Ultrazvuk lze použít jako klinický diagnostický nástroj v pozdním těhotenství k posouzení stavu dítěte v případě komplikací nebo k odhalení problémů, které by jinak nemusely být zřejmé. Pokud jsou takové problémy zjištěny, může to vést ke změnám v péči a zlepšení výsledků pro miminka. Provádění vyšetření u všech žen je však kontroverzní. Vyšetření všech žen může znamenat, že se zvýší počet zákroků, aniž by to bylo přínosem pro matky nebo děti. Ačkoli je to populární, ženy nemusí plně rozumět účelu vyšetření a mohou být buď falešně uklidněny, nebo nepřipraveny na nepříznivé nálezy. Existující důkazy ukazují, že rutinní ultrazvukové vyšetření po 24. týdnu těhotenství u nízkorizikových nebo neselektovaných žen nepřináší matce ani dítěti žádný prospěch. Do přehledu přispělo třináct studií zahrnujících 34 980 žen, které byly náhodně vybrány do screeningové nebo kontrolní skupiny (bez ultrazvukového vyšetření nebo s výběrovým ultrazvukovým vyšetřením, případně s utajenými výsledky). Kvalita studií byla uspokojivá. Mezi skupinami nebyly zjištěny rozdíly v počtu žen, které podstoupily další vyšetření, předporodní hospitalizaci, předčasný porod kratší než 37 týdnů, indukci porodu, instrumentální porod nebo císařský řez. Porodní hmotnost, stav dětí při porodu, intervence, jako je resuscitace, a přijetí do speciální péče byly mezi skupinami podobné. Přežití novorozenců s vrozenými vadami nebo bez nich se nelišilo při rutinním ultrazvukovém screeningu v pozdním těhotenství a bez něj. Žádná ze studií neuváděla vliv rutinního ultrazvukového vyšetření v pozdním těhotenství na předčasný porod kratší než 34 týdnů, psychiku matky nebo mentální vývoj dětí ve dvou letech.
Protokoly ultrazvukového vyšetření v jednotlivých studiích se lišily, stejně jako důvody pro ultrazvukové vyšetření po 24. týdnu těhotenství. Vliv ultrazvukových vyšetření v prvním a druhém trimestru je obtížné oddělit a hodnocení většiny opatření v pozdním těhotenství je založeno na referenčních údajích o těhotenství, které se opírají o přesné datování těhotenství na počátku těhotenství. Zkoušky byly prováděny v období zahrnujícím počáteční zavedení do klinické praxe až po široké používání, během něhož se stále diskutovalo o tom, jak ultrazvukově hodnotit velikost a stav plodu. Vzhledem k tomu, že se ultrazvuková technologie stále vyvíjí a stává se dostupnější, je důležité zachovat si jasnou představu o jejím významu. Ultrazvuk, jakožto klinické vyšetření, může být používán k detekci abnormalit, aniž by byl plně posouzen dopad takové detekce na klinické výsledky. Vystavení nastávající matky nejistotě a možným obavám o zdraví jejího dítěte má důsledky, které mohou být dalekosáhlé. Kromě toho je málo známo o tom, jak se dítě, které bylo ohroženo v děloze, vyvíjí po porodu a v prvních letech života.
.