Byly provedeny experimenty s řízenou rychlostí ochlazování hydratovaných ryolitických skel s cílem prozkoumat vztah mezi zdánlivou rovnovážnou teplotou ochlazeného skla (resp. konečnou ochlazenou speciací molekulárních skupin H2Om a OH), rychlostí ochlazování a celkovým obsahem H2O (H2Ot). Experimentální údaje jsou vysoce reprodukovatelné a vnitřně konzistentní. K reprezentaci dat jsou použity původní intenzity pásů. A523 a A452 (absorbance pásů 523 a 452 mm-1 z hlediska výšky píku na mm tloušťky vzorku) jsou použity jako zástupné hodnoty pro H2Om a OH. Q′A4522/A523) se používá jako zástupce rovnovážné konstanty reakce. Pro danou rychlost ochlazování jsou 1n Q′ a 1n lineárně závislé. V kombinaci s experimenty s ochlazováním vzduchem a vodou, které uvádí Silver et al. (1990), je patrná náhlá změna sklonu. Experimentální výsledky poskytují geospeedometr pro výpočet rychlosti kalení přírodních hydratovaných ryolitických skel. Zdánlivá rovnovážná teplota reakce je zhruba stejná jako viskozitou definovaná teplota skelného přechodu. Pro reakci byl odvozen přibližný zákon reakční rychlosti
.