Posledních pět let se na Havaji, mnoho kilometrů od civilizace, dařilo malé kolonii na Marsu.
Hawaii Space Exploration Analog and Simulation, neboli HI-SEAS, byl realizován v malé bílé kopuli umístěné na svahu mohutné sopky Mauna Loa. V tomto stanovišti obvykle pobývalo šest lidí najednou, a to po dobu až jednoho roku. Připravovali si mrazem sušená jídla, sprchovali se po 30 vteřinách, aby šetřili vodou, a pokaždé, když opouštěli kopuli, měli na sobě skafandry. Aby kopírovali komunikační mezeru mezi Zemí a Marsem, čekali 20 minut, než jejich e-maily dorazí členům rodiny, a dalších 20 minut, než se jim ozvou. Někdy, když usínali a v uších jim znělo jen ticho, skutečně věřili, že jsou na Marsu.
V únoru letošního roku se něco pokazilo. Poslední a šestá mise trvala pouhé čtyři dny, když byl jeden z členů posádky vynesen na nosítkách a převezen do nemocnice, odhalilo v červnu atlantské vyšetřování. Na stanovišti došlo k výpadku proudu a řešení některých problémů skončilo tím, že jeden z obyvatel utrpěl úraz elektrickým proudem. Zbytek posádky byl rovněž evakuován. Diskutovalo se o návratu – zraněná osoba byla ošetřena a propuštěna ještě týž den -, ale další člen posádky měl pocit, že podmínky nejsou dostatečně bezpečné, a rozhodl se odstoupit. Simulace Marsu nemohla pokračovat s tak malou posádkou, jako jsou tři lidé, a celý program byl pozastaven.
Ale stanoviště na Mauna Loa nebylo opuštěno. Zatímco úředníci Havajské univerzity a NASA incident vyšetřovali, bohatý nizozemský podnikatel, který habitat postavil, přemýšlel o tom, jak by se kopule dala využít.
Henk Rogers si vydělával peníze navrhováním počítačových her, ale jeho vášní je průzkum vesmíru a zejména myšlenka výstavby lidských sídel na jiných světech. Život na Zemi, stejně jako jeho počítače, potřebuje zálohu, řekl. Proto souhlasil se stavbou habitatu a proto, když poslední simulace Marsu náhle skončila, viděl příležitost.
Další příběhy
Pod Rogersovým vedením a s jeho finančními prostředky bude letos znovu otevřen habitat HI-SEAS – ne jako simulace Marsu, ale Měsíce.
„Je to můj habitat, proboha,“ řekl mi Rogers v nedávném rozhovoru. „Nechci, aby tam stálo prázdné a nic se nedělo.“
Rogers si už dlouho přeje postavit na Mauna Loa další stanoviště speciálně pro simulace Měsíce. Měsíční kolonie je pro něj dalším logickým krokem ve výzkumu lidského vesmíru a nezbytným milníkem před misí na Mars.
„Popisuji to takto: „Právě jste vynalezli kánoi, sedíte na Maui a díváte se na Lanai, které je hned vedle, a někdo vám řekne, hele, pojďme veslovat do Anglie,“ řekl. „Já říkám, pojďme nejdřív veslovat na Lanai. Naučme se žít na Měsíci, než začneme zkoušet žít na Marsu.“
Přes léto, kdy úředníci NASA zvažovali, zda zachovat financování programu HI-SEAS, se Rogers a malý tým pustili do renovace habitatu. Instalovali nové podlahy a nábytek a modernizovali počítačové systémy. Vylepšili design interiéru, aby stanoviště vypadalo více „vesmírně“. Stárnoucí skafandry nahradili novými elegantními verzemi.
Přečtěte si: První zkušební simulace začnou příští týden a budou trvat asi dva dny. Běžné simulace budou trvat několik týdnů. Rogers plánuje požádat vědce z celého světa o návrhy na výzkum.
Přestavba neznamená, že se simulacemi Marsu je nadobro konec. Jednou se uskuteční sedmá mise, řekl Kim Binsted, profesor Havajské univerzity a hlavní řešitel HI-SEAS, který před lety oslovil Rogerse, aby vybudoval habitat na Mauna Loa.
Po únorovém incidentu NASA přezkoumala Binstedův grant. Programy výzkumu člověka procházejí podobnými přezkumy každý rok, ale tento byl obzvláště „intenzivní“, řekla. „Ptali se na spoustu otázek.“
V polovině října získala Binstedová formální souhlas s pokračováním svého výzkumu a dokonce obdržela další finanční prostředky. NASA nepřipisovala vinu ani nevydávala trestní opatření. „Všechno, co jsem od nich slyšela, bylo, že stále věří práci, kterou děláme, a touží získat naše výsledky,“ řekla.“
Ale HI-SEAS vypršel čas. Nová simulace v letošním roce by Binstedovou a její tým zavedla za termín grantu.
„V tuto chvíli, protože trvalo tak dlouho, než se vyřešily posudky a financování, kdybychom začali s náborem nyní, nebyli bychom schopni zahájit ani misi za další čtyři měsíce, a pak by následovala osmiměsíční mise a po ní analýza dat,“ řekla Binstedová. „Reálně bychom byli schopni získat výsledky až zhruba za dva roky a oni chtěli naše výsledky dříve.“
Na místo toho NASA požádala Binstedovou a její tým, aby strávili příští rok analýzou dat, která se nashromáždila během šesti misí, uvedla Jenn Fogartyová, hlavní vědecká pracovnice NASA Human Research Program, úřadu, který poskytuje finanční granty pro HI-SEAS.
Poté Binstedová doufá, že požádá o další kolo financování a v roce 2020 uspořádá další simulaci Marsu financovanou NASA.
Ptal jsem se Binstedové, zda je zklamaná, že simulace prozatím skončily. „Abych byla upřímná, je to vlastně trochu úleva,“ řekla Binstedová. Provádění simulací zády k sobě bylo náročné a časově náročné. „Dokonce i podle našeho původního plánu bychom byli v opravdu napjatém časovém harmonogramu, abychom NASA poskytli odpovědi, které potřebovala, v jejich termínech.“
Navíc má na krku další projekty. Binstedová se v září přestěhovala z Havaje do Washingtonu na roční stáž v oblasti vědecké a technologické politiky v kanceláři senátora Sheldona Whitehouse, na které se pracovalo již před incidentem. Plánuje pracovat na datech HI-SEAS na dálku.
Členové neúspěšné mise se také přesunuli dál. Našli si novou práci ve Spojených státech nebo se vrátili na své staré pozice. Michaela Musilová, astrobioložka ze Slovenska, právě nastoupila do nové práce jako programová manažerka Rogersových simulací nového měsíce.
Musilová strávila léto na Havaji, kde pracovala na Kanadsko-francouzsko-havajském teleskopu. Přemýšlela, zda se má vrátit na Slovensko, kde působí jako profesorka a předsedkyně Slovenské organizace pro vesmírné aktivity, výzkumné organizace. Když se začátkem září od Binsteda dozvěděla, že další mise na Mars se konat nebude, zdál se jí tento krok pravděpodobný. Pak ale zastihla Rogerse, který se s posádkou setkal před její únorovou misí. Rogers jí nabídl práci.
Musilová se v září vydala na krkolomnou cestu na Mauna Loa. Naposledy byla na stanovišti, když sbírala věci, které si sotva před týdnem vybalila. Bylo těžké se vrátit, řekla.
„Vrátily se jí vzpomínky na misi šest, na náš společný čas tam na stanovišti a na naše osobní i společné plány na misi, která měla trvat osm měsíců,“ řekla Musilová. „Bylo to smutné zjištění, že všechny tyto plány se neuskuteční.“
V některých ohledech se simulace Měsíce nebude tolik lišit od simulace Marsu. Členové posádky budou stále muset udržovat obydlí a jeho různé systémy, jako je energie, voda, jídlo a kompostovací toaleta. Před opuštěním kopule se budou muset obléci do skafandrů. A budou prozkoumávat skalnatou, rezavě zbarvenou krajinu Mauna Loa, kterou formovala dávná láva.
Přečtěte si: Když jsme vyhodili Arizonu do povětří, abychom simulovali Měsíc
Zaměření výzkumu se změní. Simulace Marsu měly zkoumat, jak by se lidé chovali při dlouhodobé misi v hlubokém vesmíru s minimálním nebo žádným kontaktem se Zemí. Výzkumníci účastníkům nařídili, aby nosili přístroje sledující jejich životní funkce, pohyby a spánek, vyplňovali nespočet dotazníků o svém chování a interakcích s ostatními a několikrát týdně si psali deník o svých pocitech.
V měsíčních simulacích budou účastníci místo laboratorních krys výzkumníky. Budou provádět vědecké experimenty a testovat nové technologie zaměřené na přežití na měsíčním povrchu, někdy i jménem výzkumníků, kteří poskytují přístroje, ale nemohou pobývat na Mauna Loa. Stejně jako na Mezinárodní vesmírné stanici se budou posádky střídat a odcházet, zatímco na pozadí budou probíhat experimenty.
„Dalo by se říci, že jsme z HI-SEAS udělali špičkový měsíční AirBnB,“ řekl Rogers.
Rogers řekl, že stanoviště je bezpečné. K nehodě při šesté misi podle něj došlo proto, že člen posádky odstranil bezpečnostní panel z jističe, čímž odhalil elektroinstalaci. ( Stojanovski, účastník, který měl pocit, že některé podmínky jsou nebezpečné, uvedl, že v obvodové skříni chyběl ochranný panel, a úředníci odmítli situaci popsat)
Tentokrát však budou zavedena určitá preventivní opatření. Při simulacích na Marsu, kdy zamračený nebo deštivý den znemožnil nabíjení solárních baterií, které napájely habitat, se posádka musela obléknout, vyjít ven a zapnout generátor, který funguje na propan. Nyní bude přepínání ze solárních baterií na záložní generátor probíhat buď automaticky, nebo bude iniciováno řízením mise, které bude probíhat z Rogersova ranče na Big Islandu.
„Snažíme se zajistit, aby se nic nemohlo pokazit, jako se to stalo během mé mise,“ řekla Musilová.
Stejně jako jejich marsovští kolegové budou i účastníci mise na Měsíci během misí ponecháni na sopce sami, ale budou mít mnohem větší kontakt s okolním světem. Kopule ztratí většinu své odloučené útulnosti. Dvacetiminutové komunikační zpoždění se zmenší na tři sekundy. Rogers nainstaloval do společných prostor habitatu kamery a tým v současné době řeší, zda je nechá zapnuté 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, nebo je bude používat jen v případě nouze. Rogers dokonce uvažuje o přímém přenosu mise pro veřejnost.
„Během misí NASA jsme to nemohli dělat, protože mít kolem sebe kamery bylo považováno za narušení soukromí, ale my neprovozujeme středisko pro líbánky. Provozujeme měsíční základnu,“ řekl.“
Rogersovy plány přicházejí v živé době pro výzkum Měsíce. Za Trumpovy vlády se americký vesmírný program výrazně zaměřil na vývoj lunárních technologií a Jim Bridenstine, správce NASA, prohlásil, že vesmírná agentura pošle na Měsíc robotické sondy již příští rok a do 10 let se na Měsíc vrátí astronauti. Indická agentura ISRO plánuje do jara příštího roku vyslat na povrch Měsíce vozítko a přistávací modul. Rusko chce vysadit svého prvního kosmonauta na Měsíci v roce 2030 a nakonec zde zřídit stálou základnu. Evropská kosmická agentura, která sdružuje 22 států, v říjnu oznámila, že se pokusí v zařízení v německém Kolíně nad Rýnem znovu vytvořit povrch Měsíce, aby mohli astronauti trénovat na budoucí mise. Komerční společnosti po celém světě navrhují lunární mise takovým tempem, jaké svět nezažil od dob programu Apollo.
„Snaha o vytvoření trvalého a udržitelného osídlení na Měsíci začíná být vzrušující,“ řekl Rogers. „Všichni o tom teď začínají mluvit.“
Rogers plánuje vybudovat zcela nové stanoviště speciálně pro simulace na Měsíci v Pohakuloa, další odlehlé části Mauna Loa, která se nachází necelých 15 mil od bývalého analogu Marsu. Druhé zařízení by Binstedovi umožnilo návrat do habitatu na Mauna Loa. A co když bude Binsted připraven provozovat další simulaci Marsu, ale Rogers bude stále provádět ty měsíční?“
„To je věc našeho vyjednávání,“ řekl Binsted. „Havajská univerzita má povolení k užívání pozemku. Henk vlastní fyzickou stavbu. Takže ani jeden z nás se nemůže obejít bez toho druhého.“
Ptala jsem se Binstedové, jestli jí po všech těch letech práce nepřipadá divné představovat si krajinu na Mauna Loa jako Měsíc, částečně proto, že barva horniny, krásná spálená siena, je výrazně marsovská.
„To, k čemu je lokalita HI-SEAS dobrá, je spíš izolace, nedostatek vizuální stimulace, nedostatek života mimo stanoviště,“ řekla. „To všechno jsou věci, které mají Měsíc a Mars společné.“
„Vypadá to, že se na Měsíci a na Marsu nacházíme.