International Milk Genomics Consortium

• Kyselina dokosahexaenová (DHA) je polynenasycená mastná kyselina s dlouhým řetězcem, která se nachází v mateřském mléce a hraje roli při vývoji nervové soustavy.
• Koncentrace DHA v mateřském mléce je ovlivněna DHA ve stravě matky.
• Výzkumníci zkoumali koncentraci DHA v mateřském mléce, krvi kojenců a krvi matek u čtyř populací v Tanzanii s různým příjmem DHA ve stravě.
• Všechny kojící matky bez ohledu na příjem DHA ztrácely tělesné zásoby DHA.
• Matky s optimálním stavem DHA produkovaly mléko obsahující 1 % DHA.
• Prenatální a postnatální suplementace DHA by prospěla kojícím matkám, které nejedí mnoho ryb.

Cílem kojenecké výživy je co nejvěrněji napodobit složení mateřského mléka. Když však vezmeme v úvahu složky mléka, které se v různých populacích i v rámci nich značně liší, čí mateřské mléko by mělo být použito jako zlatý standard? Vezměme si například kyselinu dokosahexaenovou (DHA), polynenasycenou mastnou kyselinu s dlouhým řetězcem, která se podílí na růstu a vývoji mozku. DHA je jednou z nejvariabilnějších mastných kyselin v lidském mléce, jejíž koncentrace je přímo ovlivněna množstvím DHA ve stravě matky. Současná doporučení pro umělou výživu se pohybují v rozmezí 0,2-0,5 % DHA (g DHA/100 g celkových mastných kyselin), což se nejvíce blíží hodnotám v mléce matek konzumujících západní stravu. Mnozí tvrdí, že západní strava je špatným modelem (má nápadně nízký obsah DHA) a optimální koncentrace DHA může být až dvakrát až třikrát vyšší (1-3). Do této debaty přispívá i nedávná zpráva týmu nizozemských vědců, kteří zkoumali mléko u nezápadní populace s vysokým příjmem DHA (4). Tvrdí, že optimální množství DHA v mléce pochází od matek s optimálním stavem DHA, což dále podporuje názor, že (přinejmenším pokud jde o DHA) umělé mléko může napodobovat mléko od nesprávné populace kojících matek.

Jestliže je dobré trochu, je lepší více?“

Koncentrace DHA v mateřském mléce se u různých lidských populací liší více než 20krát (0,06-1,4 % hmotnosti). Nejnižší hodnoty jsou zjištěny v mléce matek, které mají ve stravě málo nebo žádné preformované zdroje DHA (např. tučné ryby), a nejvyšší hodnoty jsou zjištěny v mléce matek, které denně konzumují rybí výrobky (5). Ačkoli je dobře známo, že mléko bez (nebo s velmi malým množstvím) DHA ohrožuje zdraví kojenců, zejména zrakový a kognitivní vývoj (1; přehled v 6, 7), koncentrace, která vede k optimálním výsledkům kojenců, je stále předmětem zkoumání.

Je příliš snadné upadnout do pasti myšlenky, že pokud je dobrá nějaká DHA, pak více musí být určitě lepší. Jsme natolik obeznámeni s nemocemi a syndromy, které jsou důsledkem nedostatku ve stravě, že můžeme zapomenout, že dobré věci je možné mít příliš mnoho. DHA snižuje agregaci krevních destiček a příliš mnoho DHA může potenciálně způsobit nadměrné krvácení (8). Předpokládat, že maximální množství DHA je stejné jako optimální množství, by mohlo ohrozit zdraví kojenců.

Další komplikací je pochopení toho, jak (a kdy) měřit optimální vývoj kojenců. Je například test IQ vhodnou metodou pro hodnocení kognitivního vývoje? Měly by se kognitivní schopnosti hodnotit v kojeneckém věku, v dětství, nebo až někdy později? Vliv rané výživy (pozitivní i negativní) se může projevit v pozdějších fázích života jedince (9), což znamená, že nejvhodnější by mohly být dlouhodobější studie, které integrují více měřítek poznávacích schopností. Tyto studie však mohou být logisticky i finančně náročné.

Zatímco optimální stav DHA u kojenců není znám, optimální hladina DHA u dospělých je lépe prozkoumána. Vědci měří procento DHA n membránách červených krvinek (RBC-DHA) jako odhad množství DHA, které se obecně nachází v buněčných membránách těla. U dospělých se za optimální pro srdeční a duševní zdraví (např. snížení výskytu srdečně-cévních onemocnění, deprese) považuje hodnota RBC-DHA 8 g % mastných kyselin (2, 4, 10). Kolik DHA musí kojící matky konzumovat, aby si udržely optimální hladinu?

V nedávno publikované studii Luxwolda et al (4) využívají přirozeného rozsahu kolísání koncentrace DHA v mateřském mléce. Místo toho, aby provedli randomizované kontrolované studie na kojencích konzumujících přípravky s různým obsahem DHA v mléce, zaměřili své šetření na čtyři tanzanské populace, které se liší v příjmu sladkovodních ryb, a tedy i DHA (Masajové = žádné ryby; Pare = 2-3 porce ryb/týden; Sengerema = 4-5 porcí/týden; Ukerewe = >7 porcí/týden). Zajímali se o stav matky i dítěte, který zjišťovali pomocí kvantifikace koncentrace DHA v červených krvinkách (g% mastných kyselin RBC-DHA), a o to, jak oba tyto faktory souvisejí s koncentrací DHA v mateřském mléce.

Vzestupy a pády DHA

Výzkumníci předpokládali rozdíly v koncentraci DHA v mléce mezi čtyřmi populacemi. Předchozí studie (např. 5, 11) prokázaly silný vliv konzumace ryb matkou na složení DHA v mléce. Jejich výzkumné otázky se zaměřily na zjištění, jak tato rozdílnost v koncentraci DHA v mléce souvisí se změnami stavu DHA u matek od porodu do tří měsíců po porodu, a co je důležitější, jak ovlivňuje stav DHA u kojenců (jako ukazatel koncentrace DHA v mozku, tělesném tuku a dalších membránách kojenců) ve stejném časovém období.

Při narození se hladina DHA v RBC kojenců pohybovala mezi 4-5 g % DHA v mastných kyselinách u populace s nízkým příjmem ryb (0-3 porce) a mezi 6,5-8 g % u populace s vysokým příjmem ryb (4+ porce). RBC-DHA matek při porodu se také lišila u jednotlivých matek s ohledem na jejich příjem DHA. Matky s vysokým příjmem DHA začínaly období kojení s RBC-DHA blížící se 9 g % mastných kyselin, ale matky s nízkým příjmem DHA (Maasia a Pare) měly hladinu RBC-DHA přibližně 4 g %. V důsledku toho tyto matky (a pravděpodobně všechny matky s nízkým příjmem DHA, např. matky na západní stravě) začínaly období laktace ve stavu vyčerpaném DHA (4). A zdá se, že se jim nikdy nepodařilo obnovit ztráty nebo zlepšit stav DHA u svých kojenců během poporodního období; nízký stav DHA při porodu vedl k poporodnímu poklesu RBC-DHA u matek i kojenců, měřeno tři měsíce po porodu.

Srovnejte to s modelem pozorovaným u kojenců narozených matkám s vysokým příjmem sladkovodních ryb. U kojenců Sengerema i Ukerewe došlo od narození do tří měsíců věku ke zvýšení hladiny RBC-DHA. Kojenci ze skupiny Ukerewe navíc jako jediní dosáhli 8 g % RBC-DHA, což autoři studie přičítají jak jejich vysokému stavu DHA při narození, tak vysokému příjmu DHA (1 % DHA) během raného kojeneckého věku (4).

Magické číslo?

Ve věku tří měsíců byl stav RBC-DHA u kojenců ze skupiny Ukerewe více než dvakrát vyšší než u převážně vegetariánských Masajů. Co však tento rozdíl znamená pro jejich neurovývoj, růst nebo celkové zdraví? To je zcela neznámé. Co je známo, je optimální hodnota RBC-DHA pro dospělé (8 g % mastných kyselin), takže na údaje by se dalo pohlížet v kontextu toho, co je optimální pro kojící matku. Studie ukázala, že všechny matky během tří měsíců po porodu ztratily RBC-DHA bez ohledu na jejich příjem. Procento DHA v mléce, které odpovídá optimální hladině DHA u matky, je 1 % (4). Zdá se proto logické, že 1 % DHA je rozumným cílovým množstvím pro mléko.

Je nepochybné, že optimální množství DHA pro kojící matky je mnohem vyšší, než obvykle poskytuje většina stravy na celém světě (nízká spotřeba volně lovených tučných ryb). Prenatální i postnatální suplementace DHA by pravděpodobně prospěla jak kojícím matkám, tak jejich dětem. Je to jistě praktičtější než očekávat, že celý svět bude žít jako Ukerewe.

.