Q: Neustále slyším lidi říkat „ten muž, který něco udělal“ nebo „ta žena, která někam šla“. Nemělo by to být „muž, který něco udělal“ nebo „žena, která někam šla“? Nebo jsem zase usnul na hodině angličtiny?“
O: Navzdory tomu, co si mnozí lidé myslí, člověk může být buď „to“, nebo „kdo“. Neexistuje žádný gramatický základ pro přesvědčení, že je nesprávné mluvit o osobě jako o „that“ („muž, kterého si beru“, „dívka, která si vzala drahého starého tátu“ a tak dále).
Na druhou stranu věc je vždy „that“. Pokud jde o domácí zvířata, nejsou to lidé, ale nejsou to ani tak docela věci. Pokud je zvíře anonymní, je to „to“. Pokud má jméno, může být buď „to“, nebo „kdo“. („Hledám psa, který umí hrát; Lassie je pes, který by mohl režírovat vlastní film.“)
Pokud se vrátíme k lidem, může zde být problém „zdvořilosti“. Někteří lidé si zřejmě myslí, že používání slova „že“ místo „kdo“ nebo „koho“ ponižuje nebo objektivizuje lidskou bytost. Přesto pro takové pravidlo neexistuje žádný gramatický důvod, i když mnohé stylistické příručky tuto mylnou představu vytrvale šíří.
Slovník současného amerického užívání od Bergena Evanse a Cornelie Evansové se k této problematice vyjadřuje takto:
„Kdo? „That je standardním vztažným zájmenem již asi osm set let a může být použito při mluvení o osobách, zvířatech nebo věcech. … Před třemi sty lety se jako příbuzné začalo používat také zájmeno who. Používalo se při mluvení o osobách a zvířatech, ale ne o věcech. Tím se v angličtině objevilo více vztažných zájmen, než pro kolik má angličtina využití. … Who možná časem vytlačí that jako relativní zájmeno odkazující na osoby, ale zatím se tak nestalo.“
Více o těchto dvou slovíčkách najdete v rámečku „Who’s That“ v první kapitole knihy Woe Is I.