol. 2, 469; 1963, Vol. 2, Suppl. 2.2, 1563, 2174
MCA SD-49, 1968
Mellor, 1941, Vol. 7, 260
Mellor, 1939, Vol. 3, 379
Hartgen, C. et al, J. Chem. Soc., Dalton Trans., 1980, 70
Lithium je ve styku se suchým bromem stabilní, ale silný náraz iniciuje výbuch, zatímco sodík ve styku s bromem potřebuje k iniciaci jen mírný náraz . Draslík se vznítí v parách bromu a prudce exploduje při styku s kapalným bromem a rubidium se vznítí v parách bromu . Hliník, rtuť nebo titan reagují se suchým bromem prudce . Teplé germanium se vznítí v parách bromu a antimon se vznítí v parách bromu a reaguje explozivně s kapalným halogenem . Při přípravě bromidu praseodymitého vedl náhodný kontakt kapalného bromu s malými částicemi praseodymu k prudkému výbuchu .
Viz Gallium:
Nitrometan
Rochat, A. C., soukromé sdělení, 1990.
Při pokusu o bromování pigmentu (30 g) byl použit roztok bromu (116 g) v nitrometanu (300 ml). Při zahřívání směsi v autoklávu začalo při 70 °C docházet k úniku a nádoba se brzy roztříštila. Protože nitromethan je výbušnina s nízkou kyslíkovou bilancí, potenciální energie se jistě a pravděpodobně i citlivost zvýší bromem nebo bromováním. Soli bromonitromethanu a jeho formaldehydové adukty jsou meziprodukty při výrobě některých dezinfekčních prostředků; izolace prvního z nich je v průmyslu považována za nejnebezpečnější, u druhého se předpokládá, že vyžaduje opatrné zacházení.
Viz Nitromethane, Chloronitromethane.
Nokovové hydridy
Stock, A. a kol, Ber., 1917, 50, 1739
Sujishi, S. et al., J. Amer. Chem. Soc., 1954, 76, 4631
Geisler, T. C. et al., Inorg. Chem., 1972, 11, 1710
Merck, 1976, 955
Interakce silanu a jeho homologů s bromem při teplotě okolí je explozivně prudká a k zabránění vznícení reaktantů jsou nutné teploty nižší než -30 °C . Vznícení disilanu při -95°C a germánu při -112°C zdůrazňuje nutnost dobrého promíchání, aby se rozptýlila velká exoterma . Fosfin prudce reaguje s bromem při teplotě okolí .
Viz Etylfosfin: Halogeny nebo Fosfin: Halogeny
Ostatní reaktanty
Yoshida, 1980, 179
Uvedeny jsou hodnoty MRH pro 10 kombinací s reaktivními materiály.
Difluorid kyslíku
Viz Difluorid kyslíku: Halogeny
Kyslík, polymery
Groome, I. J., Chem. Brit. 1983, 19, 644-665
Bromování polymerů by se mělo provádět při teplotách nižších než 120 °C, aby se zabránilo možnosti výbuchu pravděpodobného při vyšších teplotách, pokud by ve vysoce nenasycených produktech pyrolýzy byly přítomny stopy kyslíku
Ozon
Viz Ozon: Brom
Fosfor
Bandar, L. S. et al., Zh. Prikl. Khim., 1966, 39, 2304
„Leaflet No. 2“, Inst. of Chem., London, 1939
Při přípravě bromovodíku přidáním bromu k suspenzi červeného fosforu ve vodě musí být tento čerstvě připraven, aby se zabránilo možnosti výbuchu. To je způsobeno tvorbou peroxidů v suspenzi při stání a následném tepelném rozkladu . Při dřívějším popisu takového výbuchu bylo upřednostněno působení bromu na vroucí tetralin za vzniku bromovodíku , který je nyní k dispozici v lahvích.
Rubber
Pascal, 1960, Vol. 16.1, 371
Brom reaguje prudce při styku s přírodním kaučukem, ale pomaleji s některými syntetickými kaučukem.
Hydroxid sodný
MCA Case History No. 1636
K zachycení a neutralizaci bromu odkapávajícího z netěsnosti bylo použito vědro obsahující 25% roztok hydroxidu sodného. Nedostatečné míchání umožnilo, aby se pod alkálií vytvořila vrstva nezreagovaného bromu. O mnoho hodin později došlo k prudké erupci, když byly vrstvy narušeny při likvidaci. Nepřetržité míchání je nezbytné, aby se zabránilo rozvrstvení pomalu reagujících vzájemně nerozpustných kapalin, zejména s tak rozdílnou hustotou.
Tetrakarbonylnikl
Viz Tetrakarbonylnikl: Brom
Tetrahydrofuran
Tinley, E. J., soukromé sdělení, 1983
Rychlé přidání bromu do vysušeného rozpouštědla za účelem vytvoření 10% roztoku způsobilo prudkou reakci s vývinem plynu. Jelikož k tomu došlo v nově instalované jasně osvětlené digestoři obložené reflexním bílým povrchem, mohlo dojít k fotokatalyzované bromování rozpouštědla, jak bylo pozorováno u systémů chlor-ether.
Viz výše Diethylether; Chlor: Diethylether
Tetraselenium tetranitrid
Viz Tetraselenium tetranitrid: Samostatně nebo halogeny
Trialkylborany
Coates, 1967, Vol. 1, 199
Nižší homology mají tendenci se vznítit v bromu nebo chloru
Trimethylamin
Bohme, H. et al., Chem. Ber., 1951, 84, 170-181
Adukt 1:1 (pravděpodobně N-bromotrimethylamoniumbromid) se při zahřívání v uzavřené trubici explozivně rozkládá.
Trioxygen difluorid
Viz „Trioxygen difluorid“: Různé materiály
Tungsten, trioxid wolframu
Tillack, J., Inorg. Synth., 1973, 14, 116-120
Při přípravě oxidu wolfram(IV) dibromidového se příslušné poměry reaktantů zahřívají v evakuované uzavřené skleněné ampuli na 400-500 °C. Zpočátku by se měl zahřívat pouze jeden konec, aby se zabránilo nadměrnému tlaku, který by ampuli roztrhl.
Viz další SKLENĚNÉ PŘÍPRAVKY, HALOGENY, OXIDANTY
.