Infrastruktura je pro Karla Marxe materiální základna, na níž je postavena společnost, která zahrnuje, stručně řečeno, ekonomiku: výrobní síly a vztahy. Odtud se odvíjí sociální struktura a nad ní nadstavba, která je rovněž závislá na infrastruktuře a v níž se nachází například kulturní a ideologický život. Existují však i jiné významy tohoto pojmu, například když chceme mluvit o výstavbě budov, pak říkáme, že „byly provedeny investice do infrastruktury“.
Pro marxistickou teorii je tedy ekonomika, která je součástí infrastruktury, tím, co udržuje veškerý možný společenský vývoj a změny. Proto se při změně infrastruktury nevyhnutelně změní i součásti nadstavby. Z toho vyplývá, že nadstavba (ideologie, kulturní hnutí atd.) nemá žádnou autonomii, žádné vlastní „dějiny“, ale podléhá měnícím se silám a výrobním vztahům infrastruktury.
Řekli jsme také, že infrastruktura může být celým souborem fyzických a materiálních prvků, jako jsou budovy a díla nacházející se v daném prostoru. Užitečným příkladem je pojem městská infrastruktura, který zahrnuje celý stavební design podporující konkrétní město. Tento návrh plánují odborníci, jako jsou architekti, urbanisté a stavební inženýři. Urbanistická koncepce je základem pro fungování a rozvoj aktivit ve městě, a proto se o ní uvažuje strategicky, aby mohla zvýhodnit například pohyb v něm.
V této souvislosti se rozlišuje dopravní infrastruktura, která souvisí s dopravními sítěmi a trasami, a to jak pozemními, tak námořními a leteckými (silnice, cesty, přístavy, kanály, letiště). Dále je to infrastruktura související s energetickými sítěmi, jako jsou rozvody tepla pro vytápění, rozvody paliv, elektrické sítě pro domácnosti. K dispozici je také vodohospodářská infrastruktura spojená se sítěmi pitné vody, kanalizačními systémy a sítěmi pro recyklaci vody. A nelze opomenout ani telekomunikační sítě: pevnou telefonii, kabelovou televizi, internetové sítě, mobilní telefonní sítě.
Stavební infrastruktura zahrnuje všechny formy staveb pro lidskou činnost, od obytných nebo bytových domů přes nemocnice, veřejné budovy, školy, univerzity, parky a rekreační prostory až po stavby pro komerční činnost (např. nákupní pasáže nebo nákupní centra).
.