Země byla před 400 miliony let, v období známém jako devon, úplně jiná. Afrika, Antarktida, Jižní Amerika, Indie, Austrálie, Madagaskar, části Asie a dokonce i Florida byly součástí velkého superkontinentu Gondwana. Ta zabírala značnou část území jižně od rovníku.
Velké části nejjižnější Gondwany (včetně toho, co dnes známe jako Jižní Afriku, Antarktidu, Falklandy a části Jižní Ameriky) se po celé toto období nacházely nad jižním pólem.
Při pozorování typů hornin, minerálů a sedimentů, které se dnes tvoří v různých klimatických podmínkách, si můžeme na základě těchto informací udělat obrázek o tom, jaké bylo klima v období devonu. Stejně tak můžeme pomocí devonských zkamenělin zjistit podnebí na základě prostředí a podnebí, ve kterých se tyto organismy vyskytují dnes.
Mají také zásadní význam pro odvození změn mořské hladiny v průběhu času – a jak klima i mořská hladina ovlivnily mořské živočichy devonu.
Zajímavé je, že v období devonu neexistují žádné důkazy o rozsáhlých ledových příkrovech na jižním pólu, jaké dnes pokrývají Antarktidu. Samozřejmě, že dnes se v této oblasti nacházejí polární ledové příkrovy. To naznačuje, že klimatické pásy byly tehdy rozloženy jinak a v průběhu času se posunuly.
V průběhu devonu se určité skupiny živočichů shromažďovaly kolem rovníku. Jiní se vyskytovali v mírnějších oblastech. Skupina známá jako malvinokafrická fauna se nacházela v okolí jižního pólu. Malvinokafrická fauna byla skupinou mořských bezobratlých, kteří se vyskytovali pouze v oblasti, kterou známe jako jižní Afriku, Antarktidu, Falklandy a části Jižní Ameriky.
Nevíme mnoho o jejich ekologii, odkud pocházeli a proč zmizeli, ani o prostředí, ve kterém žili v okolí tehdejšího jižního pólu a dnešní Jižní Afriky. V tom spočívá můj výzkum.
Moje poznatky, získané na základě studia některých hornin a jejich sedimentů, jakož i pozůstatků biologické činnosti zvaných stopové zkameněliny, naznačují, že malvinokaprová fauna v devonu na jižním pólu zanikla v důsledku poklesu hladiny moře.
Zatím nevíme, co pokles mořské hladiny způsobilo. Můj výzkum však nabízí důkazy o dosud nezaznamenaném rozsáhlém vymírání v období devonu, které zažilo několik takových událostí.
Vyhlazeni
Jižní Afrika má možná jeden z nejlépe zachovaných a nejúplnějších záznamů o Gondwaně v období devonu v polárních šířkách. Tento záznam je zachován v horninách nejvyšší stolové hory, Bokkeveldské a nižší Witteberské skupiny v rámci Kapského pohoří podél jižního okraje země.
Studuji a interpretuji paleontologii i sedimentologii těchto hornin. V horninách také hledám veškeré stopové zkameněliny, jako jsou dráhy a nory. Stopové zkameněliny ukazují na aktivitu biologického organismu, která přímo souvisí s jeho ekologií a prostředím.
Zkoumáním sedimentárních hornin, zkamenělin a stopových zkamenělin jsem si mohl vytvořit obraz o životě a době malvinokaprové fauny v Jižní Africe. Z toho mohu odvodit, zda změny prostředí byly náhlé a rychlé, nebo dlouhodobé a postupné a jak ovlivnily malvinokastrickou faunu.
Zjistil jsem, že protože tato skupina živočichů žila v určitém prostředí, byla velmi citlivá na období nadměrného poklesu mořské hladiny, zejména na poklesy mořské hladiny větší než 10 metrů.
Shodou okolností je vymizení malvinokaprové fauny v Jižní Africe postupné a dochází k němu s postupným trendem poklesu mořské hladiny, který je pozorován v horninách horní skupiny Bokkeveldu. Důkazy ze skrovného fosilního a stopového fosilního záznamu po této události naznačují, že vymizení malvinokafrické fauny mělo za následek celkový kolaps mořských ekosystémů v okolí jižního pólu.
Přestože se během následného zvýšení mořské hladiny přistěhovaly různé přistěhovalecké organismy odjinud, nikdy skutečně nedosáhly rozmanitosti malvinokafrické fauny ani nemohly vytvořit stabilní ekosystémy. Zdá se, že život v okolí jižního pólu se v jižní Africe skutečně obnovil až v pozdním devonu, před 370 až 360 miliony let.
Z toho, co jsem zjistil, vyplývá, že v průběhu devonu se na pobřeží jižní Afriky vyskytovalo mnoho mělkých mořských prostředí – pláže, pobřežní plochy, delty, bariérové ostrovy, laguny a ústí řek.
Zpočátku byla hladina moře nízká. Pak asi před 400 miliony let stoupla, aby o 10-15 milionů let později postupně klesala. Právě v tomto období stoupající mořské hladiny se v Jižní Africe objevila malvinokaprová fauna, která se vyskytuje v horninách horní skupiny Stolových hor a spodní skupiny Bokkeveldu.
Můj výzkum naznačuje, že tito živočichové žili a prospívali v hlubších vodních podmínkách, nejlépe v nejhlubších částech pobřežního a pobřežního prostředí, kde vytvářeli specifické ekosystémy.
Nyní víme, že klesající hladina moře pravděpodobně způsobila zánik této fauny. Nyní je na řadě pátrání po tom, co pokles mořské hladiny způsobilo.
Sledování vymírání
Existuje několik možných odpovědí, které zkoumám v rámci nového, probíhajícího výzkumu.
Například lokální tektonické události mohly způsobit změnu konfigurace moře a pokles mořské hladiny. Nebo možná pokles hladiny moře způsobila globální událost, například klimatické změny.
Devon je koneckonců období poznamenané událostmi vymírání, které se zdají být v globálním měřítku a nakonec souvisejí se změnami klimatu.
Právě teď nemám odpovědi. Ale zkoumám způsoby, jak tyto horniny přesně datovat a zjistit, zda korelují se známými místními nebo globálními událostmi, a z toho vyvodit řešení. Doufám, že se brzy dozvíme víc o události, která vyhubila malvínskou faunu.
.