S úpadkem a pádem Římské říše město Řím upadalo a chátralo. Za své bohatství a prosperitu vděčilo politické moci, a když o ni přišlo, život z něj vyprchal. Ačkoli bylo v rozkladu, nebylo mrtvé. Přijalo novou roli náboženského centra. Duchovní moc vystřídala moc světskou; hlavní město říše se stalo centrem západní církve.
Ve středověku přicházela do Říma vyslanectví a jednotlivci stejně jako v dobách jeho světské velikosti, ale nyní přicházeli za církevními záležitostmi. Řím byl navíc místem mučednické smrti svatých Petra a Pavla a mnoha menších světců, cílem poutníků, kteří doufali, že získají zásluhy a osvobodí se od poskvrny tohoto světa.
Poté, co misie papeže Řehoře vykonala své dílo a Sasové přijali křesťanství, nebyli v oddanosti římskému stolci a svatým místům města na druhém místě. Biskupové a mniši, králové i prostí lidé podnikali náročnou cestu napříč Evropou do Říma.