Results
Předpovodňové životní podmínky
Bylo zahrnuto celkem 1 769 domácností, což představuje 14 506 osob, z nichž 87,0 % žilo před povodněmi na venkově. Demografické údaje domácností v našem průzkumu přesně odpovídaly národním pákistánským statistikám.9 Průměrná velikost domácnosti byla 8,1 (8,2 pro město, 7,6 pro venkov, p=0,001). Polovina (50,6 %) členů domácnosti byla mladší 18 let, zatímco 5,0 % bylo starších 60 let. Hlavou domácnosti (HOH) byl v 96,2 % domácností muž, přičemž průměrný věk HOH byl 46,4 let (rozmezí 18-96 let). Členové domácnosti měli častěji dokončené alespoň základní vzdělání než HOH (54,1 % vs. 34,6 %, p=0,00). Městské domácnosti měly významně vyšší vzdělání na všech úrovních než venkovské (p=0,00). Měsíční příjem domácností byl v průměru nižší než 10 000 rupií (asi 112 USD). Městské obyvatelstvo častěji vydělávalo méně než 5 000 rupií měsíčně (31,0 % vs. 21,8 %, p=0,00).
Nejčastějším materiálem pro stěny (79,4 % celkově; 56,2 % městské vs. 82,9 % venkovské, p=0,00) a podlahy (83,7 %; 68,1 % městské vs. 85,1 % venkovské, p=0,00) byly hliněné cihly. Zatímco 40,6 % střech bylo rovněž zhotoveno z bláta nebo hliněných cihel (19,7 % městských vs. 42,2 % venkovských, p=0,00), byl použit také cement, dřevo a jiné materiály. Před povodněmi mělo elektřinu k dispozici 81,2 % domácností (88,6 % městských vs. 80,1 % venkovských, p=0,001), především z elektrického vedení. Přístup k nějakému typu toaletního zařízení mělo 71,0 % domácností (67,4 % městských vs. 71,5 % venkovských, p=0,00). Téměř všechny domácnosti (91,8 %) měly přístup k chráněnému zdroji vody (87,7 % městských vs. 92,5 % venkovských, p=0,00).
Dopady povodní
Fyzické škody způsobené povodněmi byly rozsáhlé, 54,8 % domácností hlásilo škody na svých domech. Více než polovina z nich (54,8 %) byla poškozena neopravitelně, 28,8 % mělo značné, ale opravitelné škody, 10,9 % menší, ale obyvatelné škody a 5,6 % minimální škody. Průměrná velikost domácnosti se po povodních nezměnila ani ve venkovském (7,6 na 7,5, p=0,08), ani v městském prostředí (8,2 na 8,0, p=0,14), přičemž 80,4 % domácností mělo méně než 10 členů, 18,6 % domácností 11-20 členů a 1,1 % domácností více než 21 členů (p=0,57). Povodně také způsobily, že 86,8 % domácností (76,9 % městských vs. 88,3 % venkovských, p=0,00) opustilo své domovy na 2 a více týdnů. V určitém okamžiku během šesti měsíců od povodní žilo 46,9 % domácností v táboře pro vnitřně vysídlené osoby (44,0 % městských vs. 47,3 % venkovských, p=0,41). Většina domácností (64,5 %) zůstala během 6 měsíců pouze na jednom místě, ale 34,5 % se alespoň jednou přestěhovalo, 21,1 % dvakrát, 9,9 % třikrát a 4,5 % se přestěhovalo na 4 a více míst. Migrace z domovského okresu do jiného geografického místa byla méně častá (12,6 % městských vs. 18,4 % venkovských, p=0,00). V době šetření se do svého domova vrátilo 51,9 % venkovských domácností ve srovnání se 73,9 % městských domácností (p=0,00).
Tabulka 1 hodnotí infrastrukturu porovnáním přístupu ke službám pro venkovské a městské domácnosti před a po povodni. V době průzkumu se počet domácností bez přístupu k elektřině zvýšil z 18,8 % na 32,9 % (p = 0,00). Nedostatek elektřiny se zdvojnásobil v městských i venkovských oblastech. Procento domácností, které neměly přístup k žádnému záchodu, se zvýšilo z 29,0 % na 40,4 % (p = 0,000), ale nárůst byl větší u venkovských domácností. Přístup k chráněné vodě se po povodních nezměnil (96,8 % před povodněmi vs. 96,7 % po nich, p=0,00); v obou prostředích se však významně změnil zdroj vody (p=0,00).
| Městské | Vesnické | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Před | Po | p-val | Před | Po | p-val | ||||||
| n | % | n | % | n | % | n | % | ||||
| ELEKTŘINA | 229 | 228 | 0.00 | 1526 | 1515 | 0.00 | |||||
| Powelines | 175 | 76% | 158 | 69% | 1202 | 79% | 979 | 65% | |||
| Generátor | 21 | 9% | 2 | 1% | 10 | 0.7% | 6 | 0,4% | |||
| Ostatní | 7 | 3% | 10 | 4% | 10 | 0.7% | 15 | 1.0% | |||
| Nic | 26 | 11% | 58 | 25% | 304 | 20% | 515 | 40% | |||
| n | % | n | % | % | p-val | n | % | n | % | p-val | |
| TOILET TYPE | 227 | 222 | 0.00 | 1505 | 1485 | ||||||
| Soukromé | 145 | 64% | 109 | 49% | . | 819 | 54% | 481 | 32% | ||
| Veřejné/Sdílené | 8 | 4% | 21 | 10% | 257 | 17% | 407 | 27% | |||
| žádný | 74 | 33% | 92 | 41% | 429 | 29% | 597 | 40% | |||
| n | % | n | % | p-val | n | % | n | % | p-val | ||
| VODNÍ ZDROJ | 227 | 226 | 0.00 | 1520 | 1527 | ||||||
| Vnitřní | 44 | 19% | 37 | 16% | 187 | 12% | 158 | 10% | 0.00 | ||
| Cisterna | 6 | 3% | 14 | 6% | 31 | 2% | 236 | 16% | |||
| Vrt | 142 | 63% | 141 | 62% | 1190 | 78% | 1020 | 67% | |||
| Nezajištěno Studna | 2 | 1% | 3 | 1% | 10 | 1% | 26 | 2% | |||
| Řek | 26 | 12% | 31 | 14% | 96 | 6% | 87 | 6% | |||
Povodně negativně ovlivnily příjmy 88.0% domácností (90,0% venkovských, 75,0% městských, p=0,00). Průměrný uváděný měsíční příjem domácnosti klesl z méně než 10 000 rupií měsíčně na méně než 5 000 rupií (asi 56 USD). Venkovské domácnosti častěji uváděly měsíční plat nižší než 5 000 rupií než městské (75,2 % oproti 73,1 %, p=0,00). Z těch domácností, které uvedly ztrátu příjmu, 55,5 % uvedlo, že se jejich živobytí nebo tvorba příjmu nevrátila do normálu ani po šesti měsících a že se očekává, že obnova bude trvat déle než další rok (57,1 % venkovských, 42,5 městských, p=0,004). 24,8 % domácností neočekávalo, že se ze ztrát příjmů někdy vzpamatuje.
Zatímco zranění a úmrtí přímo související s povodněmi byla vzácná, zdravotní následky byly běžné. Pouze 0,5 % domácností hlásilo zranění člena domácnosti v souvislosti s povodněmi a pouze 0,5 % domácností hlásilo úmrtí v souvislosti s povodněmi. Úmrtí byla významně častější v městských domácnostech (p=0,02). Během šesti měsíců po povodni však 77,0 % domácností (71,1 % městských vs. 76,5 % venkovských, p=0,02) uvedlo, že jejich člen měl zdravotní problémy, přičemž 76,8 % z nich účastníci průzkumu považovali za související s povodněmi. Městské domácnosti uváděly více zdravotních problémů souvisejících s povodněmi než venkovské (80,1 % vs. 76,5 %, p=0,01).
Tabulka 2 hodnotí proměnné, které předpovídají obnovení služeb po 6 měsících. Stáří HÚ nemělo vliv na přístup k elektřině, čisté vodě nebo toaletám. Úroveň vzdělání HOH měla vliv na přístup: domácnosti, v jejichž čele stála osoba se základním nebo vyšším vzděláním, měly větší pravděpodobnost návratu k přístupu k elektřině a hygienickým službám před povodní, nikoli však k čisté vodě. Zvýšenou pravděpodobnost přístupu k toaletám předpovídalo také pohlaví HOH a domácnosti s méně než 15 členy.
| Elektřina | Voda | Toalety | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| OR | CI | p-hodnota | OR | CI | p-hodnota | OR | CI | p-hodnota | |
| Vzdělání hlavy domácnosti (Ref=žádné) | 2.3 | 1.8-2.8 | 0.00 | 1.4 | 0.6-3.0 | 0.44 | 1.8 | 1.5-2,2 | 0,00 |
| Pohlaví hlavy domácnosti (Ref=muži) | 1,2 | 0,7-2,0 | 0,53 | 0,9 | 0,1-1,0 | 0.90 | 2,1 | 1,2-3,7 | 0,01 |
| Věk hlavy domácnosti (Ref >50 let) | 1,0 | 1,0-1,0 | 0.14 | 1,0 | 1,0-1,0 | 0,53 | 1,0 | 1,0-1,0 | 0,68 |
| Velikost domácnosti (Ref < 15) | 1.2 | 0.9-1.6 | 0.28 | 0.9 | 0.4-2.3 | 0.83 | 1.4 | 1.0-1.8 | 0.03 |