Piáno, skladatel
Pro záznam…
Vybraná diskografie
Zdroje
Jazzový inovátor, pianista a skladatel Erroll Garner byl mimořádně osobitý pianista, který nahrával s Charliem Parkerem a v 50. a 60. letech 20. století patřil k nejčastěji vídaným jazzovým hudebníkům v televizi. Přestože se Garner nikdy neučil číst noty a sám se učil hrát a skládat, jeho jedinečná virtuózní technika přitahovala mnoho napodobitelů a nadšených fanoušků. Jeho technika zahrnovala čtyřdobý pevný puls blokovaných akordů v levé ruce, používal široce rozložené voicingy podobné hře na swingovou rytmickou kytaru a často „nakopával“ rytmus ve stylu podobném swingovému bubeníkovi. Silné a svižné rytmy levé ruky a krásné melodie byly charakteristickými znaky Garnerovy hudby. Je známý především jako autor skladby „Misty“, která se stala americkým standardem a zazněla ve filmu Play Misty for Me z roku 1971, a jeho vliv jako jazzového inovátora se vyrovná jeho odkazu úspěšného skladatele. Paul Conley, který napsal a produkoval pořad o Garnerovi pro National Public Radio (NPR), popsal Garnera jako „jednoho z nejoriginálnějších, nejintuitivnějších a nejzajímavějších pianistů, kteří se objevili v moderní jazzové éře“. Mezi Garnerovy vlivy patří „novelty rag“ hudebníci z 20. let, jako byl Zez Confrey, dále pittsburský rodák Earl Hines, kytarista Count Basie Freddie Green, Fats Waller a nahrávky klasické hudby. Ralph J. Gleason z časopisu Down Beat v roce 1995 napsal: „Bylo by těžké vybrat dnes deset jazzových pianistů, v jejichž tvorbě by Garner neměl právo upozorňovat na svůj vlastní vliv.“
Garner se narodil jako Erroll Louis Garner 15. června 1921 v Pittsburghu v Pensylvánii. Spolu se svým bratrem-dvojčetem Ernestem byli nejmladší ze šesti dětí a vyrůstali v hudebním prostředí. Jeho starší bratr Linton se stal známým hudebním doprovázečem a klavíristou. Garner hrál na klavír již ve třech letech, ačkoli během své dlouhé kariéry nikdy neprošel žádným formálním školením. Jeho matka se narodila ve Stauntonu ve Virginii a vystudovala Avery College v Pittsburghu. Měla pozoruhodný kontraaltový hlas a s Garnerovým otcem zpívala v kostelním sboru. Garnerův otec toužil být koncertním zpěvákem, ale trpěl astmatem. Před spaním pouštěla Garnerova matka dětem na viktrolu nahrávky a druhý den ráno se mladý Garner vytáhl na klavírní stoličku a zahrál přesně to, co slyšel předešlý večer.
Žena jménem slečna Madge Bowmanová učila Garnerovu rodinu hře na klavír a Garner u ní začal brát hodiny v šesti letech. Krátce nato to s ním vzdala, když zjistila, že všechny úkoly hraje podle sluchu, místo aby se naučil číst noty. Garnerův přítel z dětství, baskytarista Wyatt „Bull“ Ruther, bral hodiny klavíru od Garnerovy sestry a Conley uvedl, že Ruther vzpomínal, jak snadno si Garner v útlém věku osvojil hudbu. V sedmi letech začal Garner pravidelně hrát v pittsburské rozhlasové stanici KDKA se skupinou The Candy Kids a v jedenácti letech už hrál na lodích na řece Allegheny. Jeho učitel kapely na střední škole rozpoznal Garnerovy vrozené schopnosti a nabádal ho, aby nechodil na hodiny hudby, aby si uchoval svůj neobvyklý talent, a Gamer nakonec zanechal studia na střední škole a začal hrát s orchestrem Leroye Browna. Poslechem starých osmasedmdesátých desek se naučil hrát styly „novelty rag“ hudebníků, jako byl Zez Confrey z dvacátých let, a tento zvláštní styl se vyznačoval stabilní rytmikou akordů levé ruky podporující volnou melodickou interpretaci pravé ruky.
Garner odcestoval v roce 1939 do New Yorku jako doprovod noční klubové zpěvačky Ann Lewisové a brzy se vrátil, aby v Tatumově triu s kytaristou „Tiny“ Grimesem a basistou „Slam“ Stewartem zastoupil Arta Tatuma. Garner zůstal, když se trio v roce 1945 změnilo na Slam Stewart Trio. V této době se v New Yorku seznámil s pianisty Billym Taylorem a Georgem Shearingem a basistou Johnem Levym při hraní v Tondelayo’s na 52. ulici. Hrál také v Melody Baru na Broadwayi, v Rendezvous a v Jimmy’s Chicken Shack v centru města. Během hraní v Los Angeles se Garner seznámil s Charlie Parkerem a nahrál s ním album Cool Blues, které vyšlo v roce 1947.
Pro záznam…
Narozen 15. června 1921 jako Erroll Louis Garner (zemřel 27. ledna 1977) v Pittsburghu v Pensylvánii; nejmladší ze šesti dětí, vyrůstal v hudebním prostředí, od tří let hrál na klavír, během své dlouhé kariéry nikdy neprošel žádným formálním vzděláním; matka zpívala v kostelním sboru s Garnerovým otcem, který toužil být koncertním pěvcem, ale v dětství trpěl astmatem; dvojče se jmenovalo Ernest, starší bratr Linton se stal známým hudebním pianistou a skladatelem.
V sedmi letech pravidelně hrál v pittsburské rozhlasové stanici KDKA se skupinou The Candy Kids; v jedenácti letech hrál na lodích na řece Allegheny; učitel kapely na střední škole rozpoznal Garnerovy vrozené schopnosti a nabádal ho, aby nechodil na hodiny hudby, aby si uchoval svůj neobvyklý talent; Garner zanechal studia na střední škole, aby mohl hrát s orchestrem Leroye Browna; mezi první vlivy patřili „novelty rag“ hudebníci z dvacátých let jako Zez Confrey, dále pittsburský rodák Earl Hines, kytarista Count Basie Freddie Green, Fats Waller a nahrávky klasické hudby; v roce 1939 odcestoval do New Yorku jako doprovázeč zpěvačky Ann Lewis v nočním klubu; vrátil se jako záskok za Arta Tatuma v Tatumově triu s kytaristou „Tiny“ Grimesem a basistou „Slam“ Stewartem; zůstal, když se trio v roce 1945 změnilo na Slam Stewart Trio; nahrál Cool Blues s Charlie Parkerem, vydané v roce 1947. Vydal album „Laura“, 1946; vystoupil v Tonight Show; vydal album Cocktail Time, 1947; vydal album The Elf, 1949; vydal album Afternoon of an Elf, 1955; sólový recitál v uznávané Cleveland Music Hall, 1950; stal se prvním a jediným jazzovým umělcem, který vystupoval pod vedením impresária klasické hudby Sola Huroka; vydal album Body and Soul, 1952; vydal album Too Marvelous for Words, 1954; vydal album Misty, 1954; v roce 1956 pořídil první živou nahrávku Concert By The Sea; vydal album Feeling is Believing, 1956; vydal Paris Impressions, 1958; složil hudbu k filmu A New Kind of Love, 1963; vydal That’s My Kick, 1967; singl „Misty“ se výrazně objevil v thrilleru Play Misty for Me, 1971; vydal Gemini, 1972; vydal Magician, 1974, vydal dvojalbum Play It Again Erroll, 1974; diagnostikována rakovina plic; zemřel ve věku 55 let, 1977; velká část jeho rané hudby se ztratila, protože nebyla zapsána, ale jeho pozdější skladby byly zapsány aranžéry, jak je složil.
Garner vydal v roce 1946 svou romantickou verzi písně „Laura“, které se prodalo půl milionu kopií. Zaujal také média a objevil se v Tonight Show, kterou tehdy uváděl Steve Allen, což ho ještě více katapultovalo do povědomí veřejnosti. V roce 1947 vyšel Cocktail Time, v roce 1949 následoval The Elf a v roce 1955 Afternoon of an Elfin. V roce 1950 si Garner vydobyl novou půdu sólovým recitálem v uctívané Cleveland Music Hall, kde se tradičně konaly koncerty klasické hudby, a později v roce 1950 koncertoval v newyorské Town Hall. Garner se stal prvním a jediným jazzovým umělcem, který vystupoval pod vedením impresária klasické hudby Sola Huroka, a recitály a nahrávání postupně nahradily jeho vystoupení v nočních klubech. Album Body and Soul vyšlo v roce 1952 a Too Marvelous for Words v roce 1954. Byla to však jeho původní píseň Misty, která zpečetila jeho hvězdnou slávu; album Misty vydal v roce 1954 společně s albem Mambo Moves Garner. Conley napsal: „‚Misty‘ je stále jednou z nejuznávanějších a nejžádanějších jazzových melodií (v roce 1999)“. Sarah Vaughn i Johnny Mathis se těšili z hitů s písní „Misty“.
Garnerovou první živou nahrávkou byl Concert By The Sea z roku 1956, a protože se na něm objevily téměř všechny nuance jeho umění, bylo toto vydání nejprodávanějším jazzovým albem na značce Columbia. V roce 1956 Garner vydal také desku Feeling is Believing, po níž v roce 1958 následovala deska Paris Impressions. V roce 1963 složil hudbu k filmu A New Kind of Love a v roce 1967 vydal album That’s My Kick. Jeho singl Misty se výrazně objevil v thrilleru Play Misty for Me v roce 1971. V roce 1972 pak Garner vydal album Gemini, v roce 1974 následovalo album Magician a v roce 1974 dvojalbum Play It Again Erroll. Garner byl schopen sednout si nepřipravený a během jediného dne složit a nahrát dvě alba. Byl pozoruhodně plodný, a když se 20. století chýlilo ke konci, stále se objevovaly dosud nevydané Garnerovy nahrávky, na které bylo třeba upozornit veřejnost.
Garner cestoval a koncertoval po celá 60. a 70. léta a pokračoval také ve vydávání materiálu. Svůj repertoár obohatil o latinskoamerické rytmy a vyprodával koncerty po celém světě. S přibývajícím věkem věnoval většinu času skládání hudby k filmům, broadwayským představením, baletům, koncertům a nahrávkám. Ročně vydělával přes čtvrt milionu dolarů. Podlomené zdraví ho v roce 1975 donutilo ukončit koncertní činnost a brzy mu byla diagnostikována rakovina plic. Zemřel 2. ledna 1977 ve věku 55 let. Velká část jeho rané hudby se ztratila, protože nebyla zapsána, ale jeho pozdější skladby zaznamenávali aranžéři tak, jak je skládal. Když Garner hrál své vlastní skladby s orchestrem, orchestr pracoval podle partitury aranžéra, zatímco Garner hrál výhradně zpaměti.
Conley napsal: „Ve hře Errolla Garnera existuje emocionální nakažlivost, vůči níž není imunní nikdo, kdo má sebemenší vztah k hudbě….. Poslechněte si jakoukoli nahrávku Errolla Garnera a uvědomíte si, že tento muž nade vše miloval hru na klavír. Pokud jste měli to štěstí ho vidět, víte také, že se o tuto radost rád dělil se svým publikem.“ Hudebník Billy Taylor řekl Conleymu: „(Garner) dokázal být nesmírně populární, aniž by to ohrozilo jeho muzikantskou integritu.“ Conley dodal: „Taková je radost génia.“
Vybraná diskografie
Cocktail Time, Dial Records, 1947.
The Elf, Savoy, 1949.
Body and Soul, Columbia, 1952.
Too Marvelous for Words, Vol. 3, EmArcy, 1954.
Erroll Garner Collection, Volumes 4 & 5: Solo Time!, EmArcy, 1954.
Mambo Moves Garner, Mercury, 1954.
Misty, Mercury, 1954.
Afternoon of an Elf, Mercury, 1955.
Concert by the Sea, Columbia, 1955.
Feeling is Believing, Columbia, 1956.
Other Voices, Columbia, 1956.
Paris Impressions, Columbia, 1958.
Erroll Garner Plays Gershwin and Kern, Mercury, 1965.
Dancing On The Ceiling, EmArcy, 1965.
Easy to Love, EmArcy, 1965
That’s My Kick, MGM Records, 1967
Gemini, London Records, 1972
Magician, London Records, 1974.
Play It Again Erroll, Columbia, 1974.
Penthouse Serenade, Complete Records, 1993
Serenade to Laura, Complete Records, 1993.
Separate Keyboards: Erroll Garner/Billy Taylor, Complete Records, 1993.
Zdroje
Knihy
Balliett, Whitney; American Musicians-56 Portraits in Jazz, New York, Oxford University Press, 1986.
Doran, James M.; Erroll Garner: The Most Happy Piano, Scarecrow Press, 1985.
Periodika
Down Beat, listopad 1995.
Online
http:alevy.com/garner.html
http://personal.bna.bellsouth.net/bna/w/i/willbp/garner.html
http://www.geocities.com/BourbonStreet/1542/garner.html
http://www.hyperion.advanced.org/10320/Garner.html
http://www.imvs.com/scripts/iMS_AS
http://www.jazzonln.com/feature/garner.html
http://www.npr.org/programs/jazzprofiles/garner.html
http://www.traditionrecords.com/tradition/trcat010.html
-B. Kimberly Taylor