Achajci, řecky Achaios, některý ze starověkých řeckých lidí, u Homéra označovaných spolu s Danaoji a Argeioi jako Řekové, kteří obléhali Tróju. Jejich oblast popsaná Homérem – pevnina a západní ostrovy Řecka, Kréta, Rhodos a přilehlé ostrovy s výjimkou Kyklad – je přesně ta, kterou pokrývala činnost Mykéňanů ve 14.-13. století př. n. l., jak odhalila archeologie. Na základě těchto a dalších důkazů některé autority ztotožňují Achajce s Mykéňany. Jiné důkazy naznačují, že Achájci se do Řecka dostali až během tzv. dórských nájezdů ve 12. století př. n. l. Zdá se přinejmenším možné, že Homérovi achájští náčelníci se svými krátkými rodokmeny a pověstí, že pronikali do mykénských království prostřednictvím vojenské služby a dynastických sňatků, drželi moc v mykénském světě jen několik generací v jeho poslední, válečné a polobarbarské fázi, než je nahradili Dórové, jejich relativně blízcí příbuzní. Hérodotos považoval Achájce ze severního Peloponésu v historické době za potomky těchto dřívějších Achájců. Jméno Ahhiyawā, vyskytující se v chetitských dokumentech ze 14. a 13. století př. n. l., bývá někdy ztotožňováno s Achájci, což je však sporné.
.