Kendra Santos: Je vám 27 let a zdá se, že jste se ve světě ropingu stal známou osobností poměrně nedávno. Kde jste se skrýval a co jste dělal?“
Aaron Tsinigine: Žil jsem všude možně a neměl jsem žádné dobré koně. Dlouho jsem se potloukal ve Fort McDowell (Ariz.), pak jsem dospěl a začal to brát vážněji. V roce 2012, kdy jsem jezdil na laně s Calebem Twisselmanem, to byl první rok, kdy jsem se skutečně rozhodl, že to zkusím doopravdy. Loni jsem jel taky, takže doufám, že do třetice všeho dobrého. Chvíli mi trvalo, než jsem si všechno seřadil a sehnal kachny v řadě.
KS: Trávíš hodně času s Derrickem (Begayem) a Erichem, že ano?
AT: Všichni teď bydlíme do pěti minut od sebe ve Fort McDowell. Vídáme se každý den a všichni společně trénujeme.
KS: V posledních letech jste s kluky jako Erich, Cory Petska, Chase Tryan a Caleb vyhráli několik závodů ProRodeos. Loni jsi vyhrál několik rodeí s Jhettem Johnsonem, než jsi začal ropovat s Clayem O’Brienem Cooperem na Rancho Mission Viejo Rodeo v kalifornském San Juan Capistranu – které jsi vyhrál. Po ropingu s Colem Davisonem, Kylem Lockettem a Jhettem Johnsonem byla vaše podzimní jízda na 15 rodeích s Clayem šíleně dobrá. Co ti na té době s Clayem nejvíc utkvělo v paměti?
AT: Pokaždé, když jsem otočil vola, chytil dvě nohy. Vždycky, když máš vzadu kluka, který to dokáže, tak ti to ještě víc zvedne sebevědomí. S Clayem jsme si dobře rozuměli a užili jsme si spoustu legrace. Hodně s ním teď mluvím o svém ropingu. Stal se mým mentorem. Pokaždé, když jsem na dně, pomůže mi dostat se z toho. Říká drobnosti, které mají velký smysl.
KS:
AT: Inspirovalo mě to, ale neměl jsem opravdu dobrou zimu a jaro. Myslím, že jsem připravený. Myslím, že mířím lépe než kdykoli předtím, a cítím se připraven udělat dobrý výsledek. Cítím, že mám šanci. To je to, co dělá špičkové hlavičky skvělými. Zůstávají na vrcholu své hry den co den.
KS:
AT: Naučila ses něco nového při ropingu s Clayem? Clay O je obchodník a jeho život se točí kolem ropingu. Většinu času, kdy nemluví, se opravdu soustředí na to, co musí udělat. Pozoruji ty špičkové chlapy. Loni, než jsme začali s ropingem, jsme si s Clayem psali. Můj rok byl tak trochu ve hvězdách. Clay mi řekl: „Bůh tě nenechá umřít hlady, tak se na to podívej z té lepší stránky.“ Tak jsem se na to podíval. Rodeo je těžké, ale nakonec má Clay pravdu – vždycky to zvládneš.
KS:
AT: Jo, on s tím začal. Byl jediný, kdo mi tak říkal, pak to Derrick dal na svůj Facebook a už to zůstalo.
KS: Co říkáš na to, že jsi letos vyhrál ProRodeo ve Scottsdale a zamířil za Derrickem, když měl ještě na sobě chapsy pro pickupy?
AT: Kdybych měl slovo, donutil bych ho ty chapsy sundat. To rodeo jsem nepočítal (jako jedno z jeho oficiálních rodeí do světového žebříčku). Derrick říkal, že kdybych to udělal já, možná by si chapsy sundal. Ani jeden z nás neměl partnera a rodeo je deset minut od domu. To bylo Derrickovo první vítězství na ProRodeo v heelingu. Před sedmi lety, když jsem byl čerstvě po střední škole, se mnou vyhrál svou první sponu na hlavičku ProRodeo (a Tsinigine ten rok, v roce 2006, vyhrál Turquoise Circuit Team Roping Title heeling).
KS:
AT: Začal jsem rok s Waltem Woodardem, pak jsem začal ropovat s Korym Koontzem od San Antonia přes kalifornský běh. V červnu jsem začal ropovat s Ryanem Motesem v týdnu od Silver City a Clovisu ve státě New York. Letos to byla horská dráha. Nejdřív se mi dařilo, pak jsem měl období sucha. Mám co dohánět, ale mám rád, když se rodea dostanou ven a člověk je musí jít nahánět.
KS: Jaký je tvůj cíl, pokud jde o roping, a jaký je plán, jak se k němu dostat?
AT: Mým cílem už od dětství bylo dostat se na NFR. Dostat se tam jednou na laně je jediné, o čem jsem kdy snil. Teď mám opravdu dobrého koně (svého hnědáka Smudge) a den co den na sobě tvrdě pracuji. Mým plánem je pracovat stejně tvrdě jako kdokoli jiný. Díky tomu, že se tohoto plánu držím, jsem mnohem lepší.