Klíště ricinové (Ixodes ricinus), známé také jako klíště ovčí nebo klíště jelení, je pavoukovec z čeledi roztočovitých (nejde tedy o hmyz), se kterým se s přibývajícími mírnými zimami seznamuje stále více lidí v severní Evropě. Klíště se živí sáním krve zvířat a ptáků (a také lidí) a je známé svou schopností šířit řadu nemocí, z nichž nejznámější je borelióza/Lymeská borelióza. Jedná se o onemocnění způsobené bakterií Borrelia burgdorferi, která využívá klíštěte obecného jako svého hostitele. Jedná se o nejrozšířenější z tzv. vektorových onemocnění v Evropě, které se vyznačuje několika stádii.
Většina lidí, kteří byli kousnuti nebo kteří viděli klíště, viděla dospělé klíště ricinové s charakteristickou malou černou hlavou a velkým modrošedým břichem, které je naplněno krví. Pokud je klíště při sání krve nerušeně ponecháno, nakonec uvolní své sevření na hostiteli a zahrabe se do země, kde samička naklade vajíčka . Když se z nich vylíhnou malé larvy klíštěte, které jsou velké asi jeden milimetr, najdou hostitele a zůstanou přichyceny, aby sály krev po několik dní, než spadnou na zem. Během následujících měsíců se pak přemění v nymfy, které se snaží přisát na nového hostitele. Jakmile nymfa nasaje krev, začne dospívat v dospělé klíště. Larvy i nymfy mohou sát krev člověka, ale je obtížnější je odhalit kvůli jejich malé velikosti a proto, že rychle odpadnou, například když se hostitel poškrábe. Přesto se předpokládá, že za většinu infekcí boreliemi (!) jsou zodpovědné spíše nymfy klíšťat než dospělá klíšťata.
Bakterie borelií může přejít z klíštěte na zvíře/člověka a může trvat až měsíc, než se projeví příznaky onemocnění. Bakterie borélie byla objevena až v roce 1982, zatímco samotné onemocnění, lymeská borrelióza/Lymeská borelióza, bylo popsáno v polovině 70. let 20. století, kdy se ve městě Lyme v americkém státě Connecticut vyskytl shluk dětí, u nichž se objevil akutní zánět kloubů (artritida). Bolest kloubů jako důsledek infekce v kloubech je jedním z časných příznaků onemocnění.
Boreliózu lze rozdělit do tří stadií: časná lokalizovaná, časná diseminovaná a pozdní diseminovaná.
Rané lokalizované onemocnění je charakterizováno výraznou vyrážkou známou jako erythema migrans, která je viditelná jako červený kruh kolem samotného kousnutí. Ne u každého pokousaného se tato vyrážka objeví, přičemž někteří lidé ji mohou mít na více místech těla. Horečka, snížená celková kondice a bolest hlavy jsou dalšími příznaky, které se objevují v počáteční fázi. Pokud se onemocnění neléčí, může přejít do tzv. časné diseminované fáze, kdy mohou být zánětlivými změnami postiženy četné orgány. Nejčastěji jsou daleko postiženy nervový systém a srdce, i když existují značné odchylky. Pokud bolesti/příznaky trvají déle než rok, jedná se o tzv. pozdní diseminované onemocnění, které je charakterizováno především příznaky z oblasti nervového systému, jako jsou únava, deprese a ochrnutí, ale také bolesti kloubů.
Tato chroničtější forma přitahuje v posledních letech zvýšenou pozornost a v současné době se v této oblasti provádí mnoho výzkumů.
Diagnostika je obvykle založena na krevním testu, ale v některých případech jsou ke stanovení diagnózy nutné vzorky kostní dřeně nebo z jednoho ze zanícených kloubů. Léčba probíhá pomocí antibiotik, i když jejich druh i délka podávání jsou předmětem diskuse. Vzhledem k tomu, že klíště ricinové je potenciálním přenašečem i jiných typů bakterií, doporučuje se obvykle širší spektrum antibiotik, jako je doxycyklin nebo amoxicilin. Léčba by nicméně měla být zahájena a sledována lékařem, jakmile je potvrzena diagnóza
.