Je Silvestr. Další rok pryč, další na obzoru. Přibližně v tuto dobu se pravděpodobně setkáte s příspěvky o předpovědích a předsevzetích. Já vás toho ušetřím. Místo toho se chci zaměřit na věc, která nám brání v dosažení našich cílů – na čas.
Den má prostě málo hodin.
To je pravda, ale co kdybyste si jich mohli udělat víc? Samozřejmě nemluvím doslova. Tedy tak trochu.
Můj 24hodinový den
Ještě před několika měsíci jsem se potýkal s otázkou času. Přešlapoval jsem na místě. Můj den se poskládal takto.
7:00 – Vylézt z postele, udělat si snídani, připravit se do práce, vyřídit několik e-mailů a zkonzumovat několik šálků kávy
8:45 – Příchod do Moz
5:30 – Odchod z Moz
5. hod:45 – Jít do posilovny
6:30 – Povečeřet
7:30 – Blogovat, odpovídat na e-maily nebo hackovat Stride, v závislosti na dni (přerušení je spousta)
11:30 – Číst, pak jít spát
Vypadá to jako docela produktivní den, že? To jsem si taky myslela, ale prostě to nešlo. Nemohla jsem se dostat dopředu. Nahraďte mé úkoly čímkoli, co děláte, a vsadím se, že jste zvyklí na podobný rozvrh.
Můj 26hodinový den
Takhle vypadají mé dnešní dny po jednoduchém přesunu.
5:00 – Vstávám z postele
5:15 – Jdu do posilovny
6. hod:00:00 – Snídaně, příprava do práce a konzumace několika šálků kávy
7:00 – Blogování nebo hackování Stride (žádné e-maily)
8:45 – Příchod do Moz
5. hod:30:00 – Odjezd z Moz
6:00 – Večeře
7:00 – Odpovídání na e-maily, vyřizování telefonátů
8:30 – SVATÝ PEKEL, VOLNÝ BLOK
9:30:00 – Čtení, pak do postele (posunuto o dvě hodiny dříve, aby se zachovala délka spánku)
Počkat, neprobudil jsem se právě o dvě hodiny dříve? No, ano. Ale výrazně jsem si optimalizoval den. Spolu s dřívějším vstáváním jsem segmentoval to, co způsobovalo největší rozptýlení, e-maily a hovory. Tím, že jsem se probudil o několik hodin dříve a vytvořil si větší granularitu, jsem se vyhnul krypotonitu produktivity – přepínání kontextu.
Každým zvednutím hovoru nebo zkontrolováním e-mailu ztrácíte čas.
Podle studií může trvat až 23 minut a 15 sekund (v průměru), než se po vyrušení vrátíte k úkolu. Studie také ukazují, že jsme přerušeni v průměru 6-7krát za hodinu. Na vysoké úrovni to znamená více než 5 hodin, které můžeme ztratit přepínáním kontextu během pouhých dvou hodin, což sice nedává smysl, ale chápete to.
Rána jsou jiná. E-mail se zpomalí. Rozptýlení odpadá. Produktivita se zvyšuje.
Pravděpodobně si říkáte: „Já nejsem ranní ptáče.“ To je pravda. No, já taky ne. Ale naučil jsem se jím stát. Jak už to u všeho bývá, člověk si zvykne. První dva týdny jsou nejtěžší. Pak už to jde hladce.
Ujišťuji vás, že byste těžko hledali někoho, kdo je na zvyšování produktivity závislejší než já. Absolvoval jsem kurzy GTD, zablokoval jsem si každý den v kalendáři a vyladil aplikace úkolů. Přesto nic nemělo na mou produktivitu tak zásadní vliv jako prostý zvyk vstávat o několik hodin dříve.
Jsem si dobře vědom toho, že to není nijak převratný jev. Nicméně je to něco, co můžeme udělat všichni, abychom se stali produktivnějšími. A funguje to tak, jak jste si nikdy nepředstavovali, že by to mohlo fungovat.
Přesunutím a optimalizací dne získáte hodinový až dvouhodinový blok, který jste dříve neměli. Volný blok, který můžete strávit s rodinou, rozjet vedlejší projekt, absolvovat kurz nebo jen tak relaxovat. Pokud vás takové věci zajímají.