Odpovědnost se stala významným tématem ve zdravotnictví. Odpovědnost zahrnuje postupy a procesy, kterými jedna strana zdůvodňuje a přebírá odpovědnost za své činnosti. Koncept odpovědnosti obsahuje tři základní složky: 1) místa odpovědnosti – zdravotnictví se skládá z nejméně 11 různých stran, které mohou být činěny odpovědnými nebo činit odpovědnými jiné; 2) oblasti odpovědnosti – ve zdravotnictví mohou být strany činěny odpovědnými až za šest činností: odbornou způsobilost, právní a etické chování, finanční výkonnost, přiměřenost přístupu, podporu veřejného zdraví a přínos pro společnost; a 3) postupy odpovědnosti, včetně formálních a neformálních postupů hodnocení dodržování oblastí a šíření hodnocení a reakcí odpovědných stran. Různé modely odpovědnosti kladou důraz na různé oblasti, hodnotící kritéria, místa a postupy. Charakterizujeme a porovnáváme tři dominantní modely odpovědnosti: 1) profesní model, v němž se jednotliví lékaři a pacienti podílejí na společném rozhodování a lékaři se zodpovídají profesním kolegům a pacientům; 2) ekonomický model, v němž se ve zdravotní péči uplatňuje trh a odpovědnost je zprostředkována volbou poskytovatelů ze strany spotřebitelů; a 3) politický model, v němž lékaři a pacienti interagují jako občané-členové komunity a v němž se lékaři zodpovídají správní radě zvolené z členů komunity, např. radě plánu řízené péče. Tvrdíme, že žádný model odpovědnosti není pro zdravotnictví vhodný. Místo toho obhajujeme stratifikovaný model odpovědnosti, v němž se profesní model řídí vztahem lékař-pacient, politický model funguje v rámci plánů řízené péče a jiných integrovaných sítí poskytování zdravotní péče a ekonomický a politický model funguje ve vztazích mezi plány řízené péče a dalšími skupinami, jako jsou zaměstnavatelé, vláda a profesní sdružení.