Média
Soudce zamítl žalobu, kterou starosta Somerville podal na osobnost Barstool.
Získejte každou neděli ráno do své schránky poutavé dlouhé čtení a nezbytné tipy pro životní styl – skvělé ke kávě!
Kirk Minihane foto via WEEI | Starosta Curtatone v Micro Museum by KAdam on Flickr/Creative Commons
Pokud vás zajímalo, zda je to v pořádku, z právního hlediska, podvést massachusettského starostu, aby natočil rozhovor tím, že se vydává za sloupkaře Boston Globe, máme nyní zřejmě odpověď:
Soudce vrchního soudu v Middlesexu zamítl žalobu, kterou podal starosta Somerville Joe Curtatone na Kirka Minihanea, bývalého moderátora bostonského rádia a současnou osobnost Barstool Sports, kvůli žertovnému telefonátu, který Minihane uskutečnil loni v létě a v němž se vydával za Kevina Cullena z Globe, aby od starosty získal telefonické poznámky na záznam.
Pokud si to všechno nepamatujete, Minihane šel po Curtatonovi, protože starosta pomluvil Barstool Sports, který se v té době nacházel uprostřed takzvané „Towelgate“ aféry kvůli merchi se značkou Barstool rozdávanému na zápase Bruins. Zavolal tedy do starostovy kanceláře, představil se jako Cullen, snažil se napodobit sloupkařův přízvuk a řekl, že má na starostu několik otázek. Na nahrávce, kterou Minihane později zveřejnil na internetu, je slyšet, jak Curtatone souhlasí s nahráváním a pak se pustí do kritiky webových stránek, než ho Minihane začne zasypávat ostrými otázkami ohledně jeho komentářů proti Barstoolu.
Když si Curtatone uvědomil, že byl podveden, zažaloval Minihanea i Barstool a ve stížnosti požadující náhradu škody tvrdil, že díky massachusettskému zákonu zakazujícímu nahrávat někoho bez jeho souhlasu byl hovor nezákonný. „Je to jednoduchá stížnost,“ uvedl tehdy Curtatone v příspěvku na Facebooku. „Jde o jasné porušení obecného zákona státu Massachusetts, který zakazuje zvukové nahrávání osoby bez jejího souhlasu, a tento souhlas nelze získat podvodným způsobem. Společnost Barstool se ohání nedostatkem respektu k většině věcí, ale musí respektovat zákony, kterými se řídí její podnikání.“
Po sedmi měsících slyšení a návrhů se však soudkyně Maureen Hoganová rozhodla případ zamítnout a vyhověla Minihaneově návrhu na zamítnutí. Ve svém rozhodnutí píše, že vzhledem k tomu, že Curtatone pravděpodobně věděl, že je nahráván, nezáleží na tom, že osoba na druhém konci telefonu není tím, za koho se vydává. „telefonní hovor nebyl tajný, a z toho vyplývá, že nešlo o ‚odposlech‘,“ píše v rozsudku z 15. ledna a cituje definici, kterou stát používá ve svém zákoně o odposlechu. „Otázka, zda starosta Curtatone mohl smysluplně souhlasit se zvukovým záznamem, když neznal Minihaneovu skutečnou totožnost, je tedy irelevantní.“
Myslím, že není třeba zdůrazňovat, že vydávat se za Globie, abyste někoho přiměli k rozhovoru, je pěkně podrazácké. Ale co se týče zákona, vypadá to, že s tím asi moc nenaděláš, pokud se ti to stane. Považujte to tedy za připomínku, abyste si byli obzvlášť jistí, že víte, s kým mluvíte, když zvedáte telefon, zejména pokud jste souhlasili s nahráváním.
Curtatoneho právník Lenny Kesten, kterého jsme oslovili telefonicky, řekl, že starosta zvažuje odvolání, a dodal, že si nemyslí, že by stát někdy uvažoval o podobném případu. „Je to situace, kterou by mohl rozhodnout , ale je otázka, kolik úsilí do toho chceme vložit,“ říká Kesten.
Minihane zase slaví. „Je to bezvýchodný případ,“ říká v telefonickém rozhovoru. „A myslím, že zajímavější příběh je, že starosta města v Massachusetts tráví svůj čas a prostředky tím, že se stará o to, že se stal obětí žertovného telefonátu, místo aby se zabýval skutečně vážnými problémy, které se ve městě dějí.“
Říká mi také, že je obžalobou médií v tomto městě, že se jejich reportéři – které nazývá „ubohou, patolízalskou bandou pitomců“ – nesebrali na jeho obranu a nevnímali jeho právní bitvu s Curtatonem „jako otázku svobody projevu“.
„Také nenávidím časopis Boston,“ říká.