V prvních chvílích života sneseš všechno, co udělá. Pokud tě tvrdě kritizuje nebo tě zanedbává, v mžiku jí odpustíš. V takových situacích se pravděpodobně ani neodvážíš zpochybňovat, co udělala. Ve skutečnosti je pravděpodobnější, že si budete vyčítat, že jste ji rozzlobili. A to z toho důvodu, že když jste malí, nejvíc se bojíte toho, že vás opustí.
Bez ohledu na to, jak je matka k dispozici, vždycky přijdou chvíle, kdy musí být pryč. Nemůže si pomoci a někdy tě nechá samotného, i když to není na dlouho. V tak nízkém věku si ještě neuvědomujeme čas, a tak nevíme, jestli se někdy vrátí. Postupně se s těmito krátkými nepřítomnostmi naučíš vyrovnávat, i když je to děsivé.“
Pokud je tvá matka z nějakého důvodu skutečně nepřítomná většinu času, ne jen jednou za čas, otevře ti to v srdci ránu, která se nikdy nezahojí. Pokud je tvoje matka úplně nepřítomná, bude citová újma tak velká, že to na tvé mysli zanechá strašlivou stopu, zvláště pokud se to stane v prvních šesti letech tvého života.
An absent mother
Někteří lidé se dožijí dospělosti úplně vyděšení, kdykoli musí být sami. Pokud například není nikdo doma, mohou být úzkostní a mít pocit, že se topí. I takoví lidé však mohou být nesmírně okouzlující. Naučili se, že musí „být hodní“ a vždy se chovat tak, jak od nich ostatní očekávají. Když jsou však sami, cítí se jako vystrašené děti.
Příčinou poruch spánku a příjmu potravy je někdy také nepřítomnost matky. Může to být tím, že chtěla, aby její dítě jedlo a spalo, a manipulovala s nimi tím, že u nich stále nebyla. Je to, jako by ji nutily splácet dluh, ačkoli to jsou ony, kdo nakonec skutečně zaplatí.
Matka, která je často a dlouho nepřítomná, může svému dítěti způsobit extrémní problémy s úzkostí. Budou se bát, když odejde a když se vrátí, protože nebudou vědět, jak dlouho tu bude.
Jsou dokonce matky, které tento strach využívají k tomu, aby své děti „kontrolovaly“. Vyhrožují svým dětem, že je opustí, pokud nebudou poslouchat. Pro dítě opravdu není úniku, pokud nemá dobrou matku.
Důsledky nepřítomnosti matky
Děti, které mají nepřítomnou matku, si vůči ní vyvinou určité typické chování: protestování, zoufalství a odstup. Její nepřítomnost je nepřiměje k tomu, aby cítily větší náklonnost, nýbrž k tomu, aby se jejich emoce rozbouřily.
Nakonec mají jedinou možnost, jak zablokovat své pocity lásky. Některé děti dokonce skončí s tupou nenávistí vůči ní kvůli tomuto začarovanému kruhu lásky a ztráty znovu a znovu.
Přítomná matka může vytvořit odtažité, naštvané a smutné děti. Postupně a s hořící duší se naučí, že na světě musí jít samy.
Pro děti je to nebezpečná situace, takže aby ji přežily, nasazují si někdy masky: hodné a poslušné, nebo tyrana ze sousedství, necitlivé… Jakmile jsou dospělé, je pro ně těžké poznat, co se skrývá za falešnou osobností, kterou si vytvořily, aby se vyrovnaly s opuštěností.
Co děti skutečně ztrácejí, když mají nepřítomnou matku, je jejich důvěra v druhé lidi. A jejich naděje, že někdo bude reagovat na jejich potřeby, nebo je dokonce jen milovat. Z tohoto důvodu, když v dospělosti milují lidi, často dochází k úplné závislosti. Tyto vztahy však obvykle nevydrží.
Mohou být ke svým vztahům skeptičtí nebo od nich žádat nemožné věci. Takže to, co po sobě nepřítomná matka zanechá, je člověk, který se nenaučil nic jiného, než jak budovat vztahy plné hněvu, úzkosti a především nedůvěry.