Tak jestli jste to ještě neslyšeli, tak 1. září 2019 jsem běžel půlmaraton 1812 Challenge. Byl to můj comebackový závod. Bylo to úžasné. Tenhle závod je tak úžasný, že jsem se rozhodla, že potřebuje vlastní příspěvek „Rocks!“ podobný tomu od Garminu. V náhodném pořadí vám přináším pět důvodů, proč je 1812 Challenge mým novým oblíbeným závodem.
- Dobrovolníci
Každý běžec od 1 míle po celý maraton vám řekne, že každý závod je o dobrovolnících. Bez nich se nedá běžet. Bez dobrovolníků není závod. Něco jako ráno – žádná káva, žádný workee. Jo, jo, slyšíme to pořád.
Vážně, tento závod má ty nejlepší dobrovolníky. Má armádu dobrovolníků. Závodní pole čítalo 1 200 běžců. Bylo tam 200 dobrovolníků. O každou naši potřebu bylo postaráno všemi možnými způsoby. Nejenže dobrovolníků bylo dost, ale byli šíleně spokojení. Bylo na nich vidět, že tam opravdu chtějí být a záleží jim na tom, abychom měli skvělý závod.
Tito dobrovolníci nepotřebovali koučování, aby se na nás usmívali, povzbuzovali nás nebo nás povzbuzovali na naší cestě. Prostě to dělali a bylo to upřímné. Chtěli tam být a běžci byli středem vesmíru. Takový pocit jsem z dobrovolníků na závodech ještě nikdy neměla.
Mimochodem, už jste někdy byli dobrovolníky na nějakém závodě? Pokud ne, tak byste měli. Nebuďte tím běžcem, který pořád jen závodí, aniž by se někomu odvděčil tím, že by dobrovolně přispěl na závod někoho jiného. To my známe všechny ty drobné triky, jako že člověk s krabicí papírových kapesníčků je anděl, protože když běží nohy, běží i nos. Pokud závodíte, měli byste se věnovat i dobrovolnictví. Vraťte nám to. Pay it forward.
- Diváci
Na této trati jsou nejlepší diváci. Poprvé se mi stalo, že mi lidé na závodní trati řekli „dobrý den“. Venku na dvorcích byli lidé s hrnkem kávy (jako v keramickém 12 oz hrnku z kuchyně, ne v cestovním hrnku) a užívali si, jak nás sledují. Lidé kvůli nám zesilovali svá rádia.
Jeden člověk hrál na trati na housle. Další osoba hrála na dudy. Nikdo z těchto lidí nemusel být venku. Ale byli. Povzbuzovali nás. Byli úžasní. Obzvlášť se mi líbily všechny Disneyho postavičky na 12. kilometru. Byli tam lidé všech věkových kategorií od dětí až po dospělé a všichni byli rádi, že tam jsou. Nebylo to jako ve velkých městech, kdy máte pocit, že diváci jsou tam jen proto, aby se bavili. Tito lidé sledovali závod 1812 pro nás. Je možné, že v některých z těch hrnků byla vodka, ale nemyslím si to.
Tahle trať byla dost venkovská. Nebýt diváků, bylo by to osamělé a nudné. Děkuji všem, kteří si přišli sednout na zahradu a dívat se na nás. Jste úžasní.
- Organizace
Výzva 1812 má bezchybnou organizaci. Od výstavy až po cíl vše proběhlo bez problémů. V zákulisí se toho určitě dělo hodně, ale z pohledu běžce to byl perfektní závod.
Za prvé, Expo se konalo v sobotu na stejném místě jako start/cíl závodu. Jsem moc rád, že tomu tak bylo. Pravděpodobně bych se ráno při závodě ztratil, kdybych nebyl na Expu den předtím. Na Expu bylo co dělat a nebyla tam nuda jako na některých jiných výstavách. Byl tam swag, hudba a prodej běžeckého vybavení.
Parkování bylo překvapivě snadné, zdarma a řekl jsem snadné? Jak pro start závodu, tak i pro odjezd z místa závodu po jeho skončení. Jedním z nejstresovějších momentů závodního víkendu je dostat se na startovní čáru včas. Stresující může být také snaha opustit závod a vrátit se do sprchy, odpočinout si a najíst se. Parkování u tohoto závodu bylo úžasné. Bylo snadné přijít i odejít. Velkou část toho, proč den závodu proběhl tak dobře, tvořilo to, že jsem nebyl vystresovaný a frustrovaný, když jsem se snažil dostat na startovní čáru. Najít startovní čáru bylo snadné, takže jsem se mohl uvolnit a soustředit se na svůj závod.
Další bezvadnou součástí organizace u tohoto závodu byly pokyny. Nevěřili byste, na kolika maratonech jsem byl a běžci byli frustrovaní, protože jsme si pletli odbočky a to, kam máme jít. Tato trať byla velmi dobře značená a velmi dobře obsazená. V žádném okamžiku nebylo pochyb o tom, kde máme být. Po celou dobu jsme věděli, že jsme na trati, a byli jsme si dobře vědomi odboček.
Zejména u závodu s více vzdálenostmi, kde se běžci na 13,1 občas rozcházeli s běžci na 18,12, nebylo pochyb o tom, kdo kde má být. To je ve výrazném kontrastu s velkými závody, které jsem běžel, kde se pleteme v tom, kde se dělí celý maraton od půlmaratonu. Pokud to není dobře zorganizované, je to strašná chyba. Naštěstí je 1812 Challenge organizován precizně po všech stránkách.
Další věc, která byla působivá, byly porta potties. Porta potů bylo dostatek a fronty byly krátké nebo žádné. Použil jsem porta potty na 5. kilometru a opravdu jsem to ocenil. Byl to jeden z mála závodů, kde jsem neběžel jen tak někde za stromem a nedřepěl. Situace s porta potty na mě u tohoto závodu udělala super dojem.
- Trať
Když se říká, že je tato trať rovinatá a rychlá, myslí se tím rovinatá a rychlá. Už jsem běžel závody uvedené jako „rovinaté a rychlé“ jen proto, aby mě obrovský kopec od 10. do 13. kilometru úplně zpomalil a vzaly mě křeče do nohou. Mapa trati byla také vyvěšena s dostatečným předstihem před závodem. Při zvažování závodu často používám mapy tratí, abych se rozhodl, zda závod zvládnu podle převýšení.
Trasa byla také dobře přehledná. Nenudil jsem se. Měl jsem se na co dívat. Líbilo se mi, že jsem měl k dispozici více zatáček. Mám tendenci se nudit, když běžím 4 nebo 5 kilometrů jen po rovince. Mohli jsme vidět krásu jezera Ontario, klid krav na farmě a nádherně malebnou hlavní ulici města Sackets Harbor. Jednou z mých nejoblíbenějších činností je poznávat nová místa tím, že si zaběhnu jejich závod. Tato trať vám rozhodně umožní prohlédnout si památky.
- Časomíra
Zřejmě tento závod býval na konci srpna a letos byl přesunut na víkend Labor Day. Někteří lidé si na tuto změnu stěžovali, ale osobně. Mně se to líbí. I když je změna jen o týden, posunutí o kousek na podzim mi přináší naději na nižší teploty. Moje optimální teplota pro závod je asi 55 stupňů. Pokud je 70 stupňů nebo více, musím použít svou MS chladicí vestu a můžeme se dočkat fyzických problémů/symptomů.
Počasí bylo pro tento závod ideální, na startu bylo 56 stupňů a nejvyšší teplota za celý den byla asi 72 stupňů. Líbilo se mi, že se konal o víkendu Svátku práce, protože konec srpna bývá svátek nebo hlad – všichni buď běhají a snaží se připravit na návrat do školy, nebo je každý na dovolené. Pro mě byl víkend Labor Day ideální, protože jsem měl čas si závod užít, aniž bych se musel starat o idioty kolem sebe.
S časem startu závodu v 7:30 ráno jsem byl opravdu spokojený. Opět je to z teplotních důvodů souvisejících s mým fungováním. Některé půlmaratony začínají později ráno a je zatraceně horko! 1812 Challenge má časové hledisko vychytané.
Také mě zaujalo měření času na trati závodu. Po doběhnutí jsem mohl vyťukat číslo svého průkazky do malého strojku a ten mi vytiskl papírek se všemi statistikami závodu. To je jedna z nejúžasnějších technologií, které jsem za svou běžeckou kariéru viděl. Miluju to! Už žádné postávání před tabulemi a omlouvání se skupině lidí kolem vás, kteří se snaží najít číslo vašeho průkazky a časy. A pak se snažit najít propisku, abyste si to zapsali, protože kdo s sebou na maraton nosí propisku? Líbí se mi nová technologie měření času. Ten lístek se statistikami závodu je můj nejoblíbenější kus papíru.
Bonusový důvod, proč 1812 Challenge Rocks! Protože jsem se nemohl zastavit jen u 5 …
Bonus = Téma/Swag
Líbí se mi, jak tento závod připomíná téma roku 1812. Od medailí až po závodní swag je to téma prostě úžasné. Vizuální stránka je skvělá. Líbí se mi výtvarné zpracování vlastence z tohoto období.
Tento závod se také váže k pivu 1812 a má půllitry a další swag, který se k tématu hodí. Nemluvě o tom, že součástí závodu je i pivo z roku 1812. Lístek na pivo je přiložen k bryndáku.
Téma výzvy je úžasné, protože 18,12 je neobvyklá vzdálenost. Je to více než půlmaraton, ale méně než celý maraton. Je to ideální způsob výzvy pro ty, kteří se bojí skoku mezi vzdálenostmi. Zatímco všichni ostatní mají nálepky s nápisem 26,2 nebo 13,1, vy můžete mít nálepku s nápisem 18,12. Jen tak, aby si lidé říkali co? A bude to cool. Udělejte si výzvu 1812. Na auto si nalepte nálepku 18.12. Začneš něco dělat. Uvidíte.
Tak se těším, až se v roce 2020 k Výzvě 1812 vrátím. Nemůžu se dočkat, až zjistím, která výzva mě čeká příští rok – 13.1 nebo 18.12!