Abstract
Tato práce se zabývá indikátorem ionosférické aktivity užitečným pro identifikaci rušivých období ovlivňujících výkon globálního navigačního družicového systému (GNSS). Tento ukazatel je založen na rychlosti podélného oblouku TEC (AATR) a lze jej snadno vypočítat z dvoufrekvenčních měření GNSS. Indikátor AATR byl vyhodnocován v průběhu více než jednoho slunečního cyklu (2002-2017) za účasti přibližně 140 přijímačů rozmístěných po celém světě. Výsledky ukazují, že dobře koreluje s ionosférickou aktivitou a na rozdíl od jiných globálních ukazatelů spojených s geomagnetickou aktivitou (tj. DST nebo Ap) je citlivý na regionální chování ionosféry a identifikuje specifické účinky na uživatele GNSS. Z analýzy věnované různým výkonům družicových systémů SBAS (Satellite Based Augmentation System) v různých ionosférických podmínkách navíc vyplývá, že ukazatel AATR je velmi vhodným prostředkem k odhalení toho, zda anomálie dostupnosti služeb SBAS souvisejí s ionosférou. Z tohoto důvodu byl ukazatel AATR vybrán jako metrika pro charakterizaci provozních podmínek ionosféry v rámci činností Evropské kosmické agentury v Evropském geostacionárním navigačním systému (EGNOS). Ukazatel AATR byl přijat Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) jako standardní nástroj pro společné ionosférické studie v rámci SBAS. V této práci vysvětlujeme, jak se AATR počítá, přičemž zvláštní pozornost věnujeme detekci skluzu cyklu, což je jedna z klíčových otázek při výpočtu AATR, která není plně řešena u jiných ukazatelů, jako je Rate Of Change of the TEC Index (ROTI). Po tomto vysvětlení uvádíme některé hlavní závěry o ionosférické aktivitě, které lze získat z hodnot AATR během výše uvedené dlouhodobé studie. Tyto závěry jsou následující: (a) rozdílná prostorová korelace související s MOdified DIP (MODIP), která umožňuje jasně oddělit oblasti vysokých, středních a nízkých zeměpisných šířek, (b) velká prostorová korelace v oblastech středních zeměpisných šířek, která umožňuje definovat planetární index, podobný geomagnetickému, (c) sezónní závislost, která souvisí se zeměpisnou délkou, a d) změny hodnoty AATR na různých časových škálách (mimo jiné hodinové, denní, sezónní), které potvrzují většinu známých časových závislostí ionosférických událostí, a konečně e) vztah k událostem kosmického počasí.