Akademické rodinné lékařství – redefinování akademického

Dobře připravená přednáška od přednášejícího na tak nudné téma.

Tento komentář jsem dostal k semináři o výzkumu a výuce v rodinném lékařství, který jsem před několika lety vedl pro lékaře primární péče. Jeden z významů slova „akademický“ definovaný Oxfordským slovníkem je „abstraktní; teoretický; bez praktického významu“.1 Akademická práce, zejména výzkum, je tradičně považována za luxusní zálibu profesorů pracujících v univerzitních věžích ze slonoviny. Stále častěji se objevuje kritika, že obrovské investice do biomedicínského výzkumu přinesly jen velmi malý, pokud vůbec nějaký, přínos pro zdraví lidí.2 Termín akademický musí najít nový význam.

Při etablování jako vědecké disciplíny, kterou Clarke definoval jako ‚ soubor znalostí získaných výzkumem, které lze předávat výukou‘,3 akademická rodinná medicína nově definovala akademický jako zkratku pro:

Articulating the body of knowledge that informs practice, Conceptualizing the work of a doctor, Adapting to the changing needs of the population, Developing medical education, Enjoying and valuing the doctor-patient relationship, Managing resources cost-effectively, Improving the quality of care and Contributing to the art and science of medicine.

Articulating the body of knowledge that informs practice

Mnoho běžných onemocnění a symptomů je pozorováno a léčeno téměř výhradně v rodinné praxi, která tvoří přirozenou laboratoř pro výzkum. Výzkum v oblasti rodinného lékařství informuje praxi tím, že buduje naše znalosti o přirozeném průběhu běžných onemocnění, diagnostickém procesu a interakci mezi bio-psychosociálními faktory. Některé výsledky zpochybňují a převracejí tradiční lékařskou praxi. Pozoruhodným příkladem je zjištění Del Mara a spol.4 , že většina (60 %) dětí, které se dostavily s akutním zánětem středního ucha v primární péči, byla do 24 hodin bez jakékoli léčby antibiotiky bez bolesti a antibiotika byla prospěšná pouze pro děti, u nichž bolest přetrvávala ≥ 2 dny. Tento poznatek vedl k výraznému snížení předepisování antibiotik a snad i k menší rezistenci na antibiotika.

Konceptualizace práce lékaře

Rodinná medicína byla prvním oborem, který systematicky zkoumal, co a jak lékař poskytuje svou péči, což vedlo ke konceptualizaci procesu konzultace, potenciálů při konzultaci, hypotetického deduktivního řešení problémů, využití času jako diagnostického a terapeutického nástroje a lékaře jako léku. Začínáme chápat složitost individualizované lékařské péče, která částečně vysvětluje rozdíly v praxi, jež nelze vysvětlit prostými demografickými a morbiditními faktory.5

Přizpůsobení se měnícím se potřebám populace

Moderní technologie zachraňující život paradoxně vedly k tomu, že mnoho lidí žije s mnohočetnými morbiditami a trpí jimi a zhoršuje se jejich zdravotní stav. Potřebujeme výzkum, který se zaměří na funkci a pohodu člověka jako celku, nikoliv na jednotlivé nemoci.6 Duševní problémy se stávají velkou zdravotní hrozbou na celém světě a výzkum začíná poskytovat informace o tom, jak je lze diagnostikovat a zvládat v primární péči.7,8

Rozvoj lékařského vzdělávání

Rodinná medicína je vysoce závislá na kontextu a procesu, což se nejlépe naučíme prostřednictvím precepce v reálné praxi. Při zavádění výuky a učení se rodinné lékařství přesunulo z terciárních univerzitních nemocnic do komunitních rodinných praxí. Stále větší část pregraduální výuky medicíny ve všech oborech se nyní odehrává v komunitě. Akademické rodinné lékařství také zavedlo mnoho nových metod výuky, jako je videopohled na konzultace, hraní rolí a reflektivní deníky, které zlepšují osvojování znalostí i profesionalitu.

Využívání a oceňování vztahu lékař-pacient

Výzkum konzultačního procesu v rodinném lékařství odhalil podstatu a hodnotu vztahu lékař-pacient a péče zaměřené na pacienta.9 To vedlo ke změně paradigmatu vztahu lékař-pacient z paternalistického na partnerský model. Studie Bindera a spol.10 v tomto čísle je dobrým příkladem toho, jak může výzkum poskytnout vhled do dynamiky konzultací s dospívajícími a umožnit tak lékařům řešit stres a obavy dospívajících.

Hospodaření se zdroji nákladově efektivně

Rozsah rodinného lékařství je velmi velký, protože se zabývá běžnými problémy, které se týkají velkého počtu lidí. Malé změny v řešení běžných problémů mají obrovské dopady na zdroje. Nákladově efektivní řízení vyšetřování a odesílání pacientů bez ohrožení zdravotních výsledků je hlavní akademickou doménou rodinného lékařství. Například používání rozhodovacích pravidel založených na výzkumu v rodinné praxi může lékařům pomoci rozhodnout, kdy lze ženu, která se dostaví s příznaky infekce močových cest, léčit empirickými antibiotiky a kdy je třeba provést kultivaci moči.11

Zlepšování kvality péče

Velké rozdíly v praxi a profesní izolace rodinného lékařství si vyžádaly zajištění kvality a další profesní rozvoj. Akademická rodinná medicína vyvinula objektivní a systematické metody hodnocení, které lékařům umožňují a posilují jejich schopnosti zlepšovat kvalitu péče.12 Rozsah zlepšování kvality se rozšířil ze studia na lékaře a konkrétní onemocnění na celý systém poskytování zdravotních služeb, jak ukázala Russellova studie.13

Příspěvek k umění a vědě medicíny

Pacienti obvykle přicházejí s příznaky, z nichž se lékaři snaží stanovit diagnózu základního onemocnění. Mnoho příznaků však nelze vysvětlit nemocí. Odlišit příznaky, které jsou způsobeny nemocemi, od těch, které jimi nejsou, a ty druhé pak zvládnout je často umění. Výzkum v oblasti rodinné medicíny přispěl k pochopení medicínsky nevysvětlitelných symptomů jako příčiny „srdečních potíží“ a aktivně hledá řešení jejich diagnostiky a zvládání,14 jak dokládají dvě studie v tomto čísle.15,16

Dalším významným přínosem výzkumu v oblasti rodinné medicíny je rozšíření metodik lékařského výzkumu pro medicínu z tradičních kvantitativních, objektivně kontrolovaných experimentálních designů na strategickou triangulaci kvalitativních a kvantitativních metodik, které zahrnují jak pacienty, tak poskytovatele. Velmi dobře to ukázala studie Russella a kol. v tomto čísle.13

Závěry

Akademická rodinná medicína nově definovala význam pojmu akademický díky důrazu na význam pro každodenní praxi. Jak řekl McWhinney5: „… naše hodnota pro medicínu spočívá v odlišnostech a nakonec se akademický mainstream bude podobat spíše nám než naopak.“

S postupem času se každý praktický lékař stane akademickým prostřednictvím své účasti na výuce, výzkumu a převedení výzkumu do péče o pacienty.

Deklarace

Financování: žádné.

Etické schválení: žádné.

Střet zájmů: žádný.

.