Stejně jako mnoha maturantům v roce 2020 vzala Alison Harbaughové poslední jarní sportovní sezónu pandemie koronaviru. Její rodiče, trenér týmu Baltimore Ravens John Harbaugh a jeho manželka Ingrid, přišli o významný okamžik, kdy mohli sledovat, jak jejich jediné dítě kráčí po pódiu při tradičním maturitním obřadu.
Přes to, co ztratili, získala rodina Harbaughových překvapivě vzpomínky jiného druhu, které si budou vychutnávat, až bude Alison studovat na Notre Dame, kde se zavázala hrát lakros.
Od svého příchodu do Baltimoru v roce 2008 trávil Harbaugh v tomto ročním období hodiny v zařízení Ravens, kde sledoval jarní tréninky, probíral filmy a účastnil se schůzek.
V průběhu 12 týdnů státem nařízené odstávky byl však otcem v domácnosti a sloužil také jako improvizovaný obránce/asistent trenéra/spolužák, aby pomohl své dceři udržet se ve hře, kterou miluje.
Když trénuje s Alison dvakrát až třikrát týdně, není Harbaugh úřadujícím trenérem roku NFL. Je to prostě táta od lakrosu.
„Kdybych byl v práci, nikdy bych se toho neúčastnil,“ řekl Harbaugh před návratem do zázemí Ravens v polovině června. „Bylo to požehnání.“
Ve svém domě rozkládajícím se na 10 akrech severně od Baltimoru si Harbaugh dopřává podle svého názoru dokonalý odpočinek od každodenní honby za dalším titulem Super Bowl.
Po polední virtuální schůzce s hráči Ravens běhá Harbaugh po své zahradě, kde neúnavně honí svou osmnáctiletou dceru s vypolstrovanou lakrosovou holí.
Harbaugh jde s Alison jeden na jednoho a dělá, co může, aby budoucí hráčku první divize lakrosu udržel od branky, přestože je pouhé čtyři měsíce po operaci kolena. Provádí ji cvičeními, která navrhl tak, aby zlepšil její práci nohou a výbušnost. Zaskakuje za jednu z jejích spoluhráček, aby mohla trénovat přihrávky kolem brankoviště.
I když má Alison společensky odtažitý trénink s trenérem v lijáku, Harbaugh je tím tátou, který je stranou a natáčí si to na telefon.
„Pamatuji si, jak jsem se na něj podívala a on se jen usmíval,“ řekla Alison. „Prostě jsem na něm v tu chvíli poznala, že je nejšťastnější člověk na světě.“
Harbaugh Alison v lakrosu vždycky podporoval, i když o tomto sportu věděl jen velmi málo, když ho začala hrát ve druhé třídě. Alison přiznala, že bylo těžké brát tátu vážně, když pět let nazýval její hůl lakrosovou „raketou“ a on hrál chytání v baseballové rukavici.
Nejnáročnější je pro Harbaugha v těchto dnech sledovat Alisonovy zápasy, kde se jeho chování výrazně liší od toho, čeho bývají svědky fotbaloví fanoušci. U postranní čáry NFL působí Harbaugh panovačně, ať už se naváží do rozhodčího kvůli sporné penaltě, nebo na lavičce vypráví quarterbackovi Lamaru Jacksonovi o tom, jak inspiruje novou generaci hráčů.
Při sledování lakrosu je Harbaugh fanouškem, i když nedočkavým a obvykle tichým. Když už promluví, jediná osoba, která ho slyší, je jeho manželka. Harbaugh si pod nosem řekne: „Panebože, to bylo špatné rozhodnutí.“ Vždyť je to špatné rozhodnutí. Když se Alison během zápasů podívá stranou, její otec má ve tváři stejně napjatý výraz.
„Říká, že sledovat její zápasy je mnohem těžší než trénovat Ravens během utkání,“ řekla Ingrid. „U Havranů má pocit, že má trochu větší kontrolu. Když Alison sleduje, chce, aby se jí dařilo, a nechce, aby se jí něco stalo.“
Mezi největší obavy Johna Harbaugha patří to, že se Alison kvůli němu stává terčem útoků funkcionářů a ostatních hráčů. Když hraje za svůj klubový tým, má na zadní straně dresu jméno „Harbaugh“. Není neobvyklé, že se rozhodčí během zápasu Alison zeptá: „Je tvůj otec trenérem Ravens?“
Blízcí Harbaugha si vzpomínají na jednu výměnu názorů s funkcionářem, když lakrosový zápas jeho dcery připomínal M&T Bank Stadium. Stalo se to před dvěma lety, když Alison odřízla hráče k postranní čáře a ozvala se píšťalka.
Harbaugh: „Dobrá práce, Alison. Takhle se to má hnát.“
Referee:
Vypadá to, že je to tak, jak se to dělá: „To jí neříkej. To nebyla dobrá práce. Neudělala to správně.“
Harbaugh: „Neudělala: „Hele, je to moje dcera a já jí řeknu, co se rozhodnu.“
Druhý den na turnaji byla Ingrid překvapená, když na parkovišti uviděla Harbaugha, jak se usmívá s tou samou rozhodčí. Harbaugh zjistil, že funkcionář navštěvoval Western Michigan ve stejné době, kdy tam byl Harbaughův otec Jack hlavním trenérem fotbalu.
„Ukázalo se, že je to dobrá legrace,“ řekl Harbaugh.
Je to super mít za otce trenéra NFL?“
Pro Alison opravdu nezná jiný život. Když Harbaugha v roce 2008 najali Ravens, byla ještě předškolák. Když s otcem vyřizuje pochůzky, ví, že je na chvíli přeruší někdo, kdo Harbaugha požádá o autogram a zapózuje pro fotku. Během její prohlídky Notre Dame stačila procházka jídelnou v době oběda, než si Harbaugha všimli studenti.
Alison se domnívá, že ji tolik nepronásledují, protože navštěvuje soukromou dívčí školu, i když některé názory musí sestřelovat. Ne, nemůže vám zajistit volné vstupenky. Ne, nestýká se s Jacksonem a ostatními hráči.
Jistě existují výhody, které přináší být dcerou trenéra, který je čtvrtým nejdéle působícím v NFL, hned po Billu Belichickovi (New England Patriots), Seanu Paytonovi (New Orleans Saints) a Mikeu Tomlinovi (Pittsburgh Steelers). Před sedmi lety jela se svým otcem v autě Humvee během průvodu při Super Bowlu. Její rodina se také dočkala potlesku vestoje v pizzerii na konci minulé sezony, kdy Baltimore dosáhl nejlepšího výsledku v NFL.
Ale jsou to právě těžké chvíle, které ji podle Johna a Ingrid nakonec posílily. Poté, co nepovedený field goal Billyho Cundiffa stál Ravens v roce 2011 v zápase AFC Championship Game cestu do Super Bowlu, odpovídala devítiletá Alison druhý den ve škole na jednu otázku za druhou o srdcervoucí prohře slovy: „Jsem na svého tátu velmi hrdá. Jsem velmi hrdá na tým.“ V době, kdy se Ravens třikrát po sobě nepodařilo postoupit do play-off, stála Alison na čáře trestných hodů při basketbalovém zápase na střední škole a od hostujícího publika slyšela skandování: „Tvůj táta stojí za hovno.“
„Ani na vteřinu si nemyslím, že by nečelila určitému tlaku, který musí být opravdu tvrdý,“ řekl Harbaugh. „Jsem na ni pyšný kvůli spoustě věcí, ale tohle je možná věc, na kterou jsem z mého pohledu pyšný nejvíc. Protože je nemožné, abychom já nebo Ingrid pochopili, jaké to je být dcerou trenéra NFL ve městě, kde se sportuje. Má to své výhody a také si myslím, že je to opravdu těžké.“
Stejně jako Alison i John Harbaugh vyrůstal kolem fotbalu, protože jeho otec byl celoživotním vysokoškolským trenérem. Jack Harbaugh byl v době dospívání synů Johna a Jima asistentem v Michiganu a dbal na to, aby se zapojili do dění v týmu. Skládali zápasové figuríny, pomáhali s úklidem a dokonce se nechali přilepit k brance.
Pro Johna to bude jiné, protože má dceru, ale byl velmi citlivý, aby ji nevyloučil. Ve dnech zápasů Alison a děti ostatních trenérů – nezáleželo na tom, jestli jste kluk nebo holka – pomáhaly u postranní čáry Ravens tím, že asistentům rozdávaly vytištěné obrázky her z vrcholu stadionu. Každé dítě dostávalo 25 dolarů za zápas a možnost být součástí dění.
Na přesný zápas si John ani Alison nepamatují, ale Alison začala stát vedle svého otce při státní hymně někdy v sezóně 2012. Tato začínající tradice čelila potenciálnímu zádrhelu, když se Baltimore v té sezóně dostal do Super Bowlu.
„Na Super Bowlu jste nemohli pracovat, pokud vám nebylo 14 let. Protože byla v páté třídě, museli jsme úplně lhát,“ řekla Ingrid. „Bylo to tak hrozné.“
Když na Super Bowlu začala státní hymna, Harbaugh měl pravou ruku na srdci a levou objímal Alison. Poté Harbaugh dal Alison polibek na čelo a ona mu zašeptala do ucha: „Hej, tati, my to zvládneme.“
Až do minulé sezóny stála Alison po otcově boku při hymně téměř při každém domácím zápase a jednom výjezdu.
„Myslím, že je to něco, čeho si opravdu vážíme a co děláme rádi společně,“ řekla Alison. „Rozhodně to bylo opravdu skvělé, že jsme to mohli dělat. Příští rok mi to bude chybět. Bude to smutné, ale myslím, že on z toho bude smutný víc než já.“
Přisedněte si k rodině Harbaughových u večeře a je velká pravděpodobnost, že uslyšíte smích. Při jídle si vybírají sitcom, který sledují v televizi. Každý večer si pustí jeden díl a nepřestanou, dokud nedokoukají celý seriál. Dokončili všechny díly seriálů „Frasier“ a „Teorie velkého třesku“. Nejoblíbenější je teď „Moderní rodina“.
John, Ingrid a Alison pak vytáhnou deskové hry a nejúspěšnější trenér NFL v historii Baltimoru je na pokraji porážky. Ale právě ve chvíli, kdy Alison poprvé prohrála, si Ingrid uvědomila, jak moc je podobná svému otci. Rodina hrála Chutes and Ladders, jak to často dělávali, ale John se rozhodl, že svou šestiletou dceru nenechá vyhrát jako v minulosti. Bude se muset naučit, jak zvládnout porážku.
Alison křičela, plakala a přetlačovala se přes hrací desku.
Dnes už žádné záchvaty vzteku neexistují. Soutěživost však stále přetrvává. Alison dokáže v zápase hrát dobře, ale když její tým prohraje, je to nepřijatelné.
„Často jí říkám: ‚Přicházíš k tomu poctivě, věř mi, zlato,'“ řekl John. „Máš to v genech, ve své DNA.“
Brooke Shriverová, která trénuje Alison v lakrosu na Bryn Mawr School, vidí tu vášeň uspět. Když zavelí „další gól vyhrává“, všimne si, že Alison chce mít míček v holi. Alison, která je jako levá strana útoku cenným přínosem, zaznamenala v minulé sezoně 17 gólů a 14 asistencí a v prvním letošním zápase před ukončením sezony kvůli koronaviru vstřelila čtyři branky.
Alisoninou silnou stránkou je její přehled. Má skvělý přehled a předvídavost, které využívá k podražení spoluhráček. Kde trenéři vidí největší růst, je její sebevědomí. Alison je mnohem agresivnější a neostýchá se pomáhat mladším hráčkám a mluvit o přestávce.
„Myslím, že to opravdu získala od Johna tím, že dokáže navázat kontakt s lidmi a být respektována,“ řekl Shriver. „Je to jako mít dalšího trenéra.“
Alison přemýšlela o tom, že se pustí do rodinného podnikání a stane se sportovní trenérkou, ale nechává si své možnosti otevřené. Často nahlíží do zákulisí trenérské práce a její otec ji už několikrát požádal, aby si prohlédla e-mail, než ho pošle týmu. Málokdo chápe míru nasazení, kterou vyžaduje práce trenéra, lépe než Alison. Během sezóny NFL nevidí svého otce od pondělí do čtvrtka. Harbaugh je obvykle doma v pátek odpoledne.
Přestože většinu podzimu a zimy tráví ve své kanceláři, Harbaugh stále nachází způsoby, jak dát najevo, jak moc pro něj Alison znamená. Koncem týdne přesunul trénink tak, aby mohl sledovat Alisonin projev v závěrečném ročníku, který mu, jak přiznal, vehnal slzy do očí. Nedovolil, aby mu operace kolena zabránila sledovat její basketbalový zápas, a jeden den po operaci použil berle, aby se dostal na tribunu.
Když Alison podepsala svůj dopis o úmyslu hrát v Notre Dame, Harbaugh stál na pódiu při sezení s médii ve svetru s laclem Fighting Irish. Rychle vybouchl telefon trenérky ženského lakrosu Notre Dame Christine Halfpennyové.
„Říkala jsem jim, že je takový pořád. Vždycky je vidět, jak je John na Alison hrdý,“ řekla Halfpennyová. „Je prostě tak autentický. To je slovo, které mě napadne, když si vzpomenu na Johna Harbaugha. Záleží mu na tom, tak, tak moc, a je milý a chytrý a výřečný. To je to, co vidíte i u Alison, a to je tak skvělé.“