Kostra Jamnaje z hrobu v ruské stepi, která byla domovem mužů, kteří migrovali do Evropy.
XVodolazx/Wikimedia Commons
Nazývejme to starověký pochod tisíců mužů. Muži z mladší doby bronzové z rozlehlých pastvin euroasijských stepí táhli do Evropy na koních asi před 5000 lety – a většinu žen možná nechali za sebou. Tato převážně mužská migrace mohla přetrvat několik generací, poslat muže do náruče evropských žen, které se s nimi křížily, a zanechat trvalý vliv na genomech žijících Evropanů.
„Vypadá to jako válečná migrace mužů s koňmi a vozy,“ říká hlavní autor a populační genetik Mattias Jakobsson z Uppsalské univerzity ve Švédsku.
Evropané jsou potomky nejméně tří velkých migrací pravěkých lidí. Nejprve přišla do Evropy asi před 37 000 lety skupina lovců a sběračů. Poté se před 9000 lety začali do Evropy stěhovat zemědělci z Anatolie (oblast zahrnující dnešní Turecko), kteří se však zpočátku s místními lovci-sběrači příliš nemísili, protože si s sebou přinesli vlastní rodiny. Nakonec před 5000 až 4800 lety do Evropy vtrhli kočovní pastevci známí jako Jamnajové. Jednalo se o kulturu z rané doby bronzové, která přišla z pastvin nebo stepí dnešního Ruska a Ukrajiny a přinesla s sebou metalurgii a dovednosti v oblasti chovu zvířat a pravděpodobně i protoindoevropštinu, tajemný jazyk předků, z něhož pochází všech 400 dnešních indoevropských jazyků. Okamžitě se křížili s místními Evropany, kteří byli potomky zemědělců i lovců-sběračů. Během několika set let se Jamnajci podíleli na genetickém původu nejméně poloviny středoevropanů.
Aby vědci zjistili, proč měla tato migrace Jamnajců tak velký vliv na evropský původ, obrátili se na genetické údaje z dřívějších studií archeologických vzorků. Analyzovali rozdíly v DNA zděděné 20 starými Evropany, kteří žili těsně po migraci anatolských zemědělců (před 6000 až 4500 lety), a 16, kteří žili těsně po přílivu Jamnajců (před 3000 až 1000 lety). Tým se zaměřil na rozdíly v poměru DNA zděděné na jejich chromozomech X ve srovnání s 22 chromozomy, které neurčují pohlaví, tzv. autozomy. Tento poměr může odhalit podíl mužů a žen v populaci předků, protože ženy nesou dva chromozomy X, zatímco muži pouze jeden.
Evropané, kteří žili z doby před migrací z Jamnaye, zdědili stejné množství DNA od anatolských zemědělců na chromozomu X i na autozomech, uvádí tým dnes v Proceedings of the National Academy of Sciences. To znamená, že na migraci anatolských zemědělců do Evropy se podílel zhruba stejný počet mužů a žen.
Když se však vědci podívali na DNA, kterou pozdější Evropané zdědili od Yamnayů, zjistili, že Evropané z doby bronzové měli na svém chromozomu X mnohem méně DNA Yamnayů než na ostatních chromozomech. Pomocí statistické metody, kterou vyvinula postgraduální studentka Amy Goldbergová v laboratoři populačního genetika Noaha Rosenberga na Stanfordově univerzitě v kalifornském Palo Altu, tým vypočítal, že při migraci mužů z kmene Yamnaya do Evropy připadalo na jednu ženu možná 10 mužů (s rozmezím 5 až 14 migrujících mužů na jednu ženu). Tento poměr je „extrémní“ – dokonce ještě více vychýlený než u převážně mužské vlny španělských conquistadorů, kteří přišli na lodích do Ameriky na konci roku 1500, říká Goldberg.
Takto vychýlený poměr vyvolává u některých badatelů varování, že je notoricky obtížné přesně odhadnout poměr mužů a žen ve starověkých populacích. Pokud se však potvrdí, jedním z vysvětlení je, že jamnajští muži byli válečníci, kteří se do Evropy valili na koních nebo řídili vozy tažené koňmi; koně byli ve stepi domestikováni nedávno a kolo bylo nedávným vynálezem. Mohli být „více zaměřeni na válčení a díky technologickým vynálezům se rychleji rozptýlili“, říká populační genetik Rasmus Nielsen z Kalifornské univerzity v Berkeley, který se na studii nepodílel.
Válčení však není jediným vysvětlením. Jamnajští muži mohli být atraktivnějšími partnery než evropští zemědělci, protože měli koně a nové technologie, například měděná kladiva, která jim poskytovala výhodu, říká Goldberg.
Zjištění, že jamnajští muži migrovali po mnoho generací, také naznačuje, že doma ve stepi nebylo vše v pořádku. „Naznačovalo by to přetrvávající silně negativní tlačný faktor v rámci stepí, například chronické epidemie nebo nemoci,“ říká archeolog David Anthony z Hartwick College v Oneontě ve státě New York, který nebyl autorem nové studie. Nebo by podle něj mohlo jít o počátek kultur, které vysílaly skupiny mužů, aby zakládaly nové politicky vyrovnané kolonie ve vzdálených zemích, jako tomu bylo u pozdějších skupin Římanů nebo Vikingů.