- Koupit vstupenky na The Constitutional Walking Tour of Philadelphia – Prohlédněte si více než 20 pamětihodností v primárním přehledu parku Independence včetně Zvonu svobody a Independence Hall
- Ethel Waters
- Dr. William Albert Sinclair
- John Coltrane
- Octavius Catto
Guest Blogger: Když jsem byl požádán společností The Constitutional Walking Tour, abych připravil sérii blogů o afroamerických historických osobnostech ve Filadelfii, chopil jsem se příležitosti dozvědět se více o hrdém dědictví našeho města a přínosu jeho obyvatel. Jako milovníka americké historie mě vždy fascinují jednotlivé příběhy lidí, kteří se podíleli na vzniku dějin.
V 75minutové procházce po historické Filadelfii sice hodně mluvíme o založení naší země, ale příběhy nekončí u Bena Franklina a Betsy Rossové. Tito vlastenci udělali z Filadelfie a Ameriky skvělé místo, ale nemohli by to udělat bez pomoci některých neopěvovaných hrdinů. Poskytnu vám také podrobnosti o tom, kde se o nich můžete dozvědět více, abyste se mohli odvážit vzdát jim úctu
Cynthia DeLores Tucker (rozená Nottage; 4. října 1927 – 12. října 2005)
C. DeLores Tuckerová žila 47 let na adrese 6700 Lincoln Drive ve Filadelfii. V době, kdy zde žila, se hojně angažovala v hnutí za občanská práva, v roce 1965 pochodovala s Dr. Martinem Lutherem Kingem Jr. v Selmě a získávala finanční prostředky pro NAACP. V roce 1990 Tuckerová spolu s dalšími 15 Afroameričankami a Afroameričany založila organizaci Afroameričanky za reprodukční svobodu. Byla zakladatelkou a národní předsedkyní Národního kongresu černošských žen, Inc. (NCBW), kterou v roce 1992 vystřídala ctihodná Shirley Chisholmová.
Tuckerová se také zasloužila o to, že guvernér jmenoval více soudkyň a více žen a Afroameričanek do rad a komisí než kdykoli předtím. Vedla také úsilí o to, aby se Pensylvánie stala jedním z prvních států, kde byl přijat dodatek o rovných právech (ERA). Jako šéfka pensylvánského volebního úřadu stála v čele zavedení korespondenční registrace voličů a snížení volebního věku z 21 na 18 let. V roce 1971 se Tuckerová stala první černošskou státní tajemnicí, když ji pensylvánský guvernér Milton Shapp jmenoval státní tajemnicí státu Pensylvánie. Během svého působení ve funkci zřídila první komisi pro postavení žen.
Magazín People vybral Delores Tuckerovou mezi 25 nejzajímavějších lidí na světě, Tuckerová byla také vybrána jako čestný člen ročenky časopisu People za rok 1996 a za své tažení proti násilí v rapu byla uvedena v úvodním čísle časopisu George Johna F. Kennedyho mladšího. Kromě toho ji za její hluboký zájem o děti ocenila Hillary Clintonová v knize It Takes A Village. Organizace National Women’s Political Caucus a časopis Redbook ji také označily za ženu, která má nejlepší předpoklady stát se velvyslankyní při OSN.
Kontroverzní postava americké politiky C. DeLores Tuckerová vzbudila vlnu nevole, když kritizovala poselství vysílaná v rapu, hip hopu a R&B. Přesto zde však byla žena, která tvrdě pracovala, získala národní uznání a respekt a chtěla pro své bratry a sestry jen to nejlepší.
Tuckerová zaměřila svou energii v pozdějším věku na odsouzení násilí hlásaného v textech rapperů. Podnítila bouři odporu ze strany Tupaca Shakura, Lil Waynea a ‚Lil Kim, kteří ve svých textech často hanlivě používali její jméno, což jí způsobilo mnoho citové bolesti a utrpení. Kritika Tuckerové za její křížovou výpravu proti hip hopu však přesáhla hranice hudebního průmyslu. Tuckerovou kritizovali zastánci svobody projevu i vědci, kteří její kampaň považovali za scestnou. Tím, že se Tuckerová zaměřovala na násilí v hiphopových textech, útočila na umělecké vyjádření mladých černochů, kteří se vyrovnávali s násilím existujícím v jejich komunitách, a ignorovala skutečné zdroje tohoto násilí, včetně systematického rasismu.
Tuckerové kampaň proti hip hopu vedla také k znepokojivému spojenectví s pravicovými kulturními osobnostmi, jako byl William Bennett, ministr školství prezidenta Ronalda Reagana a ředitel Úřadu pro národní protidrogovou politiku za prezidenta George Bushe mladšího. Vzhledem k tomu, že Bennet byl klíčovým architektem při vytváření protidrogové politiky, v jejímž rámci docházelo k extrémně disproporčnímu uvězňování Afroameričanů, byla Tuckerová za své spojení s Bennettem kritizována. Tuckerové kampaň také vedla ke sporu s NAACP, která se rozhodla ocenit Tupaca Shakura cenou Image Award. Jeff Chang, novinář a viceprezident pro vyprávění, umění a kulturu v Race Forward, centru pro rasovou spravedlnost v Oaklandu, Ca, napsal, že Tuckerova kampaň nakonec vedla především k „rozšíření války proti černošské mládeži“. Přesto jen málokdo mohl Tuckerovou obvinit ze špatných úmyslů, protože bylo zřejmé, že Tuckerová nadále tvrdě pracuje a bojuje za to, co považovala za správné, a některé její kritické poznámky na adresu hudebního průmyslu jako celku a typů černošských umělců, které se vedení průmyslu rozhodlo vyzdvihnout, dobře zestárly.
Pět let po sobě, v letech 1972 až 1977, byla zařazena mezi 100 nejvlivnějších černošských Američanů časopisu Ebony. V tomto období byla v letech 1975 a 1976 uvedena na seznamu nominací časopisu Ladies Home Journal na titul Žena roku. V letech 2001 a 2002 ji časopis Ebony zařadil mezi „100 nejvlivnějších představitelů černošských organizací“ v zemi.
Dvanáctého října 1995 C. DeLores Tuckerová zemřela v domově důchodců na předměstí Filadelfie. Guvernér Ed Rendell vydal k jejímu úmrtí prohlášení:
„Amerika ztratila jednu z největších aktivistek za občanská práva naší doby. DeLores Tuckerová spolupracovala s Dr. Martinem Lutherem Kingem a po desetiletí pokračovala v boji Dr. Kinga. Dělala to obětavě, na úrovni, s grácií a důstojností. Pokrok, kterého dosáhla, byl významný a bude přínosem pro mnoho Američanů a obyvatel Pensylvánie po mnoho dalších let.“
„Byla pro mě inspirací a hnací silou úspěchu po celý můj život,“ uvedl starosta Filadelfie John F. Street rovněž v písemném prohlášení. „Radila mi jako mladému právníkovi, povzbuzovala mě jako kandidáta a stala se mentorkou mých dětí.“
„Už nikdy nebudou černošské ženy přehlíženy. Budeme mít svůj podíl a paritu v americké politice…“
-C. DeLores Tuckerová