Když Steve Jobs zemřel, New York Times uveřejnily citát o tom, co udělal pro společnost: „Dotkl ses ošklivého světa technologií a udělal ho krásným.“
Je to vidět na jobovských produktech, které nás nyní obklopují: MacBooku, iPhonu a iPadu.
Nejsou to možná technicky nejvýkonnější zařízení ve své třídě – rozlišení iPhonu 6 s radostí rozbije každý Androidový nerd – ale mají nejčistší linie, nejvybranější uživatelské prostředí.
Je to právě elegantní a přístupný design, kterým Jobs prostřednictvím Applu posunul počítačové technologie dál do mainstreamu a vybudoval nejhodnotnější značku na světě, která ve čtvrtém čtvrtletí roku 2014 dosáhla historického zisku 18 miliard dolarů.
Ale Jobsův smysl pro design, který změnil svět, nevznikl díky studiu na Harvardu, Stanfordu nebo Rhode Island School of Design.
Jobs získal svůj pohled na svět už ve svých 20 letech. Vydal se hledat smysl života, jak by si asi představoval kalifornský kluk sedmdesátých let:
Daniel Kottke, Jobsův přítel z vysoké školy a první zaměstnanec společnosti Apple, nedávno rozšířil informace o psychedelických cestách, které společně s Jobsem podnikli.
Jobs a Kottke se spřátelili, když zjistili, že oba četli knihu „Buď tady a teď“, volné zkoumání vědomí od Rama Dasse, rozeného Richarda Alperta. Kniha je popisem Dassova setkání s jihoasijskou metafyzikou, zprostředkovaného meditací a psychedeliky.
Kniha byla „hluboká“, řekl Jobs. „Proměnila mě i mnoho mých přátel.“
Jobs a Kottke spolu podnikali metafyzická dobrodružství, chodili na výlety a stanovali na pláži.
„Moc jsme spolu nemluvili,“ řekl Kottke. „Byli jsme spíš v meditačním prostoru. Brali jsme psychedelika a otevíraly se nám úplně nové pohledy.“
Jobs už nikdy nebude stejný.
„Dospěl jsem v magické době,“ řekl Jobs svému životopisci Walteru Isaacsonovi.
„Užívání LSD byl hluboký zážitek, jedna z nejdůležitějších věcí v mém životě,“ řekl Jobs. „LSD vám ukáže, že existuje i druhá strana mince, a když vyprchá, nepamatujete si ji, ale víte o ní. Posílilo to můj smysl pro to, co je důležité – vytvářet velké věci místo vydělávání peněz, vracet věci do proudu dějin a lidského vědomí, jak jen to šlo.“
Společně se zenovou meditací mu podle Jobse experimenty s LSD pomohly lépe pochopit jeho duševní stavy.
Utvářely také jeho šíleně jednoduchou estetiku.
Omezený počet studií o LSD a kreativitě ukazuje trend, který se podobá Jobsovu. V jedné studii z roku 1989 se umělci, jejichž malba byla „vnitřně reprezentativní“, pod vlivem drogy proměnili v „expresionističtější nebo neobjektivnější“ styl.
I když silně pochybujeme, že Apple podporuje tripování na kyselině, společnost vyučuje podobný proces zjednodušení inspirovaný Picassem formou abstrakce.
Možná proto i po desetiletích někteří lidé v Silicon Valley stále meditují a užívají LSD.
Autor knihy „Čtyřhodinový pracovní týden“ a rizikový investor Tim Ferriss řekl televizi CNN Money, že mnoho podnikatelů, které zná, je na tripu.
„Miliardáři, které znám, téměř bez výjimky pravidelně užívají halucinogeny,“ řekl Ferriss. “ Snaží se být velmi disruptivní a dívat se na problémy ve světě … a klást si zcela nové otázky.“
A možná vzít ošklivý svět a udělat ho krásným.