Hadi a žebříky je staroindická stolní hra, která je dnes považována za celosvětovou klasiku. Hraje se mezi dvěma nebo více hráči na hrací desce s očíslovanými, mřížkovanými políčky. Na hrací desce je vyobrazena řada „žebříků“ a „hadů“, z nichž každý spojuje dva určité čtverce hrací desky. Cílem hry je navigovat svou figurku podle hodů kostkou ze startu (dolní čtverec) do cíle (horní čtverec), přičemž jí pomáhají nebo brání žebříky a hadi. Historická verze měla kořeny v lekcích morálky, kdy postup hráče po hrací desce představoval životní cestu komplikovanou ctnostmi (žebříky) a neřestmi (hady).
Hra je jednoduchou závodní soutěží založenou na čistém štěstí a je oblíbená u malých dětí.
Obsah
*1 Geometrie desky
- 2 Historie
- 3 Hra
- 4 Konkrétní vydání
- 5 Matematika hry
- 6 V populární kultuře
- 7 Odkazy
- 8 Další literatura
- 9 Externí odkazy
Geometrie desky
Velikost mřížky (nejčastěji 8×8, 10×10 nebo 12×12) se liší desku od desky, stejně jako přesné uspořádání hadů a žebříků, přičemž oba faktory ovlivňují délku hry. V tradiční formě hry určují pohyb herních dílků náhodné hody kostkou.
Historie
Hady a žebříky vznikly v Indii jako součást rodiny deskových her s kostkami, do které patřily hry Gyan chauper a pachisi (dnešní Ludo a Parcheesi). Hra se dostala do Anglie a prodávala se jako „Snakes and Ladders“, základní koncept pak v roce 1943 představil průkopník her Milton Bradley ve Spojených státech jako Chutes and Ladders („vylepšená nová verze slavného anglického halového sportu“).
Známá jako Moksha Patam, hra byla populární ve staré Indii a zdůrazňovala roli osudu nebo karmy. Džinistická verze, Gyanbazi nebo Gyan chauper, pochází ze 16. století. Hra se nazývala Leela a odrážela hinduistické vědomí obklopující každodenní život. Základní ideály hry inspirovaly verzi zavedenou ve viktoriánské Anglii v roce 1892.
Mokša Patam byla spojena s tradiční hinduistickou a džinistickou filozofií, která stavěla do protikladu karmu a kamu neboli osud a touhu. Kladla důraz na osud, na rozdíl od her jako pačiši, které se zaměřovaly na život jako na směs dovedností (svobodné vůle) a štěstí. Hra byla také vykládána a používána jako nástroj pro výuku účinků dobrých a špatných skutků. Hrací deska byla pokryta symbolickými obrázky, na horní straně byli bohové, andělé a majestátní bytosti, zatímco zbytek desky pokrývaly obrázky zvířat, květin a lidí. Žebříky představovaly ctnosti, jako je štědrost, víra a pokora, zatímco hadi představovali neřesti, jako je chtíč, hněv, vražda a krádež. Morální lekce hry spočívala v tom, že člověk může dosáhnout spásy (mokša) konáním dobra, zatímco konáním zla zdědí zrození v nižších formách života. Počet žebříků byl menší než počet hadů jako připomínka toho, že cesta dobra je mnohem těžší než cesta hříchů. Pravděpodobně číslo „100“ představovalo mokšu (spásu).
Když byla hra přenesena do Anglie, byly indické ctnosti a neřesti nahrazeny anglickými v naději, že budou lépe odrážet viktoriánské doktríny morálky. Čtverce Splnění, Milosti a Úspěchu byly přístupné po žebřících Spořivosti, Kajícnosti a Průmyslu a hadi Požitkářství, Neposlušnosti a Lenosti způsobovali, že člověk skončil v Nemoci, Hanebnosti a Chudobě. Zatímco v indické verzi hry hadi převažovali nad žebříky, anglický protějšek byl shovívavější, protože obsahoval hady ve stejném množství. Toto pojetí rovnosti značí kulturní ideál, že za každý spáchaný hřích existuje další šance na vykoupení.
Spojení britské hry Hadi a žebříky s Indií a gján čauper začalo s návratem koloniálních rodin z jednoho z nejdůležitějších britských imperiálních panství, Indie. Výzdoba a umění prvních anglických desek 20. století tento vztah odráží. Do 40. let 20. století se v důsledku ekonomické náročnosti války a zhroucení britské nadvlády v Indii objevovalo jen velmi málo obrazových odkazů na indickou kulturu. Ačkoli smysl pro morálku ve hře přetrval napříč generacemi, fyzické narážky na náboženské a filozofické myšlení ve hře, jak je prezentováno v indických předlohách, zřejmě zcela vymizely. Objevily se dokonce důkazy o možné existenci buddhistické verze hry v Indii v období Pála-Sena.
V Ándhrapradéši se tato hra lidově nazývá Vaikunthapali nebo Paramapada Sopana Patam (žebřík ke spáse) v telugštině. V hindštině se tato hra nazýváSaanp aur Seedhi, Saanp Seedhi a Mokshapat.
Hra
Herní deska Milton Bradley Chutes and Ladders cca 1952. Ilustrace zobrazují dobré skutky a jejich odměny; špatné skutky a jejich následky.
Každý hráč začíná s žetonem na startovním políčku (obvykle políčko „1“ v levém dolním rohu mřížky nebo jednoduše pomyslné políčko vedle políčka „1“) a střídavě hází jednou kostkou, aby posunul žeton o počet políček určený hodem kostkou. Žetony se pohybují po pevné trase vyznačené na hrací desce, která obvykle vede po dráze boustrophedonu (volského pluhu) ze spodní části hrací plochy do její horní části a prochází jednou každým políčkem. Pokud se po dokončení tahu hráčův žeton ocitne na konci „žebříku“ s nižším číslem, posune se nahoru na pole žebříku s vyšším číslem. Pokud hráč přistane na výše očíslovaném políčku „hada“ (nebo padáku), musí žeton přesunout dolů na políčko hada s nižším číslem.
Pokud hráč hodí 6, může po tahu okamžitě provést další tah; jinak hra přechází na dalšího hráče v pořadí. Pokud hráč hodí tři po sobě jdoucí šestky, musí se vrátit na výchozí pole (mřížka „1“) a nesmí se znovu pohnout, dokud nehodí další šestku. Vítězem se stává hráč, který jako první dopraví svůj žeton na poslední políčko dráhy.
Existuje varianta, kdy hráč musí hodit přesné číslo, aby dosáhl posledního políčka (a tedy vyhrál). V závislosti na konkrétní variantě, pokud je hod kostkou příliš velký, zůstává žeton na místě.
Konkrétní vydání
Nejznámějším vydáním hry Snakes and Ladders ve Spojených státech je Chutes and Ladders od společnosti Milton Bradley (kterou koupil současný distributor hry Hasbro). Hraje se na desce 10 × 10 a hráči postupují svými figurkami podle točítka, nikoliv podle kostky. Tématem desky je vybavení hřiště – děti lezou po žebřících a sjíždějí po skluzavkách. Obrázky na hrací desce přinášejí poučení o morálce, čtverečky na spodní straně žebříků zobrazují dítě, které udělalo dobrý nebo rozumný skutek, a na vrcholu žebříku je obrázek dítěte, které si užívá odměnu. V horní části skluzavek jsou obrázky dětí, které se dopouštějí zlomyslného nebo hloupého chování, a obrázky ve spodní části ukazují dítě, které nese následky. V posledních letech vzniklo také mnoho popkulturních verzí hry s grafikou s postavičkami jako Dora Průzkumnice nebo Sezamová ulice.
V Kanadě se hra tradičně prodává pod názvem „Snakes and Ladders“ a vyrábí ji společnost Canada Games Company. V průběhu let bylo vyrobeno několik specifických kanadských verzí, včetně verze nahrazující hady sáňkařskou dráhou. Se zánikem společnosti Canada Games Company získává na popularitě hra Chutes and Laddersvyráběná společností Milton Bradley/Hasbro.
Ve Spojeném království je nejrozšířenější edice hry Snakes and Ladders od společnosti Spear’s Games, která se hraje na desce 10 × 10, kde se používá jedna kostka.
Na počátku 90. let 20. století se v Jihoafrické republice v rámci propagační akce distribuovaly hry Chutes and Ladders vyrobené z kartonu na zadní straně krabic od vajec.
Přestože v moderních inkarnacích hry není příliš zdůrazňován koncept hlavních ctností proti neřestem a s tím související východní spiritualita, ústřední mechanismus Hadů a žebříků z ní činí účinný nástroj pro výuku malých dětí o různých tématech. Ve dvou samostatných indonéských školách implementace hry jako média do hodin angličtiny žáků pátých tříd nejen zlepšila slovní zásobu žáků, ale také podnítila jejich zájem a nadšení z procesu učení. Výzkumníci z Carnegie Mellon University zjistili, že předškoláci z nízkopříjmového prostředí, kteří hráli hodinu číselné deskové hry typu Hadi a žebříky, se vyrovnali svým vrstevníkům ze střední třídy tím, že vykazovali zlepšení v počítání a rozpoznávání číselných tvarů. Ekologicky inspirovaná verze hry byla také použita k výuce studentů a učitelů o klimatických změnách a udržitelnosti životního prostředí.
Matematika hry
Kumulativní pravděpodobnost dokončení hry Hadi a žebříky do tahu N
Každou verzi hry Hadi a žebříky lze přesně reprezentovat jako absorbující Markovův řetězec, protože z libovolného políčka je pravděpodobnost přechodu na libovolné jiné políčko pevná a nezávislá na předchozí historii hry. Verze hry Chutes and Ladders od Milton Bradley má 100 políček s 19 skluzavkami a žebříky. Hráč bude potřebovat v průměru 39,6 otáček, aby se přesunul z výchozího bodu, který je mimo hrací plochu, na čtverec 100.
V knize Winning Ways autoři ukazují, jak se ke hře Snakes and Ladders chovat jako k nestranné hře v kombinatorické teorii her, přestože má k přirozenému zařazení do této kategorie velmi daleko. Za tímto účelem provádějí několik změn pravidel, například umožňují hráčům posunout libovolný počet políček a za vítěze prohlašují hráče, který dostane poslední políčko domů. Na rozdíl od původní hry tato verze, kterou nazývají Adders-and-Ladders, zahrnuje dovednosti.
V populární kultuře
Fráze „back to square one“ má původ ve hře hady a žebříky, nebo jí byla přinejmenším ovlivněna – nejstarší doklad této fráze se týká této hry: „
Hra je ústřední metaforou románu Salmana Rushdieho Děti půlnoci (Midnight’s Children). Vypravěč tuto hru popisuje takto:
Všechny hry mají morálku; a hra Hadi a žebříky vystihuje, jak to snad žádná jiná činnost nedokáže, věčnou pravdu, že za každým žebříkem, po kterém doufáte vylézt, čeká hned za rohem had, a za každého hada vám to vynahradí žebřík. Ale je to víc než to; není to pouhá záležitost mrkve a klacku; protože ve hře je implicitně obsažena neměnná dvojnost věcí, dualita nahoru proti dolů, dobro proti zlu; pevná racionalita žebříků vyvažuje okultní sinusoidu hada; v opozici schodů a kobry můžeme metaforicky vidět všechny myslitelné protiklady, alfu proti omegě, otce proti matce.
Podle Erica Blindermana, mluvčího společnosti, „prostředí dětského hřiště nahradilo hady, o kterých se myslelo, že děti odrazují“. Spolu se změnou názvu na „dětem přívětivější“ titul přibyla i mnohem barevnější hrací deska a v některých případech byla hrací deska upravena tak, aby obsahovala méně políček k procházení desky, čímž se hra stala pro mládež atraktivnější. Nejnovější obálka hry přidává velmi šťastně vypadajícího psa a také slogan „Klasická hra nahoru a dolů pro předškoláky“, což jasně ukazuje cílovou skupinu, kterou má americká hra oslovit. Raná britská verze hry zobrazuje cestu malého chlapce a dívky, kteří procházejí železnicí a vlakovým systémem. Mezi políčky hrací desky se nachází několik kreslených grafik, které rovněž zvyšují zajímavost pro malé hráče. Ode dne svého vzniku až do počátku 70. let 20. století bylo na obálce hry vyobrazeno pouze pět bílých dětí. Na novějších obálkách hry bylo na obálce až dvanáct dětí různých národností. V roce 1974 byly na obálku poprvé implementovány také černošské děti, což dokládá určitý vliv amerického hnutí za občanská práva na populární kulturu.