Poznejme endosperm. Po přečtení tohoto článku se dozvíte o: 1. Význam slova endosperm 2. Typy tvorby endospermu.
Význam pojmu endosperm:
Endosperm tvoří hlavní zdroj potravy pro zárodek. U gymnospermů je endosperm haploidní (n) a tvoří pokračování samičího gametofytu. Naproti tomu u nahosemenných rostlin vzniká většinou jako výsledek splynutí dvou polárních jader a jedné ze samčích gamet. Protože všechna tři jádra účastnící se fúze jsou haploidní, stává se endosperm triploidním (3n).
DOPLŇKY:
V běžných případech je endosperm triploidní, ale jsou známy i endospermy haploidní, tetraploidní a polyploidní. Obecně se jádro endospermu dělí po rozdělení oospory, ale v několika případech se endosperm z velké části vytvoří ještě před prvním dělením oospory. Tvorba endospermu je však potlačena u dvou angiospermických čeledí, Orchidaceae a Podostemonaceae.
Typy tvorby endospermu:
Existují tři obecné typy tvorby endospermu:
(a) jaderný typ,
ADVERTISEMENTY:
(b) buněčný typ a
(c) helobiální typ.
Jaderný typ:
U tohoto typu je první dělení a obvykle několik následujících dělení nedoprovázeno tvorbou stěny. Jádra mohou zůstat buď volná, nebo se v pozdějších stadiích mohou oddělit stěnami.
Jak dělení postupují, jádra jsou vytlačována k periferii, a tak se vytváří velká centrální vakuola. Jádra se často shlukují zejména na mikropylném a chalazálním konci vakuoly a po stranách tvoří jen tenkou vrstvu.
Všeobecně byla pozorována větší jádra endospermu v chalazální části embryonálního vaku než v mikropylárním konci. Počet volných jaderných dělení se u různých rostlin liší.
Speciální zmínku si zaslouží vývoj endospermu Cocos nucifera Palmae. Primární jádro endospermu zde prochází řadou volných jaderných dělení. Když je plod dlouhý asi 50 mm, zůstává embryonální váček naplněn vodnatou tekutinou nebo mlékem obsahujícím volná jádra a jemné cytoplazmatické částice.
PŘÍČINY:
V pozdější fázi, kdy plod dosahuje délky asi 100 mm, vykazuje tekutina kromě volných jader i několik buněk, z nichž každá obklopuje různý počet jader. Postupně se tyto buňky a volná jádra usazují na okraji dutiny a vytvářejí se vrstvy buněčného endospermu, který se stává kokosovým masem.
Ve zralosti kokosových ořechů nemá endosperm volná jádra ani buňky. U ořechu Areca probíhá vývoj endospermu podobně jako u kokosového ořechu, ale dutina zárodečného vaku je malá a je zcela vyplněna růstem endospermu a později velmi ztvrdne.
Jaderný typ tvorby endospermu je nejběžnější a vyskytuje se u kukuřice, pšenice, rýže, slunečnice atd.
Buněčný typ:
DĚLENÍ:
U tohoto typu je první a většina následujících dělení doprovázena tvorbou stěny a váček je tak rozdělen na několik komor, z nichž některé mohou obsahovat více než jedno jádro. První stěna je obvykle příčná, ale někdy je vertikální nebo šikmá a v některých jiných případech není rovina dělení konstantní.
Na základě orientace stěn po prvních dvou nebo třech děleních byl tento typ endospermu dále rozdělen na několik podtypů.
Helobní typ:
Tento typ se často vyskytuje u příslušníků řádu Helobiales. Tento typ je mezistupněm mezi jaderným a buněčným typem. U tohoto typu následuje po prvním dělení příčná stěna, jejímž výsledkem je mikropylová a chalazální komůrka. Další dělení jsou zpravidla volná jaderná a mohou být tvořena pouze mikropylární komůrkou.
Eremurus je příkladem typického helobního endospermu. Zde se primární jádro endospermu dělí příčně a vytváří dvě komory, velkou mikropylární a malou chalazální. K volnému dělení jader dochází v obou, ale v mikropylární komůrce je rychlejší. Když se tedy v chalazální komůrce vytvoří čtyři jádra, v mikropylární komůrce jich vznikne osm.
PŘEDPOKLADY:
Když je v chalazální komůrce osm jader, obsahuje mikropylová komůrka šestnáct jader, a když je v chalazální komůrce 30 až 32 jader, má mikropylová komůrka značně velký počet jader.
U starších vajíček začíná chalazální komůrka degenerovat. Nakonec, když dochází k tvorbě buněk v mikropylární komůrce, je chalazální komůrka téměř rozdrcena a vykazuje pouze několik neuspořádaných jader.