Největší výzvou pro manažera je najít taktiku vhodnou pro hráče jeho týmu, typy hráčů, jejich technické schopnosti a zda tato taktika může přinést výsledky, nebo ne. Dnes se budeme zabývat jednou z nejstabilnějších a nejoblíbenějších defenzivních formací, formací 4-5-1. Probereme různé aspekty formace 4-5-1 a způsoby jejího provedení. Ponořme se tedy do faktů.
Požadavky na formaci 4-5-1
Formace 4-5-1 vyžaduje určitý soubor fotbalistů specializovaných na určité vlastnosti. Dva středoví obránci jsou pevní v defenzivě, mají skvělé čtení hry a předvídavost. Levý a pravý obránce musí být defenzivně velmi zdatní ve většině případů musí sedět vzadu spolu se středními obránci a podílet se na obranné práci. Mohou mít překrývací schopnosti, které mohou být využity jako útočná varianta. Záloha se skládá z různých záložníků, Existuje střední defenzivní záložník, jehož hlavním úkolem bude přerušovat hru soupeře a předávat míč do přihrávkových možností k zahájení přechodu do útoku. Dále jsou zde dva technicky brilantní a vyrovnaní střední záložníci, kteří se mohou aktivně podílet jak na útočných, tak na obranných povinnostech. Dva širocí záložníci nebo křídelní hráči musí být běhaví to je jedna z nejpodstatnějších složek pro provedení přechodu do útoku této formace. Osamocený útočník musí být pracovitý a musí být snaživý a musí být schopen dvojnásobného střídání při zdržování hry, aby dal čas svým spoluhráčům přijít a zapojit se do útočné hry, a také musí prokázat umění využít většinu šancí, které se mu během hry naskytnou.
Taktický popis formace 4-5-1
Formace 4-5-1 je většinou obranná formace orientovaná na tlak. Tato formace je docela vhodná pro týmy, které chtějí hrát hru orientovanou na obranu a protiútoky. Hlavním principem této formace je přečíslení soupeře ve středu pole s pěti záložníky ve středu parku, což vede k ovládnutí středu hřiště a s dobrým středním defenzivním záložníkem se snažíme s pomocí početní převahy vybojovat míč ve středu hřiště a zahájit rychlý protiútok.
Ale vzhledem k přítomnosti 5 záložníků ve středu v případě ploché formace 4-5-1 nemá tým možnost presovat bránící hráče soupeře. Vzhledem k těsnému sevření širokých a středových prostorů a prakticky 9 mužům, kteří chrání míč, má soupeř jen velmi malou nebo žádnou šanci rozvinout jakoukoli hru na polovině týmu, který nemá mezi liniemi žádný prostor, na který by mohl působit. Dalším důležitým aspektem tohoto rozestavení je určení místa, odkud začít pressing, přičemž s pomocí dvou křídelních hráčů a útočníka se řídí zásadou, kdy linie konfrontace začíná na vrcholu středového kruhu a v některých případech některé mužstvo sleduje středovou čáru jako linii konfrontace nebo pressingu. Vzhledem k takto kompaktnímu a sevřenému rozestavení nemá soupeř mnoho jiných možností než hrát dlouhé míče a snažit se překonat obrannou linii pomocí útočníků a křídelních hráčů, kteří provádějí rozehrávku, takže většinou středoví obránci nebezpečí likvidují, ale brankář musí zůstat také ve střehu a snažit se vymetat prostory za brankářem a obránci.
Středoví obránci a obránci musí mít přehled o postavení a také musí předvídat úhly, ve kterých může soupeř míče rozehrávat. V útočné fázi rozestavení 4-5-1 může tým snadno vytvářet přihrávkové trojúhelníky v oblasti středu hřiště, což je nejlepší způsob rozehrávky, a snažit se rozehrát proti presinku soupeře ve středu hřiště. Pro udržitelnost tohoto systému je velmi důležitá středová trojice záložníků zahrnující dva střední záložníky a defenzivního záložníka.
Číslo 6, které je středním defenzivním záložníkem hrajícím mezi liniemi, je hodně podobné klíči zálohy. Č. 6 se může posunout na pozici obránce, pokud se podílí na útočné hře svým náběhem s přesahem, bude muset také vybojovat míč v oblasti středu hřiště a být iniciátorem přihrávkové sekvence vedoucí k útočné hře, je to hráč, kterému je k dispozici velké množství přihrávkových možností ve středu hřiště, musí si vybrat nejvýhodněji umístěného hráče. Má také důležitou povinnost řídit tempo hry podle potřeb svého týmu, Protože je hráč č. 9 nahoře sám, širocí záložníci nebo křídla se k němu připojují v útočné hře, aby ho podpořili, v některých případech také širocí záložníci neopouštějí svou pozici, ale dva střední záložníci se připojují k útočné hře s hráčem č. 9. Protože je hráč č. 9 nahoře sám, širocí záložníci nebo křídla se k němu připojují v útočné hře, aby ho podpořili. Někdy se na hřišti pohybuje také jeden krajní obránce, aby poskytl další možnost v útočné hře. Role kontrolora a mezihry v rozestavení 4-5-1 Mezihra bude mít v tomto rozestavení velmi důležitou roli, pokud tým disponuje v případě tohoto rozestavení.
V tomto případě se mezihra podle potřeby týmu v útočné fázi buď posune do stran, aby poskytla podporu útoku, zatímco v přechodové fázi. Alternativním způsobem v případě týmů, které neumožňují svým širokým hráčům postupovat dále, bude mezzala hrát na pozici středního záložníka, aby využil poloprostory na soupeřově polovině k zajištění mírné kreativity v útoku. V takovém případě bude hlubší střední záložník vykrývat pozici, kterou opustil mezzala postupující dopředu do půlprostorů. v případě kontrolorů, kteří jsou v ploché formaci 4-5-1 k vidění jen zřídka.
Může působit jako přínos pro tým, se schopností kontrolovat hru může obrátit výsledek zápasu vzhůru nohama a iniciovat sled přihrávek ve středu pole. V případě, že ve středu pole není možnost přihrávky, bude chránit míč, dokud nedostane příležitost k přihrávce, zůstane v blízkosti míče v malém balíku prostorů, výsledkem je neustálá možnost přihrávky ve středu pole s náhradníkem, který má kreativní schopnost zahájit rychlý protiútok. Bude také disponovat základními obrannými dovednostmi, aby se v případě potřeby zapojil do defenzivního bloku. Varianty rozestavení 4-5-1. Kromě ploché formace 4-5-1 existují různé varianty, které vznikaly postupem času, podle potřeb týmu docházelo k dolaďování rozestavení.
Varianty formace 4-5-1
4-2-3-1
V této formaci jsou v hluboké středové oblasti dva záložníci, jeden je středový defenzivní záložník, druhý je hluboký playmaker. V zóně 14 není pro soupeře v podstatě žádné místo, kde by mohl hrát, je zde záložní trojka složená ze středního útočného záložníka a dvou křídelních hráčů na obou stranách, jedná se o nejstabilnější rozestavení. Jedna z nejoblíbenějších formací současnosti, týmy se snaží tuto formaci dodržovat, aby udržely dokonalou rovnováhu mezi útokem a obranou. Další podrobnosti naleznete v předchozím článku na toto téma z naší stránky.
4-1-4-1
Tato formace je spíše obranně zaměřená, Tony Pulis tuto formaci dokonale využil, v této formaci jsou dva bloky po 4 záložnících a obráncích jako ve formaci 4-4-2, mezi nimi leží defenzivní záložník. Dva středoví záložníci jsou v tomto případě jaksi vyrovnaní a č. 6 zajišťuje výhodu muže v poli. V tomto rozestavení lze v těchto formacích snadno vytvořit útočný trojúhelník. Tým si může snadno proklestit cestu do širších krajů. Většinou ji používají kluby z nižší střední třídy, aby měly výhodu ve středu pole proti technicky vyspělejšímu týmu z vyšších pater ligové tabulky.
4-1-4-1 defenzivní
Jedná se o další defenzivní formaci, Sean Dyche ji v Burnley používá poměrně pravidelně a dělá z nich tým, proti kterému je těžké skórovat. Díky ploché čtveřici ve středu pole a silné obraně lze snadno uzavřít všechny přihrávkové cesty pro soupeře. Metoda dlouhých míčů zaměřená na fyzicky silného útočníka je v tomto případě hojně využívána, k dispozici je útočný záložník, který pomáhá č. 9 v útočné hře. Do hry se zapojuje také široký záložník, který poskytuje více útočných možností.
Kdy použít formaci 4-5-1
Formacím 4-5-1 obecně dávají přednost týmy s hbitými širokými hráči a v přechodové fázi přebírá podobu formace 4-3-3. Toto rozestavení poskytuje silnou obrannou jistotu pro hraní protiútočného fotbalu s motivem kontroly hry ve středu hřiště. 4-5-1 je vhodné rozestavení proti hojně používanému rozestavení 4-3-3, které je v současném fotbale hojně využíváno. S výhodou muže ve středu pole se člověk snaží získat míč proti rozestavení 4-3-3 a snaží se je zasáhnout do protiútoků agresivními a rychlými protiútoky.
Výhody rozestavení 4-5-1
Jedná se o nejlepší rozestavení proti rozestavení 4-3-3.2. V případě zápasů, které vyžadují vysokou stabilitu obrany nebo se zabývají udržením vedení, je to nejlepší rozestavení. S 9 muži za míčem se tato formace může ukázat jako tvrdý oříšek pro mnoho týmů.3. proti technicky vyspělejšímu soupeři je tato formace ideální, protože je zde velmi málo prostoru pro tvorbu hry a na druhou stranu se tato formace zabývá převážně oduševnělou obranou, která by mohla pokrýt nedostatky v technice klubů z nižších pater tabulky proti silným soupeřům.
Nevýhody formace 4-5-1
Varianty přihrávek se stávají ve středu pole velmi předvídatelné a soupeři na tom mohou stavět, protože mohou nasadit těžký presink ve středu pole. Přestože tato formace zajišťuje obrannou stabilitu, útočná hrozba týmu se do značné míry neutralizuje. Záložníci a útočníci musí být po celých 90 minut na vrcholu svých sil, což je téměř nemožné udržet tak vysokou intenzitu po celý zápas. Toto rozestavení není vhodné zejména tehdy, když tým prohrává, protože útočná hrozba je u tohoto rozestavení nízká.
Závěrečné myšlenky
Můžeme tedy říci, že rozestavení 4-5-1 je velmi dobré rozestavení pro tým, který chce stavět svou hru na síle své obrany. Je však na manažerovi, aby si vybral, v jakém rozestavení bude chtít hrát. Přesto je však formace 4-5-1 léty prověřeným klenotem mezi formacemi.
.