Aplikovaná behaviorální analýza se natolik osvědčila při podpoře vhodného chování a potlačování nevhodného chování u dětí s autismem a dalšími poruchami, že se nyní často používá při řešení problémů s krmením u stejných dětí.
Odhaduje se, že až 90 procent dětí s autismem má problémy s krmením, takže použití technik ABA při řešení poruch krmení bylo pro terapii ABA přirozeným vývojem.
Dítě s poruchou krmení je mnohem víc než jen vybíravý jedlík. Děti jsou diagnostikovány jako děti s poruchou příjmu potravy pouze tehdy, pokud nepřijímají dostatečné množství pevné stravy a tekutin pro udržení růstu a zdravého vývoje. Přestože se odhaduje, že 25 až 35 procent všech kojenců a batolat má někdy potíže s krmením, diagnóza dětské poruchy příjmu potravy se vyhlašuje pouze tehdy, když se zjistí, že porucha dítěte je závažná, přetrvává a brání normálnímu vývoji a tělesnému růstu.
Dětské poruchy příjmu potravy mohou vést k poruchám růstu, větší náchylnosti k chronickým onemocněním a dokonce ke smrti.
Mezi základní fyzické stavy, které vedou k problémům s krmením, patří např:
- Syndrom krátkého střeva
- Defekce patra
- Gastrointestinální poruchy
- Neprospívání
- Orální motorická dysfagie
- .
- Dysfagie (potíže s polykáním)
- Dysfunkční polykání
Poruchy krmení jsou častější u dětí s tělesným postižením, mentální retardací, zdravotními onemocněními, nedonošeností a nízkou porodní hmotností. Přestože základní onemocnění přinášejí většinu poruch příjmu potravy, mohou se vyskytnout i u dětí, které jsou jinak zdravé.
Poruchy příjmu potravy u kojenců a dětí mohou být důsledkem obtíží s příjmem potravy nebo pitím v důsledku nedostatku dovedností a/nebo zdravotních problémů spojených s těmito základními onemocněními nebo jednoduše v důsledku selektivního odmítání potravy a tekutin. Ačkoli má takové odmítání často kořeny v biologických problémech, jedná se v konečném důsledku o chování, což ho řadí přímo do oblasti aplikované behaviorální analýzy.
Souvislost mezi poruchami autistického spektra a poruchami krmení u dětí
Děti s autismem často odmítají jídlo nebo přijímají pouze velmi úzký okruh potravin:
- Odmítají jíst cokoli jiného než velmi specifické potraviny, které nemají dostatečnou výživu (např, pouze těstoviny se sýrem)
- Odmítání všech potravin, které nesplňují velmi specifická kritéria (např. potraviny bílé barvy, jako je chléb a těstoviny)
- Odmítání potravin, které nejsou prezentovány velmi specifickým způsobem (např. sendvič musí být nakrájen na dokonalé čtverečky)
- Odmítání celých skupin potravin (např, ovoce, zelenina, bílkoviny)
Tyto problémy s krmením mohou vést k výživovým deficitům a podvýživě.
Mezi chování běžné u dětí s poruchami autistického spektra patří např:
- Je pouze pyré
- Odmítá ukusovat jídlo
- Je pouze jídlo z prstů (nechce používat příbory)
- Je pouze tehdy, když ho krmí dospělý
- Disruptivní chování při jídle, které ovlivňuje rodinu (vyplivování jídla, vyhazování jídla, záchvaty vzteku)
Děti s autismem mají často další biologické faktory, které umocňují odmítání jídla nebo selektivitu, jako je reflux, alergie, zácpa/průjem a problémy s orální motorikou.
Diagnostika dětských poruch krmení
Jedním ze způsobů diagnostiky dětských poruch krmení je posouzení jejich dopadu na fungování. Některé děti s poruchami krmení jsou ohroženy aspirací, podvýživou, hospitalizací a invazivními lékařskými zákroky, jako je zavedení nazogastrické nebo gastrostomické sondy pro dodání správné výživy.
Pediatrické poruchy krmení lze také posuzovat podle toho, jak ovlivňují sociální, emocionální a vzdělávací fungování a vývoj dítěte.
Zatímco někteří praktičtí lékaři mohou diagnostikovat poruchy příjmu potravy u dětí pouze v případě, že se jim nedaří přiměřeně přibírat na váze, jiní se mohou řídit jinou definicí poruchy příjmu potravy a udělit diagnózu, pokud odmítají jídlo nebo kategorie potravin kvůli emočním problémům nebo problémům s chováním.
Využití aplikované analýzy chování při léčbě dětských poruch příjmu potravy u dětí s autismem
Aplikovaní analytici chování pracují na tom, aby zjistili, co způsobuje problémové chování během jídla. Než aplikovaní behaviorální analytici doporučí nebo vypracují programy na změnu chování, je nutné provést funkční hodnocení. Zahrnuje zjištění potřeb a souhlasu klienta, parametrů prostředí a dalších kontextových proměnných.
Aplikovaní behaviorální analytici zjišťují případné pozitivní nebo negativní posilování, které formuje chování dítěte. Například pokud dítě odmítá jídlo a hází záchvaty vzteku, může být toto chování negativně posíleno, pokud rodič nebo pečovatel odstraní nechtěné jídlo nebo ukončí jídlo. Na druhou stranu, pokud rodič nebo pečovatel dítěti místo nežádoucího jídla poskytne preferované jídlo, je chování posíleno pozitivně.
Analytici chování zjišťují, zda bylo negativní chování (např. házení záchvatu vzteku při předložení nežádoucího jídla) neúmyslně odměněno (např. rodič odstraní nežádoucí jídlo z talíře dítěte). Cílem ABA je odměňovat a podporovat pozitivní chování, začít s malými kroky a postupně je rozvíjet, a zároveň pracovat na odstranění negativního chování.
Po dokončení funkčního hodnocení vypracuje aplikovaný behaviorální analytik plán behaviorální intervence, který zahrnuje:
- Modifikaci antecedentu
- Výuku nového chování
- Změnu problémového chování
- Získání nové dovednosti
- Modifikaci chování. důsledků
- Posilování nového chování
Plán intervence chování využívá základní techniky ABA antecedentu (to, co se děje těsně před výskytem chování), chování (chování samotné), důsledek (důsledek chování) – známé jako ABC ABA. Například dítě si vezme kousek požadovaného jídla, dítě kousek sní a dostane pozitivní posílení.
Mezi nejčastěji používané intervence ABA u dětí s autismem a poruchami krmení patří:
- Pozitivní posílení: Aplikovaný behaviorální analytik poskytuje dítěti odměnu (jídlo, hračky, pochvalu atd.) pokaždé, když se dítě zapojí do žádoucího stravovacího chování.
- Úniková extinkce: Zahrnuje nedovolení úniku od vhodného jídelního chování nebo vyhýbání se mu. Příkladem může být umístění lžíce před ústa dítěte, dokud sousto nepřijme, čímž se dítěti zabrání v útěku nebo vyhýbání se soustu.
- Diferencované pozitivní posilování: V případě, že dítě přijme nebo spolkne malé sousto jiného jídla, je mu umožněn přístup k malým soustům jím požadovaného jídla. Požadované jídlo dítěte se používá jako pozitivní posilovač, a to buď samostatně, nebo v kombinaci se sociální pochvalou. Jak se zvyšuje konzumace nepreferované potraviny dítětem, postupně se mění poměr preferované a nepreferované potraviny. Dítě může například muset sníst dvě sousta nepreferované potraviny, aby dostalo sousto preferované potraviny.
- Nepodmíněné pozitivní posilování: Jedná se o poskytování preferovaného podnětu (např. malé hračky nebo činnosti) nepřetržitě po celou dobu jídla. Příkladem takového zacházení může být poskytování videa dítěti během jídla.
- Současná prezentace: Jedná se o prezentaci méně preferované potraviny ve stejnou dobu, kdy je prezentována více preferovaná potravina. Potraviny mohou být prezentovány společně nebo smíchány dohromady, případně může být nepreferovaná potravina uvnitř preferované potraviny nebo ji může zakrývat.
- Stimulus fading: Jedná se o postupnou změnu poměru nebo koncentrace párové preferované a nepreferované potraviny nebo tekutiny. Může jít například o to, že se nejprve předloží poměr žádoucí potraviny (90 %) a nežádoucí potraviny (10 %). Protokol fading by zahrnoval postupné snižování žádoucí potraviny a zvyšování poměru nežádoucí potraviny.
Další zdroje informací o léčbě poruch příjmu potravy pomocí ABA
Existuje řada zdrojů, které se zabývají terapií ABA u dětí s poruchami autistického spektra a poruchami příjmu potravy:
- Association for Behavior Analysis International, „Treatment of Selective and Inadequate Food Intake in Children: A Review and Practical Guide“
- Journal of Applied Behavior Analysis, „Recent Studies on Feeding Problems in Children with Autism“
The Association for Applied Behavior Analysis International has a special interest group for applied behavior analysts working in pediatric feeding disorders.
Back to Top