Verses 1-52
Žalmy 89,1-2. O Hospodinově milosrdenství budu zpívat navěky, svými ústy budu zvěstovat tvou věrnost všem pokolením. Neboť jsem řekl: „Milosrdenství bude vystavěno na věky, svou věrnost upevníš až na samých nebesích.
Tady je věčná píseň o věčném milosrdenství. Hospodinovo milosrdenství je od věků do věků, takže chvála svatých za nekonečné milosrdenství musí být sama o sobě bez konce. Žalmista dal všem generacím poznat Boží věrnost nejen tím, že o ní mluvil, ale především tím, že o ní psal, neboť to, co je napsáno, zůstává, zatímco to, co je pouze vysloveno, je brzy zapomenuto. Boží věrnost se týká nebe i země a Bůh ji upevní „až na samých nebesích“
Ps 89,3-4. „Bůh je věrný až do konce. Uzavřel jsem smlouvu se svým vyvoleným, přísahal jsem Davidovi, svému služebníku: „Tvé potomstvo upevním na věky a tvůj trůn zbuduji pro všechna pokolení. Sela.
Úplné naplnění tohoto slavného smluvního zaslíbení se týká nejen Davida a jeho potomstva, ale i „velkého Davidova syna většího“ a jeho duchovního potomstva, vyvoleného lidu, s nímž Hospodin uzavřel „smlouvu věčnou, ve všem uspořádanou a jistou“.
Psalms 89,5-7.
Poselství 89,5-7. A nebesa budou chválit tvé divy, Hospodine, tvou věrnost i ve shromáždění svatých. Vždyť kdo na nebesích se může Hospodinu rovnat, kdo ze synů mocných se může rovnat Hospodinu? Ve shromáždění svatých je třeba se Boha velmi bát a mít ho v úctě u všech, kdo jsou kolem něho.
Svatá úcta se stává všem, kdo se přibližují k třikrát svatému Jehovovi, ať už v horní svatyni nebo ve shromáždění svatých na zemi. Ve své milostivé blahosklonnosti dovoluje svému lidu, aby se k němu obdivuhodně důvěrně přiblížil, přesto však nikdy nesmí zapomenout na nekonečnou vzdálenost, která dělí Stvořitele i od nejvyššího a nejsvětějšího z jeho tvorů.
Pal 89,8-10 Hospodine, Bože zástupů, kdo je silný Hospodin jako ty nebo tvá věrnost kolem tebe? Ty vládneš rozbouřenému moři, když se jeho vlny zvedají, ty je utišuješ. Roztříštil jsi Rahaba jako zabitého, svou silnou paží jsi rozprášil své nepřátele.
Vládu nad rozbouřeným mořem, utišení rozbouřených vln, rozbití a rozprášení egyptské moci používá žalmista k ilustraci Jehovovy všemohoucnosti, před níž nejmocnější monarchie na zemi neměla větší moc, než kdyby byla mrtvolou.
Ps 89,11-12: „Když se rozbouří moře, tak se rozbije a rozpráší. Tvá jsou nebesa, tvá je i země, co se týče světa a jeho plnosti, ty jsi je založil. Sever i jih jsi stvořil ty: Tábor a Hermon se radují z tvého jména.
Žalmista se raduje z Hospodina jako Stvořitele a vlastníka nebes nahoře i země dole. „Všechno bylo stvořeno skrze něho a pro něho.“
Psalms 89,13. Máš mocné rameno, silná je tvá ruka a vysoká je tvá pravice.
Při všech různých výrazech, které žalmista používá, stále obdivuje a velebí Boží majestátní moc. Ať už jde o obranu jeho lidu, nebo o svržení jeho nepřátel, jeho paže je mocná, ba víc než to, protože je všemohoucí. Žádný lidský jazyk nedokáže dostatečně popsat tu slavnou ruku, kterou stačí jen rozevřít, aby uspokojila touhu každého živého tvora.
Ps 89,14. Všichni lidé, kteří se o to pokoušejí, jsou schopni popsat, co se děje. Spravedlnost a soud jsou příbytkem tvého trůnu, milosrdenství a pravda půjdou před tvou tváří.
Jaké požehnané hlasatele zaměstnává Hospodin! „Milosrdenství a pravda půjdou před tvou tváří“. Právě tyto milosrdné vlastnosti, zvláště když se projevují v osobě a díle Pána Ježíše Krista, nám umožňují přijmout i ty přísnější vlastnosti, „spravedlnost a soud“, které jsou příbytkem Božího trůnu
Ps 89,15. Vždyť právě ony jsou příbytkem Božího trůnu. Blahoslavený lid, který zná radostný zvuk:
Je mnoho těch, kdo ho slyší, ale snad ani jeden z tisíce ho skutečně nezná. Slyšení radostného zvuku nestačí k tomu, aby se lidé stali blaženými, ačkoli víra přichází skrze slyšení; je to pochopení toho, co je míněno radostnou zvěstí, je to přijetí poselství evangelia, které přináší bezprostřední a věčné blahoslavenství.
Pal 89,15. Budou chodit, Hospodine, ve světle tvé tváře.
Praktickým důsledkem spásného poznání evangelia je svatá chůze, chůze ve společenství s Bohem. Drazí přátelé, chodíte tímto způsobem? Znáte ten radostný zvuk? Dokážete rozeznat rozdíl mezi pravým a falešným evangeliem? Dokážete rozlišit kontrast mezi harmonií jednoho a nesouladem druhého? Znáte vnitřní tajemství nebeské hudby? Vibrovala někdy ve vaší vlastní duši? Jste šťastní, pokud je tomu tak i ve vašem případě. Žalmista dále ukazuje, jak jsou takoví lidé blahoslavení.
Psalms 89,16. Vždyť takoví lidé jsou blahoslavení. Ve tvém jménu se budou radovat po celý den:
nebudou mít jen přechodné záchvaty radosti, ale budou se radovat od rána do večera.
Psalms 89,16. Vždyť v tvém jménu se budou radovat po celý den. A ve tvé spravedlnosti budou povzneseni.
Vystoupí na vyšší plošinu radosti, než na jaké stojí lidé tohoto světa; budou povzneseni na duši i na duchu Boží spravedlností, zvláště když uvidí, jak jim tato velká vlastnost zaručuje věčnou spásu.
Psalmy 89,17-19. Všichni budou mít radost z toho, že se mohou radovat. Neboť ty jsi sláva jejich síly a ve tvé přízni bude náš roh vyvýšen. Neboť Hospodin je naše obrana a Svatý Izraele je náš král. Tehdy jsi ve vidění promluvil ke svému svatému a řekl jsi: „Položil jsem pomoc na toho, kdo je mocný, vyvýšil jsem vyvoleného z lidu.
To je samotná dřeň evangelia; to je vskutku „radostný zvuk“, který nás činí skutečně blaženými, – nohy, které Bůh kdysi dávno povýšil na „jednoho vyvoleného z lidu“, s nímž uzavřel věčnou smlouvu a zavázal se, že nám skrze něj bude žehnat.
Ps 89,20. „Bůh nás povýšil na jednoho vyvoleného z lidu“. Nalezl jsem Davida, svého služebníka, svým svatým olejem jsem ho pomazal:
David byl prostředkem, který lidu, nad nímž vládl, přinesl velké požehnání. Bůh skrze něj požehnal celému národu a smlouva uzavřená s Davidem byla prakticky smlouvou uzavřenou s celým izraelským lidem. Stejně tak je smlouva uzavřená s „větším synem velkého Davida“ prakticky uzavřena se všemi, za které se postavil jako ručitel a zástupce. Podstata evangelia spočívá ve smlouvě, kterou Bůh uzavřel se svým Synem, Ježíšem Kristem, za všechen svůj vyvolený lid. Všimněte si, že Bůh našel Davida a pomazal ho za krále, stejně jako vzal Pána Ježíše a pomazal ho olejem radosti nad jeho druhy.
Ps 89,21. Všimněte si, že Bůh našel Davida a pomazal ho za krále. S ním se utvrdí má ruka, i moje paže ho posílí.
V Kristu se projevuje Boží všemohoucnost, neboť on je „Boží moc“ i „Boží moudrost“.
Palms 89,22. Nepřítel na něj nebude vymáhat, syn bezbožnosti ho nebude trápit.
„Syn bezbožnosti“ sice Davida nějaký čas trápil, ale pak usedl na trůn a slavně vládl nad starobylým Božím lidem. Tak je tomu i s naším smluvním Pánem a Králem. Zlí si na něj nyní nemohou činit nárok ani ho trápit; sedí na trůně ve slávě daleko mimo jejich dosah.
Ps 89,23. Jeho nepřátele před jeho tváří porazím a ty, kdo ho nenávidí, potrápím.
Kdo se kdy může postavit proti Kristu? On je tím kamenem, o němž sám řekl: „Kdokoli na ten kámen padne, rozbije se, ale na koho padne, toho rozdrtí na prach.“
Psalmy 89,24. Ale má věrnost a mé milosrdenství bude s ním a v mém jménu bude jeho roh vyvýšen.
Bůh je stále se svým Synem, Ježíšem Kristem, v plnosti své věrnosti a milosrdenství, aby ho učinil stálým požehnáním pro svůj lid.
Ps 89,25. Jeho ruku vložím i do moře a jeho pravici do řek.
Náš král je veliký král a vládne nad mořem i pevninou, jeho panství nemá hranic a jeho spravedlivé vládě nebude konce.
Psalmy 89,26 Volá ke mně: „Ty jsi můj otec, můj Bůh a skála mé spásy.“
Všechny Boží děti jsou modlící se rodina a jeho jednorozený a milovaný Syn je v tomto ohledu i ve všem ostatním vznešeným příkladem. On je stále velkým Přímluvcem před trůnem svého Otce.
Ps 89,27. Všichni se modlí. Také ho učiním svým prvorozeným, vyšším než králové země.
Kristus je skutečně „vyšší než králové země“, neboť je „Králem králů a Pánem pánů“. Neraduje se vaše srdce při pomyšlení na tohoto požehnaného Krále, s nímž Bůh uzavřel smlouvu, že požehná všem, kdo v něj doufají, i těm nejchudším a nejslabším? Jaká je to pro nás radost, když vidíme, jak si Ježíš podává ruku s Věčným a uzavírá za nás věčnou smlouvu!“
Ps 89,28-29. Své milosrdenství mu zachovám na věky a má smlouva s ním bude pevně stát. I jeho potomstvo učiním věčným a jeho trůn jako dny nebeské.
Kristovu trůnu nemůže být nikdy konec, neboť jeho království je království věčné, a Kristově rodině nemůže být nikdy konec, neboť jeho potomstvo bude trvat navěky.
Psalmy 89,30-32. Jestliže jeho synové opustí můj zákon a nebudou chodit podle mých soudů, jestliže poruší má ustanovení a nebudou zachovávat má přikázání, pak-
„Pak“-co? „Vyhladím je a smetu je na věky“? Ach, ne! „Pak“ –
Palms 89,32. Navštívím jejich přestoupení metlou a jejich nepravost ranami.
Bůh nemá v ruce meč, který by použil proti svým vlastním dětem, ale drží v ruce prut a ten prut nás činí chytrými a způsobuje modravou ránu, která očišťuje od zla. Jsme zarmouceni, když cítíme jeho rány, přesto je v nich milosrdenství smlouvy. Hůl smlouvy je jednou z nejlepších věcí, které nás kdy potkaly, protože z nás vybičuje naši hloupost. Bůh nám uděluje milost políbit prut, kdykoli se proti němu proviníme, a naši nepravost navštěvuje ranami!“
Ps 89,33. Všichni, kdo se provinili proti němu, jsou věrní Bohu. Svou milost mu však zcela neodejmu a nedopustím, aby má věrnost selhala.
Všimněte si, že je zde použito slovo „ho“, jako by nás to chtělo poučit, že Boží láska k jeho drahému Synu a k jeho lidu v něm je tak veliká, že i když nás trestá za naše přestupky, nikdy nás nezavrhne.
Ps 89,34-37 Svou smlouvu neporuším a nezměním to, co vyšlo z mých rtů. Jednou jsem přísahal při své svatosti, že Davidovi nebudu lhát. Jeho potomstvo bude trvat navěky a jeho trůn jako slunce přede mnou. Bude upevněn na věky jako měsíc a jako věrný svědek na nebi. Sélah.
V osobě Pána Ježíše Krista bude Davidova dynastie trvat navěky a Kristovo duchovní potomstvo také nikdy neskončí. Nejzávaznější smlouvou, nejslavnostnějším slibem a nejspasitelnější přísahou se Jehova zaručil za věčné království svého Syna a za věčné trvání „jeho potomstva“.
Ps 89,38-45. Jehova se zaručil za věčné království svého Syna a za věčné trvání „jeho potomstva“. Ale zavrhl jsi a ošklivil sis, rozhněval ses na svého pomazaného. Zrušil jsi smlouvu svého služebníka, znesvětil jsi jeho korunu tím, že jsi ji hodil na zem. Zbořil jsi všechny jeho ohrady, jeho pevnosti jsi přivedl do záhuby. Všichni, kdo jdou po cestě, ho kazí, je na potupu svým sousedům. Postavil jsi pravici jeho protivníků, všechny jeho nepřátele jsi rozveselil. Odvrátil jsi i ostří jeho meče a nedal jsi mu obstát v boji. Dal jsi zaniknout jeho slávě a jeho trůn jsi svrhl na zem. Dny jeho mládí jsi zkrátil, zahanbením jsi ho přikryl. Sela.
Duchovně tento smutný popis odhaluje smutný stav vyznávající Kristovy církve v době, v níž žijeme.
Palms 89,46. Je to smutná zpráva o tom, co se děje s církví. Jak dlouho se, Hospodine, budeš skrývat navěky, tvůj hněv bude hořet jako oheň?“
To bylo pro žalmistu to nejmoudřejší, co mohl udělat, a je to i naše nejlepší cesta; v nejtemnějších dnech nejhříšnějšího věku se vždy můžeme uchýlit k modlitbě, učiňme tak.
Psalms 89,47-48. Pamatuj, jak krátký je můj čas, proč jsi všechny lidi učinil zbytečnými? Co je to za člověka, který žije a neuvidí smrt, vysvobodí svou duši z rukou hrobu? Sela.
Krátkost života nás činí ještě důležitějšími, abychom z něho nic nepromarnili a abychom se dovolávali Hospodina, aby se rychle přimluvil za pravdu a za ty, kdo ji milují.
Palms 89,49-52.
Palms 89,49-52.
Palms 89,49-52. Pane, kde jsou tvá dřívější milosrdenství, která jsi Davidovi prozradil ve své pravdě? Rozpomeň se, Hospodine, na potupu svých služebníků, jak nesu na svých bedrech potupu všeho mocného lidu, čím se potupují tvoji nepřátelé, Hospodine, čím se potupují šlépěje tvého pomazaného. Požehnaný buď Hospodin na věky. Amen a amen.
Žalm končí na klíčovém slově chvály Hospodina. Pisatele mnoho zarmoutilo, stejně jako nás v těchto dnech mnoho zarmoutí, ale můžeme se s ním spojit ve slovech: „Požehnán buď Hospodin na věky. Amen a amen.“