- Po nevýrazném výsledku v roce 2016 se v letech 2017 a 2018 očekává zrychlení hospodářské aktivity, zejména v rozvíjejících se tržních a rozvojových ekonomikách. Vzhledem k nejistotě ohledně politického postoje nastupující americké administrativy a jeho globálních důsledků však existuje v rámci projekcí velký rozptyl možných výsledků. Předpoklady, z nichž prognóza vychází, by měly být konkrétnější do vydání Světového ekonomického výhledu v dubnu 2017, jakmile se vyjasní politika Spojených států a její dopady na globální ekonomiku.
- S těmito výhradami zůstávají odhady a projekce celkového růstu na období 2016-18 oproti Světovému ekonomickému výhledu z října 2016 beze změny. Výhled pro vyspělé ekonomiky se pro období 2017-18 zlepšil, což odráží poněkud silnější aktivitu ve druhé polovině roku 2016 a také předpokládané fiskální stimuly ve Spojených státech. Vyhlídky růstu se mírně zhoršily pro rozvíjející se tržní a rozvojové ekonomiky, kde se obecně zpřísnily finanční podmínky. Krátkodobé vyhlídky růstu byly revidovány směrem nahoru pro Čínu v důsledku očekávaných politických stimulů, ale byly revidovány směrem dolů pro řadu dalších velkých ekonomik – především Indii, Brazílii a Mexiko.
- Tato prognóza vychází z předpokladu změny kombinace politik v rámci nové administrativy ve Spojených státech a jejich globálních dopadů. Zaměstnanci nyní předpokládají určité krátkodobé fiskální stimuly a méně postupnou normalizaci měnové politiky. Tato projekce je v souladu se strmější výnosovou křivkou v USA, růstem cen akcií a značným posílením amerického dolaru od voleb 8. listopadu. Tato prognóza WEO také zahrnuje zpevnění cen ropy v návaznosti na dohodu členů OPEC a několika dalších významných producentů o omezení nabídky.
- Přestože je rovnováha rizik vnímána spíše směrem dolů, existují také proinflační rizika pro krátkodobý růst. Konkrétně by globální aktivita mohla výrazněji zrychlit, pokud se ukáže, že politické stimuly jsou větší, než se v současnosti předpokládá ve Spojených státech nebo v Číně. Mezi významná negativní rizika pro aktivitu patří možný posun směrem k vnitropolitickým platformám a protekcionismu, výraznější než očekávané zpřísnění globálních finančních podmínek, které by mohlo působit na slabé rozvahy v některých částech eurozóny a v některých rozvíjejících se tržních ekonomikách, zvýšené geopolitické napětí a výraznější zpomalení v Číně.
Vývoj ve druhé polovině roku 2016
Růst globální produkce se pro třetí čtvrtletí roku 2016 odhaduje na zhruba 3 % (v anualizované míře) – tedy v podstatě beze změny oproti prvním dvěma čtvrtletím roku. Toto stabilní průměrné tempo růstu však zakrývá rozdílný vývoj v různých skupinách zemí. Ve vyspělých ekonomikách došlo k výraznějšímu než očekávanému oživení růstu, a to především v důsledku snížení brzdného účinku zásob a určitého oživení produkce zpracovatelského průmyslu. Tomu naopak odpovídá neočekávané zpomalení v některých rozvíjejících se tržních ekonomikách, které většinou odráží idiosynkratické faktory. Výhledové ukazatele, jako jsou indexy nákupních manažerů, zůstaly ve čtvrtém čtvrtletí ve většině oblastí silné.
Mezi vyspělými ekonomikami došlo ve Spojených státech po slabé první polovině roku 2016 k výraznému oživení aktivity a ekonomika se blíží plné zaměstnanosti. V řadě dalších vyspělých ekonomik, zejména v eurozóně, zůstává produkce pod potenciálem. Předběžné údaje o růstu ve třetím čtvrtletí byly o něco silnější, než se původně předpokládalo, v některých ekonomikách, například ve Španělsku a ve Spojeném království, kde se domácí poptávka po hlasování o brexitu udržela lépe, než se očekávalo. Revize historického růstu naznačují, že tempo růstu Japonska v roce 2016 i v předchozích letech bylo silnější, než se dříve odhadovalo.
Obrázek rozvíjejících se tržních a rozvojových ekonomik (EMDE) zůstává mnohem rozmanitější. Tempo růstu v Číně bylo o něco silnější, než se očekávalo, a to díky pokračujícím politickým stimulům. Aktivita však byla slabší, než se očekávalo, v některých latinskoamerických zemích, které se v současné době nacházejí v recesi, jako je Argentina a Brazílie, a také v Turecku, které se potýkalo s prudkým poklesem příjmů z cestovního ruchu. Aktivita v Rusku byla o něco lepší, než se očekávalo, což částečně odráželo vyšší ceny ropy.
Ceny komodit a inflace. Ceny ropy se v posledních týdnech zvýšily, což odráží dohodu mezi hlavními producenty o snížení nabídky. Vzhledem k silným investicím do infrastruktury a nemovitostí v Číně i očekávání fiskálního uvolnění ve Spojených státech posílily také ceny základních kovů. V posledních měsících došlo ve vyspělých ekonomikách k oživení celkové míry inflace s tím, jak ceny komodit dosáhly svého dna, ale míra jádrové inflace zůstala zhruba beze změny a obecně pod inflačními cíli. V Číně se inflace zvýšila, protože snižování kapacit a vyšší ceny komodit posunuly inflaci cen výrobců po více než čtyřech letech deflace do kladných hodnot. V ostatních zemích EMDE byl vývoj inflace různorodý a odrážel rozdílné pohyby směnných kurzů a idiosynkratické faktory.
Vývoj na finančních trzích. Dlouhodobé nominální a reálné úrokové sazby od srpna (referenční období pro WEO z října 2016) výrazně vzrostly, zejména ve Spojeném království a ve Spojených státech od listopadových voleb. Od 3. ledna vzrostly nominální výnosy desetiletých amerických státních dluhopisů od srpna o téměř jeden procentní bod a od voleb ve Spojených státech o 60 bazických bodů. Tyto změny byly způsobeny především očekávanou změnou ve složení americké politiky. Konkrétně se předpokládá, že americká fiskální politika bude více expanzivní, přičemž silnější budoucí poptávka bude znamenat větší inflační tlak a méně postupnou normalizaci americké měnové politiky. Nárůst dlouhodobých výnosů v eurozóně byl od srpna mírnější – přibližně 35 bazických bodů v Německu, ale 70 bazických bodů v Itálii, což odráží zvýšenou nejistotu v politickém a bankovním sektoru. Americký Federální rezervní systém v prosinci podle očekávání zvýšil krátkodobé úrokové sazby, ale ve většině ostatních vyspělých ekonomik zůstalo nastavení měnové politiky v podstatě beze změny. V rozvíjejících se tržních ekonomikách byly finanční podmínky různorodé, ale obecně se zpřísnily, přičemž zejména v rozvíjejících se zemích Evropy a Latinské Ameriky se zvýšily dlouhodobé úrokové sazby dluhopisů v místní měně. Změny úrokových sazeb od srpna také odrážely tuto heterogenitu – zvýšení sazeb v Mexiku a Turecku a snížení v Brazílii, Indii a Rusku – stejně jako změny spreadů EMBI (Emerging Market Bond Index).
Měnové kurzy a kapitálové toky. Americký dolar od srpna v reálném efektivním vyjádření posílil o více než 6 %. Posílily také měny vyspělých vývozců komodit, což odráží zpevnění cen komodit, zatímco euro a zejména japonský jen oslabily. Několik měn rozvíjejících se trhů v posledních měsících výrazně oslabilo – především turecká lira a mexické peso – zatímco měny několika vývozců komodit – především Ruska – posílily. Předběžné údaje ukazují na prudký odliv nerezidentských portfolií z rozvíjejících se trhů v důsledku amerických voleb, který následoval po několika měsících solidního přílivu.
Předpověď
Globální růst pro rok 2016 se nyní odhaduje na 3,1 %, což je v souladu s prognózou z října 2016. V letech 2017-18 se předpokládá zrychlení ekonomické aktivity jak ve vyspělých ekonomikách, tak v zemích EMDE, přičemž globální růst by měl činit 3,4 %, resp. 3,6 %, což je opět beze změny oproti říjnové prognóze.
Vyspělé ekonomiky by nyní měly v roce 2017 růst o 1,9 % a v roce 2018 o 2,0 %, což je o 0,1, resp. 0,2 procentního bodu více než v říjnové prognóze. Jak již bylo uvedeno, tato prognóza je nejistá zejména s ohledem na možné změny politického postoje Spojených států pod vedením nastupující administrativy. Projekce pro Spojené státy je projekcí s nejvyšší pravděpodobností z celé řady možných scénářů. Předpokládá fiskální stimuly, které povedou ke zvýšení růstu na 2,3 % v roce 2017 a 2,5 % v roce 2018, což představuje kumulativní zvýšení HDP o ½ procentního bodu oproti říjnové prognóze. Projekce růstu na rok 2017 byly revidovány směrem nahoru také pro Německo, Japonsko, Španělsko a Spojené království, a to především z důvodu vyššího než očekávaného výkonu ve druhé polovině roku 2016. Tyto revize směrem nahoru více než kompenzovaly revize výhledu směrem dolů pro Itálii a Koreu.
Hlavním faktorem, který stojí za posílením globálního výhledu v letech 2017-18, je však předpokládané zrychlení růstu v zemích EMDE. Jak bylo uvedeno v říjnovém WEO, tato projekce do značné míry odráží postupnou normalizaci podmínek v řadě velkých ekonomik, které v současnosti zažívají makroekonomické napětí. Růst EMDE se v současnosti odhaduje na 4,1 % v roce 2016 a pro rok 2017 by měl dosáhnout 4,5 %, což je přibližně o 0,1 procentního bodu méně než v říjnové prognóze. Pro rok 2018 se předpokládá další zrychlení růstu na 4,8 %.
- Zejména prognóza růstu Číny pro rok 2017 byla revidována směrem nahoru (na 6,5 %, což je o 0,3 procentního bodu více než říjnová prognóza) na základě očekávání pokračující politické podpory. Pokračující spoléhání na politická stimulační opatření při rychlé úvěrové expanzi a pomalém pokroku v řešení zadlužení podniků, zejména při zpřísňování rozpočtových omezení státních podniků, však zvyšuje riziko výraznějšího zpomalení nebo rušivé korekce. Tato rizika mohou být umocněna tlakem na odliv kapitálu, zejména v neklidnějším vnějším prostředí.
- Prognózy Nigérie byly rovněž revidovány směrem nahoru, což odráží především vyšší produkci ropy v důsledku zlepšení bezpečnosti.
Prognózy růstu na rok 2017 byly naopak revidovány směrem dolů v řadě dalších regionů:
- V Indii byla prognóza růstu pro současný (2016-17) a příští fiskální rok snížena o jeden procentní bod, resp. o 0,4 procentního bodu, a to především v důsledku dočasného negativního šoku pro spotřebu vyvolaného nedostatkem hotovosti a narušením platebního styku v souvislosti s nedávným stažením bankovek a iniciativou na výměnu měny.
- Dále v rozvíjejících se asijských zemích byl růst revidován směrem dolů také v Indonésii, což odráží slabší soukromé investice, než se předpokládalo, a v Thajsku s ohledem na zpomalení spotřeby a cestovního ruchu.
- V Latinské Americe snížení růstu do značné míry odráží tlumenější očekávání krátkodobého oživení v Argentině a Brazílii v návaznosti na slabší než očekávané výsledky růstu ve druhé polovině roku 2016, přísnější finanční podmínky a zvýšené protivětry ze strany USA.souvisejících s nejistotou v Mexiku a pokračujícím zhoršováním situace ve Venezuele.
- Na Blízkém východě se očekává, že růst v Saúdské Arábii bude v roce 2017 slabší, než se původně předpokládalo, protože v souladu s nedávnou dohodou OPEC dochází ke snižování těžby ropy, zatímco občanské nepokoje si nadále vybírají vysokou daň v řadě dalších zemí.
Rizika
Rizika pro výhled globálního růstu jsou oboustranná, ale jsou hodnocena jako vychýlená směrem dolů, zejména ve střednědobém horizontu:
- Nedávný politický vývoj poukazuje na narušení konsenzu ohledně výhod přeshraniční ekonomické integrace. Případné prohloubení globální nerovnováhy spojené s prudkými pohyby směnných kurzů, pokud k nim dojde v reakci na významné politické změny, by mohlo dále zesílit protekcionistické tlaky. Zvýšená omezení globálního obchodu a migrace by poškodila produktivitu a příjmy a bezprostředně by se podepsala na náladě na trhu.
- V těch vyspělých ekonomikách, kde zůstávají narušeny rozvahy, by delší výpadek soukromé poptávky a nedostatečný pokrok v reformách (včetně nápravy rozvah bank) mohl vést k trvalému snížení růstu a inflace, což by mělo negativní dopad na dynamiku zadlužení.
- Kromě rizik již zmíněných v předchozí části přetrvávají základní zranitelnosti některých dalších velkých rozvíjejících se tržních ekonomik. Vysoké zadlužení podniků, klesající ziskovost, slabé rozvahy bank a tenké politické rezervy znamenají, že tyto ekonomiky jsou stále vystaveny přísnějším globálním finančním podmínkám, zvratu kapitálových toků a bilančním důsledkům prudké depreciace. V mnoha ekonomikách s nízkými příjmy nízké ceny komodit a expanzivní politika narušily fiskální rezervy a v některých případech vedly k nejisté hospodářské situaci, což zvýšilo jejich zranitelnost vůči dalším vnějším šokům.
- Geopolitická rizika a řada dalších neekonomických faktorů nadále zatěžují výhled v různých regionech – občanské války a domácí konflikty v některých částech Blízkého východu a Afriky, tragická situace uprchlíků a migrantů v sousedních zemích a v Evropě, teroristické činy po celém světě, vleklé následky sucha ve východní a jižní Africe a šíření viru Zika. Pokud by tyto faktory zesílily, prohloubily by potíže v přímo postižených zemích. Zvýšené geopolitické napětí a terorismus by se také mohly výrazně podepsat na náladě na světových trzích a ekonomické důvěře.
- Na druhou stranu by se mohlo ukázat, že podpora aktivity ze strany politických stimulů ve Spojených státech a/nebo Číně je větší, než jaká byla zahrnuta do současných prognóz, což by také vedlo k výraznějšímu oživení aktivity u jejich obchodních partnerů, pokud by pozitivní vedlejší účinky nezmírnila protekcionistická obchodní politika. K pozitivním rizikům patří také vyšší investice, pokud se posílí důvěra v oživení globální poptávky, jak se zdá, že naznačují některé ukazatele finančních trhů.
Politika
Základní prognóza vývoje světové ekonomiky ukazuje na zrychlení růstu po zbytek horizontu prognózy z jeho letošního utlumeného tempa, a to v kontextu pozitivní nálady na finančních trzích, zejména ve vyspělých ekonomikách. Nicméně potenciál zklamání je vysoký, což podtrhuje opakované snižování růstu v posledních letech. V této souvislosti a vzhledem k různorodosti cyklických pozic a politického prostoru se priority v jednotlivých ekonomikách liší:
- V těch vyspělých ekonomikách, kde jsou mezery výstupu stále záporné a mzdové tlaky utlumené, zůstává riziko přetrvávající nízké inflace (nebo v některých případech deflace). Měnová politika proto musí zůstat akomodativní a v případě potřeby spoléhat na nekonvenční strategie. Samotná akomodativní měnová politika však nemůže poptávku dostatečně povzbudit, a proto je pro nastartování dynamiky i nadále nezbytná fiskální podpora kalibrovaná podle dostupných možností a zaměřená na politiky, které chrání zranitelné skupiny a zlepšují střednědobé vyhlídky růstu. V případech, kdy fiskální úpravy nelze odložit, by jejich tempo a složení měly být kalibrovány tak, aby minimalizovaly brzdu produkce.
- V těch vyspělých ekonomikách, které nemají výrazně záporné mezery výstupu, by měla být veškerá fiskální podpora zaměřena na posílení záchranných sítí (v některých případech i na pomoc při integraci uprchlíků) a zvýšení dlouhodobého potenciálního produktu prostřednictvím kvalitních investic do infrastruktury a nabídkově příznivé a spravedlivé daňové reformy. V takových případech by dobře ukotvená inflační očekávání měla umožnit postupné tempo normalizace měnové politiky.
- V širším smyslu musí být akomodační makroekonomická politika doprovázena a podporována strukturálními reformami, které mohou působit proti slábnoucímu potenciálnímu růstu – včetně úsilí o zvýšení účasti pracovní síly, podpory investic do kvalifikace, zlepšení procesu slaďování na trzích práce, liberalizace vstupu do uzavřených profesí, zvýšení dynamiky a inovací na trzích výrobků a služeb a podpory podnikových investic, včetně investic do výzkumu a vývoje.
- Emerging market and developing economies face starkly different cyclical positions and structural challenges. Zvýšení finanční odolnosti může obecně snížit zranitelnost vůči zpřísnění globálních finančních podmínek, prudkým pohybům měn a riziku zvratu kapitálových toků. Ekonomiky s velkým a rostoucím nefinančním dluhem, nezajištěnými zahraničními závazky nebo silnou závislostí na krátkodobých půjčkách k financování dlouhodobých investic musí přijmout přísnější postupy řízení rizik a omezit nesoulad rozvah.
- V zemích s nízkými příjmy, které v posledních několika letech zaznamenaly pokles svých fiskálních rezerv, je prioritou tyto rezervy obnovit a zároveň pokračovat v efektivním vynakládání prostředků na kritické kapitálové potřeby a sociální výdaje, posílit řízení dluhu, zlepšit mobilizaci domácích příjmů a provést strukturální reformy – včetně vzdělávání -, které připraví půdu pro ekonomickou diverzifikaci a vyšší produktivitu.
- Zemím, které byly nejvíce zasaženy poklesem cen komodit, přináší nedávné zpevnění trhu určitou úlevu, ale přizpůsobení k obnovení makroekonomické stability je naléhavé. To znamená umožnit přizpůsobení směnného kurzu v zemích, které se nespoléhají na fixaci směnného kurzu, zpřísnit měnovou politiku tam, kde je to nutné k řešení nárůstu inflace, a zajistit, aby potřebná fiskální konsolidace co nejvíce podporovala růst. Posledně jmenovaná opatření jsou důležitá zejména v zemích s fixním kurzem, kde měnový kurz nemůže působit jako tlumič šoků. V dlouhodobějším horizontu by země vysoce závislé na jednom nebo několika málo komoditních produktech měly usilovat o diverzifikaci své exportní základny.
- Slabý růst a omezený politický prostor v mnoha zemích vyžadují pokračující mnohostranné úsilí v několika oblastech, aby se minimalizovala rizika pro finanční stabilitu a udrželo globální zlepšování životní úrovně. Toto úsilí musí probíhat současně na několika frontách. V zájmu širšího sdílení dlouhodobých přínosů ekonomické integrace musí tvůrci politik zajistit, aby byly zavedeny dobře cílené iniciativy na pomoc těm, kteří jsou nepříznivě ovlivněni otevřením obchodu, a usnadnit jim možnost najít si práci v odvětvích ekonomiky, která expandují. Ekonomická spravedlnost rovněž vyžaduje mnohostranné a vnitrostátní úsilí o potlačení daňových úniků a zabránění praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem. Je třeba pokračovat v úsilí o posílení odolnosti finančního systému, mimo jiné rekapitalizací institucí a případným ozdravením rozvah, zajištěním účinných vnitrostátních a mezinárodních rámců pro řešení problémů bank a řešením vznikajících rizik ze strany nebankovních zprostředkovatelů. Silnější globální záchranná síť může ochránit ekonomiky s pevnými základy, které však mohou být zranitelné vůči přeshraniční nákaze a vedlejším účinkům. V neposlední řadě je mnohostranná spolupráce nezbytná také pro řešení důležitých dlouhodobých globálních výzev, jako je splnění cílů udržitelného rozvoje do roku 2015, zmírnění a zvládnutí změny klimatu a zabránění šíření globálních epidemií.
Vzhledem k obecně paralelnímu zvýšení odhadu potenciálního růstu podle pracovníků MMF revize podstatně nezměnila odhad mezery výstupu Japonska.
Tabulka 1. Přehled prognóz světového ekonomického výhledu |
|||||||||||||
| (změna v procentech, pokud není uvedeno jinak) | |||||||||||||
| ROK ZA ROK | . | ||||||||||||
| Rozdíl od října 2016 | Q4 OVER Q4 2/ | ||||||||||||
| Odhady | Projekce | Projekce WEO 1/ | Odhady | Projekce | |||||||||
| 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2017 | 2018 | 2016 | 2017 | 2018 | |||||
| Světová produkce | 3.2 | 3,1 | 3,4 | 3,6 | 0 | 0 | 3,1 | 3,6 | 3,6 | ||||
| Vyspělé ekonomiky | 2.1 | 1.6 | 1.9 | 2 | 0.1 | 0.2 | 1.8 | 1,9 | 2 | ||||
| Spojené státy | 2,6 | 1,6 | 2.3 | 2.5 | 0.1 | 0.4 | 1.9 | 2.3 | 2.5 | ||||
| Eurozóna | 2 | 1,7 | 1,6 | 1,6 | 0.1 | 0 | 1,6 | 1,6 | 1,5 | ||||
| Německo | 1.5 | 1.7 | 1.5 | 1.5 | 0.1 | 0.1 | 1.7 | 1.6 | 1,5 | ||||
| Francie | 1,3 | 1,3 | 1,3 | 1,3 | 1.6 | 0 | 0 | 1,1 | 1,7 | 1,5 | |||
| Itálie | 0.7 | 0.9 | 0.7 | 0.8 | -0.2 | -0.3 | 1 | 0.7 | 0,8 | ||||
| Španělsko | 3,2 | 3,2 | 2,3 | 2.1 | 0,1 | 0,2 | 2,9 | 2,2 | 2 | ||||
| Japonsko 3/ | 1.2 | 0.9 | 0.8 | 0.5 | 0.2 | 0 | 1.5 | 0,8 | 0,5 | ||||
| Spojené království | 2,2 | 2 | 1.5 | 1.4 | 0.4 | -0.3 | 2.1 | 1 | 1.8 | ||||
| Kanada | 0,9 | 1,3 | 1,9 | 2 | 0 | 0.1 | 1,6 | 2 | 2 | ||||
| Ostatní vyspělé ekonomiky 4/ | 2 | 1.9 | 2.2 | 2.4 | -0.1 | 0 | 1.7 | 2.5 | 2,6 | ||||
| Rozvíjející se trhy a rozvojové ekonomiky | 4,1 | 4.1 | 4.5 | 4.8 | -0.1 | 0 | 4.2 | 5.1 | 5,1 | ||||
| Společenství nezávislých států | -2,8 | -0,1 | 1.5 | 1.8 | 0.1 | 0.1 | 0.3 | 1.3 | 1.5 | ||||
| Rusko | -3,7 | -0,6 | 1,1 | 1.2 | 0 | 0 | 0,3 | 1,1 | 1,3 | ||||
| Bez Ruska | -0.5 | 1.1 | 2.5 | 3.3 | 0.2 | 0.4 | . . . | . . . | . . . | ||||
| Rozvíjející se a rozvojová Asie | 6,7 | 6,3 | 6,4 | 6,3 | 0,1 | 0 | 6,1 | 6,6 | 6,6 | .3 | |||
| Čína | 6,9 | 6,7 | 6,5 | 6 | 0.3 | 0 | 6,6 | 6,5 | 6 | ||||
| Indie 5/ | 7.6 | 6.6 | 7.2 | 7.7 | -0.4 | 0 | 6.2 | 7,9 | 7,6 | ||||
| ASEAN-5 6/ | 4,8 | 4,8 | 4.9 | 5.2 | -0.2 | 0 | 4.3 | 5.3 | 5.3 | ||||
| Rozvíjející se a rozvojová Evropa | 3,7 | 2,9 | 3,1 | 3.2 | 0 | 0 | 2,8 | 2,6 | 3,3 | ||||
| Latinská Amerika a Karibik | 0,1 | -0,7 | 1,2 | 2.1 | -0.4 | -0.1 | -0.7 | 1.7 | 2 | ||||
| Brazílie | -3,8 | -3,5 | 0,2 | 1,5 | -0.3 | 0 | -1,9 | 1,4 | 1,7 | ||||
| Mexiko | 2.6 | 2.2 | 1.7 | 2 | -0.6 | -0.6 | 1.9 | 1,4 | 2,4 | ||||
| Blízký východ, severní Afrika, Afghánistán a Pákistán | 2.5 | 3.8 | 3.1 | 3.5 | -0.3 | -0.1 | . . . | . . . | . . . | ||||
| Saúdská Arábie 7/ | 4,1 | 1,4 | 0,4 | 2,3 | -1,6 | -0,3 | . . | . . . | . . . | ||||
| Subsaharská Afrika | 3,4 | 1,6 | 2,8 | 3,7 | -0,1 | 0,1 | . . | . . . | . . . | ||||
| Nigérie | 2,7 | -1,5 | 0,8 | 2,3 | 0,2 | 0,7 | . . | . . . | . . . | ||||
| Jihoafrická republika | 1,3 | 0,3 | 0,8 | 1,6 | 0 | 0 | 0,6 | 1 | 1 .9 | ||||
| Memorandum | |||||||||||||
| Nízká-Rozvojové země s nízkými příjmy | 4.6 | 3.7 | 4.7 | 5.4 | -0.2 | 0.2 | . . . | . . . | . . . | ||||
| Světový růst na základě tržních směnných kurzů | 2,6 | 2,4 | 2,8 | 3 | 0 | 0,1 | 2,5 | 2 .9 | 2,9 | ||||
| Objem světového obchodu (zboží a služby)8/ | 2,7 | 1,9 | 3,8 | 4,1 | 0 | -0,1 | . . | . . . | . . . | ||||
| Vyspělé ekonomiky | 4 | 2 | 3,6 | 3,8 | -0,1 | -0,3 | . . | . . . | . . . | ||||
| Rozvíjející se trhy a rozvojové ekonomiky | 0,3 | 1,9 | 4 | 4,7 | 0,1 | 0,4 | . . | . . . | . . . | ||||
| Ceny komodit (USA). USD) | |||||||||||||
| Ropa 9/ | -47 | -15.9 | 19.9 | 3.6 | 2 | -1.2 | 15 | 7.6 | 2.5 | ||||
| Nepaliva (průměr na základě vah světového vývozu komodit) | -17 | -2,7 | 2.1 | -0.9 | 1.2 | -0.2 | 6.6 | 0.2 | -1.4 | ||||
| Spotřebitelské ceny | |||||||||||||
| Vyspělé ekonomiky | 0.3 | 0,7 | 1,7 | 1,9 | 0 | 0 | 1 | 1,8 | 2 | ||||
| Rozvíjející se trhy a rozvojové ekonomiky 10/ | 4.7 | 4.5 | 4.5 | 4.4 | 0.1 | 0.2 | 3.9 | 4 | 3.9 | ||||
| Londýnská mezibankovní nabídková sazba (v %) | |||||||||||||
| Na U.Vklady v amerických dolarech (šestiměsíční) | 0,5 | 1 | 1,7 | 2,8 | 0,4 | 0,7 | … . | . . . | . . . | ||||
| Na eurových vkladech (tříměsíční) | 0 | -0,3 | -0,3 | -0,2 | 0,1 | 0,2 | . . | . . . | . . . | ||||
| Na vklady v japonských jenech (šestiměsíční) | 0,1 | 0 | 0 | 0 | 0,1 | 0,1 | . . | . . . | . . . | ||||
| Poznámka: Předpokládá se, že reálné efektivní směnné kurzy zůstanou konstantní na úrovních platných v období od 4. listopadu do 2. prosince 2016. Ekonomiky jsou uvedeny na základě ekonomické velikosti. Agregované čtvrtletní údaje jsou sezónně očištěné. 1/ Rozdíl vychází ze zaokrouhlených údajů pro současnou prognózu i prognózu World Economic Outlook z října 2016. 2/ V případě světové produkce představují čtvrtletní odhady a projekce přibližně 90 % roční světové produkce podle vah parity kupní síly. V případě rozvíjejících se tržních a rozvojových ekonomik představují čtvrtletní odhady a projekce přibližně 80 % roční produkce rozvíjejících se tržních a rozvojových ekonomik podle vah parity kupní síly. 3/ Historické údaje japonských národních účtů odrážejí komplexní revizi provedenou národními orgány, která byla zveřejněna v prosinci 2016. Hlavními revizemi jsou přechod ze systému národních účtů 1993 na systém národních účtů 2008 a aktualizace referenčního roku z roku 2005 na rok 2011. 4/ Nezahrnuje země G7 (Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Spojené království, Spojené státy) a země eurozóny. |
|||||||||||||
| 5/ V případě Indie jsou údaje a prognózy uváděny na bázi fiskálního roku a HDP od roku 2011 vychází z HDP v tržních cenách s rokem 2011/12 jako základním rokem. | |||||||||||||
| 6/ Indonésie, Malajsie, Filipíny, Thajsko, Vietnam. | |||||||||||||
| 7/ V době dokončování prognóz pro Saúdskou Arábii nebyla zveřejněna revidovaná čtvrtletní řada HDP odpovídající novým ročním údajům o HDP. Proto | |||||||||||||
| údaje za 4. čtvrtletí nejsou uvedeny. | |||||||||||||
| 8/ Prostý průměr temp růstu objemů vývozu a dovozu (zboží a služeb). | |||||||||||||
| 9/ Prostý průměr cen britské ropy Brent, dubajské ropy Fateh a ropy West Texas Intermediate. Průměrná cena ropy v amerických dolarech za barel činila v roce 2016 42,7 USD; předpokládaná cena na základě futures trhů (k 6. prosinci 2016) je 51,2 USD v roce 2017 a 53,1 USD v roce 2018. | |||||||||||||
| 10/ Nezahrnuje Argentinu a Venezuelu. | |||||||||||||